Ostravu za války drtilo bombardování, nálezy pum nejsou neobvyklé

​Ostrava byla jako průmyslové město, které za druhé světové války dodávalo ocel a uhlí nacistickému Německu, cílem mnoha bombardování.

Nálety na Ostravu, jejichž Vítkovické železárny byly se Škodovými závody v Plzni například součástí velkého říšského zbrojního koncernu Reichswerke Hermann Göring, měly ochromit průmysl v Ostravě. Nicméně stávalo se, že bomby padaly také do obytných čtvrtí města.

Ničení civilních cílů americkými, ale i sovětskými bombami, mohlo být samozřejmě někdy způsobeno i nešťastnými omyly, třeba v navigaci kvůli špatnému počasí. Nicméně podobné útoky jsou dnes a byly i dříve často úmyslné. Psychicky a fyzicky totiž mnohem více než bombardování vojenských cílů dopadaly na civilní obyvatelstvo.

Pracovníci Archivu města Ostravy poskytli Magazínu PATRIOT stať archiváře Jaromíra Matýska, který bombardování Ostravy v posledních dvou letech protektorátu podrobně zmapoval.

Počty mrtvých a rozsah škod po bombardování se podrobně zjišťovaly

„Zatímco materiály z archivů USA a Sovětského svazu byly v minulosti pro ostravské historiky spíše nedostupné, sdílnější jsou ty, které popisují následky jednotlivých útoků. Jsou to různá hlášení místní správy, například protiletecké obrany zvané Luftschutz, policejní a vojenské,“ uvádí Jaromír Matýsek.

Popsal, že tato hlášení posílal policejní ředitel Moravské stravy zemskému prezidentovi v Brně a ty poté po dalším odeslání do Prahy končila až u německého státního ministra pro Čechy a Moravu, SS Obergruppenführera K. H. Franka. Odtud hlášení mířila do Berlína.

Hlášení obsahují údaje o spadlých bombách, o průběhu náletů, škodách a lidských obětech v jednotlivých částech města. Při velkých náletech, kdy nešlo okamžitě zjistit důsledky, byla hlášení postupně upřesňována. Přesnější údaje o obětech zjišťovali příslušníci oddělení Kriminální policie v Moravské Ostravě. Z jejich zjištění se například zachoval takřka podrobný seznam obětí z prvního velkého náletu na Ostravu z 29. srpna 1944. Seznamy mrtvých se tehdy přesně zjišťovaly a posílaly se rovněž do Brna.

Za tři čtvrtě roku zažila Ostrava na třicet náletů

Podle těchto záznamů lze podle archiváře Jaromíra Matýska doložit, že Ostrava zažila od srpna 1944 do 15. dubna 1945 celkem 30 náletů, při nichž na Ostravu a její čtvrtě padaly bomby, ať už ve velkém nebo malém počtu.

„Při třinácti z nich však nedošlo k žádným ztrátám na lidských životech nebo zraněním obyvatel. Mimo tyto nálety záznamy zmiňují také dva průlety amerických bombardovacích svazů, konkrétně ve dnech 13. října a 26. prosince roku 1944. Při tom druhém z nich padaly z bombardérů pouze letáky Das neue Deutschland,“ uvádí Jaromír Matýsek.

Dodává však, že hlášení německé policie ovšem už nezahrnují akce sovětského letectva při osvobozovacích bojích ve třetí fázi Opavsko-ostravské operace ve dnech 15. dubna až 5. května 1945.

Co se týká mrtvých, kteří zemřeli při bombardováních Ostravy, už v roce 1947 byl jejich počet odhadnut na 594 obyvatel české národnosti. Přesný počet obětí je ale podle Jaromíra Matýska vyšší, v uvedeném čísle totiž nejsou zahrnuty oběti jiných národností.

První velký nálet na Ostravu byl děsivý a nejdrtivější

Právě vůbec první velký nálet, který Ostrava zažila 29. srpna 1944, byl pro obyvatele Ostravy a jejich čtvrtí největším a nejdrtivějším. Provedla ho 15. vzdušná armáda Spojených států amerických z jihoitalské letecké základy v Bari. Nálet uskutečnily americké bombardéry typu B 24 Liberator, které doprovázely stíhačky B 38 Lightning, P 47 Thunderbolt a P 51 Mustang. Letecký poplach byl v Ostravě vyhlášen v 10.45 hodin a trval do 11.55 hodin.

„Svazy letadel, jejichž počty odhadly složky protiletadlové obrany na čtyři stovky, přelétávaly Ostravu v pěti vlnách ve střední výšce od jihu k severu, tedy od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu na Pudlov a Bohumín,“ líčí Jaromír Matýsek.

Bombardéry shodily bomby nejprve v Zábřehu, ty značně poškodily oblast rodinných domků za zábřežským hřbitovem a poté oblast vilek u zábřežské nemocnice, kde bydleli převážně Němci. Zasažena bombami byla i zábřežská nemocnice a chemické závody Julia Rütgerse, pozdější Urxovy závody. Další bomby zasáhly Vítkovické železárny a jejich okolí a na Slezské Ostravě a Zárubku oblasti kolem šachet Trojice, Hermenegilda a Ida.

Bomby dopadly na dvě nemocnice i jatky

Poté bomby dopadly na Moravskou Ostravu. Zvlášť postižena byla tato hlavní čtvrť od fifejdské městské nemocnice až k jejímu vlastnímu centru, tedy kolem divadla Antonína Dvořáka, ulice Zámecké, nového kostela a Nádražní ulice. Nálet byl v podstatě kobercový, v bombardovaných čtvrtích utrpěly především obytné oblasti.

