Ostravští loutkáři uvádí Sněhovou královnu. Boj Gerdy o Kaje snímají živě kamerami

Zlý čaroděj stvoří kouzelné zrcadlo, které nezobrazuje to dobré a krásné v lidech a věcech, ale jen jejich ošklivost. Jednou zrcadlo neudrží, to spadne na zem, rozbije se a miliardy střípků se rozlétnou po celé zemi. Jednoho dne se střípky kouzelného zrcadla dostanou do očí Kaje, kamaráda dívky Gerdy. Ten se stává stále krutějším, protože se mu všechno nyní zdá ošklivé.

A stane se, že Kaj nastoupí i do saní Sněhové královny, která ho políbí, aby přestal vnímat zimu a aby zapomněl na Gerdu. Poté ho odveze do svého paláce. Gerda se však Kaje vydá hledat. V čarodějné zahradě potká čarodějnici, které musí nakonec utéct, od princezny získá kočár, ve kterém ji přepadnou bandité, osvobodí ji loupežnická dívka a na jí darovaném sobu odjede do Laponska, Tam, v hradu Sněhové královny, najde Kaje zakletého do bezcitnosti a zapomnění. Jejich nerozlučné přátelství a slzy však prolomí zakletí a oba se vrátí domů, kam dorazí v době krásného jara.

Pohádka jako živý přímý přenos na plátno

Pohádku o dobrodružné cestě, líčící boj mezi dobrem a zlem, napsal dánský spisovatel Hans Christian Andersen. Vyšla poprvé už v roce 1845, přesto stále i po sto padesáti letech láká současné tvůrce. A tak děti i jejich rodiče mohou na velkém a vánočně vyzdobeném pódiu Divadla loutek Ostrava vidět i novou adaptaci této klasické pohádky velkého pohádkáře a to v moderní formě puppet cinema, tedy loutkového kina.

Foto: Petr Broulík

Sněhová královna v režii režiséra Jakuba Maksymova kombinuje principy divadla a filmu. Diváci při tomto představení sledují živě snímaný obraz přímo při jeho vzniku. Loutkoherci pracují přímo na jevišti s různými měřítky loutek i kulis, s detaily či perspektivou. Loutkoherci oděni v černém nejsou vidět, aby vznikala silnější iluze oživené loutky. A na ústředním plátně se odvíjí příběh, který svými někdy i rychlými střihy a vytváří iluzi loutkového filmu.

Sněhová královna jako predátotka, číhající na oběť

„Samotná postava Sněhové královny se v naší inscenaci vůbec neukáže. Vnímáme ji právě skrz pohled kamery, jako oko predátorky číhající na svou oběť. Subjektivní kamera se tak stává jednou z postav příběhu,“ říká režisér Jakub Maksymov, který má s puppet cinema bohaté zkušenosti z domácích i zahraničních projektů, například z inscenací Chronoskřítkové pro Bratislavské bábkové divadlo, Kubik pro německé divadlo Kindertheater Fraunhofer v Mnichově, Frankenstein pro Divadlo Komedie Praha či A jako Antarktida pro Bábkové divadlo Žilina.

Diváci, kteří na nejnovější představení Divadla loutek Ostrava přijdou, tak nejen zhlédnou ikonické rodinné představení o odvaze, věrnosti a síle přátelství, ale budou svědky i samotného procesu vzniku jevištních obrazů. Mohou sledovat zblízka práci herců, kteří současně animují loutky, natáčejí živé filmové záběry a vytvářejí ruchy a zvukové efekty. Mohou tak „nahlédnout pod pokličku“ technicky náročné formy takzvané puppet cinema.

Foto: Petr Broulík

Inscenaci připravil režisér Jakub Maksymov společně se svými stálými spolupracovníky – výtvarnicí Olgou Ziębińskou a skladatelem Lazarem Novkovem, kteří jsou ostravským divákům známí již z úspěšných inscenací Pilot a Malý princ či Jedenáct babiček. Nejbližší, vánočně vyšperkovaná představení Sněhové královny, loutkoherci Divadla loutek Ostrava odehrají v neděli 14. prosince, ve čtvrtek 18. prosince a v pondělí 22. prosince.