Celkem 123 domů bylo zničeno, 750 domů bylo značně poškozeno a 725 bylo poškozeno lehce. Po bombardování tak zůstalo bez střechy nad hlavou celkem 1256 osob. V zábřežské nemocnici dostalo přímý zásah chirurgické oddělení a interna, ze zásobovacích podniků dopadly bomby i na městské jatky v Moravské Ostravě.

Zničené cesty, přerušené trati, 409 mrtvých

Bomby přerušily řadu silnic, na nichž jejich exploze vyhloubily velké krátery a zasypaly je trosky okolních domů. Veškerá doprava byla přerušena. Přerušena byla doprava na železniční trati na Frýdek-Místek, a to v místech mezi Vítkovicemi a Kunčičkami a také doprava na železniční trati mezi Ostravou a Bohumínem kvůli těžce poškozenému bohumínskému nádraží. Zásah dostala i ostravská vodárna, která stála za bývalým stadionem Odborářů v Mariánských Horách.

Nejtragičtější a nenahraditelné škody způsobil nálet v srpnu 1944 obyvatelům Ostravy. První údaje o počtu obětí byly nepřesné a vyšetřovatelům z protektorátní kriminální policie se jejich identifikace těžce zjišťovala.

„Nakonec vyšetřovatelé do Brna nahlásili, že při tomto náletu zahynulo asi 409 osob. Nejvíce, asi 92 obětí bylo z Moravské Ostravy, poté ze Zábřehu, těch bylo 80. Na území Slezské Ostravy zemřelo při bombardování 67, ve Vítkovicích 31, v Mariánských Horách jedenáct osob,“ uvádí Jaromír Matýsek.

Ve vojenské části zábřežské nemocnice zahynulo třicet lidí

Na Vítkovické železárny spadlo v srpnu 1944 celkem 240 bomb, na chemické závody Julia Rütgerse 23 bomb a na důl Trojici padesát až šedesát. Na tyto průmyslové závody tedy spadlo 318 bomb, přičemž celkový počet bomb svržených na Ostravu při tomto náletu činí podle prvního dodatečného hlášení 487, z toho 222 těžkých bomb, 260 středně silných a pět lehkých trhacích bomb. Mimo průmyslových podniků tedy spalo do jiných částí města asi 169 bomb různé váhy.

Pokud jde o oběti náletu z jednotlivých podniků a institucí, tak ve Vítkovicích zahynulo 78 dělníků, 9 dělnic, 13 zaměstnanců a 8 zaměstnankyň, což celkem činí 108 obětí. Ve vojenské části tehdejší zábřežské nemocnice, která byla rozdělena na část civilní a vojenskou a která dostala plný zásah, bylo 30 mrtvých a 30 těžce zraněných.

Mrtvých bylo tolik, protože lidé nebrali poplach moc vážně

Velké ztráty civilního obyvatelstva byly způsobené i tím, že plné zásahy z bombardérů dostaly v ten den i tři velké protiletecké kryty, kde se ukrývala spousta obyvatel. Byl to kryt pro zaměstnance Vítkovických železáren u provozu rourovny v Pohraniční ulici, poté kryt pro civilní obyvatelstvo v prostoru dnešního výstaviště na Černé louce a kryt v haldě na Zárubku.

Dalším důvodem bylo, že obyvatelé Ostravy nebrali vyhlášení náletu příliš vážně. Předpokládali totiž, že jde o další přelet bombardovacích svazů, jako tomu bylo už několikrát, kdy bombardéry nad Ostravou pouze proletěly nebo vyhodily letáky.

V roce 1944 bombardovali Ostravu Američané, v roce 1945 Sověti

První velké bombardování Ostravy 29. srpna 1944 zapůsobilo na obyvatele Ostravy jako šok a velké ztráty na životech a škody na majetku znásobovalo jejich strach a obavy z dalších následků. Lidé hledali další možnosti úkrytu odchodem z průmyslového města nebo v šachtách. Došlo také k poklesu pracovní morálky - dělníci při vyhlášení leteckého poplachu opouštěli svá pracoviště a utíkali ze závodů do úkrytů a nechtěli se na pracoviště vracet. To narušovalo válečnou výrobu v ostravských závodech.

Ostatní bombardování Moravské Ostravy už však neměla za následek tak velký počet obětí, i když také působila značné škody. Například sovětská letadla neshazovala bomby takzvaným kobercovým způsobem, ale zaměřila se zpravidla ničení některých objektů a zařízení - například nádraží, kolejiště, protiletadlová děla, elektrická vedení či průmyslové závody.

Obecně se však dá podle Jaromíra Matýska říci, že všechny nálety na Ostravu v roce 1944 provedly americké a všechny v roce 1945 sovětské bombardéry. Těch amerických bylo šest, těch sovětských čtyřiadvacet.

Po náletech zůstávaly nevybuchlé bomby

Po srpnovém bombardování Ostravy v roce 1944 se našlo podle záznamů také asi 51 nevybuchlých bomb, z nichž třicet přímo v objektech Vítkovických železáren.

Magazín PATRIOT například psal o případu, kdy pyrotechnici vynesli nevybuchlou americkou bombu po padesáti letech z plynojemu, v němž je dnes koncertní sál a galerie Gong (https://www.patriotmagazin.cz/pred-50-lety-vynesli-pyrotechnici-z-plynojemu-vysokych-peci-nevybuchlou-pumu.