Společnost
28/12/2024 Petr Broulík

​Ostravské lauby? To byly i rvačky, šťáry a pouliční holky

Foto: se souhlasem Ostravského muzea

Lauby jako místo podsvětí? Ano, i leccos nehezkého se tady dělo, jak se lze dočíst v prvním ze čtyř článků minisérie, kterou ve spolupráci s Ostravským muzeem připravil Magazín PATRIOT.

Nová výstava o ostravském centru podsvětí, takzvaných „laubech“ už pár týdnů láká do podzemí Ostravského muzea návštěvníky. Lauby - Světla a stíny Ostravy ukazují už zaniklé historické místo, které se z prominentní středověké ulice stalo centrem neřesti, alkoholismu a šmelinářů.

V improvizované muzejní putyce se starým pivním výčepem si návštěvníci mohou také přečíst noviny Lauby, které muzejníci vytvořili a vytiskli po probádání ostravských archivů. Tyto uměle vytvořené noviny přinášejí novinové výstřižky, které se větší či menší měrou týkaly prostoru Laubů. Jednotlivé články pojednávají zejména o odvrácené straně místa „pod laubami“, a to v kontextu dané doby, tedy od meziválečného období do roku 1948.

Možná je právě teď po vánočních svátcích ten správný čas jít se na výstavu, která vrací Ostravě povědomost o této „vykřičené“ čtvrti, podívat. Třeba návštěvníky nalákají před Silvestrem k návštěvě pozoruhodné výstavy právě některé ze starých novinových článků o místě zvaném Pod laubami.

Co psaly noviny v roce 1927

V sobotu, v neděli a včera strhlo se v ostravských hospodách několik řeží, které skončily v prvém jednání zraněním, v druhém v nemocnici a v třetím budou míti závěr u soudu. Stalo se tak v Kaslerově hospodě, kde se dva výrostci pobodali noži. Další krvavá řež, z níž jeden účastník byl odvezen do ostravské nemocnice, stala se v Landsbergově hospodě, pak se ještě něco podobného přihodilo „pod laubami“. Skončilo to všechno prozatím nemocnicí. (Duch času ze 7. června 1927)


Foto: Petr Broulík

Co je to policejní šťára, vědí nejlépe individua, štítící se denního světla. Takovou šťáru uspořádá policie čas od času v hostincích s nevalnou pověstí, v podezřelých domech a někdy i ve stozích slámy, nebo v cihelnách na periferii města. Jakmile se policejní agenti objeví v takovém lokále, roznese se o tom zpráva rychlostí blesku. Pouliční holky odsednou od svých příznivců, pasáci se začnou tvářit co nejnevinněji a hazardní hráči zametou šikovné „zelenou louku“ za nevinného „šnopslíka“.

Policie však příliš dobře zná své lidi a ví, kdo z nich má čisté svědomí. Při poslední šťáře v hostincích „Pod laubami“ byla kořist celkem hubená. „Zelený Anton“ odvezl jen osm holek, které byly předvedeny k lékařské prohlídce. Až na tři byly všechny propuštěny. Dvě mají zakázanou Ostravu a byly proto vyhoštěny.

Žofie z Šumbarku utíkala do Ostravy, muž jí vyčítal, že sympatizuje s Čechy

Pouze jeden případ byl těžší. Jde o 30letou Žofii Janáčkovou, která byla přistižena ponocujíc ve společnosti jednoho kavalíra ve vykřičeném hostinci. Tam přespávala častěji přesto, že je ze Šumbarku v zabraném území a do Ostravy jezdí jen na propustku. Nevadí jí ani, že je vdaná a nasazuje zde parohy svému muži Polákovi, Zařídila si tak novou živnost. Do Ostravy přijede po každé bez peněz a její první cesta platí „Pod lauby“, kde vždy sežene nějakého toho „křena“. Těchto, nedovoleným způsobem vydělaných peněz, použije k nákupu zboží, o něž je v záboru nedostatek a přenáší je na okupované Těšínsko, kde s ním obchoduje.

Při výslechu bylo zjištěno, že byla již 17kráte trestána pro samé podobné delikty a potulku. Dala se do pláče. Muže prý má Poláka, který ji vyčítá, že sympatisuje s Čechy a dokonce ji za to tluče.

Stejně se k ní chová i tchyně a jen proto utíká do Ostravy. Jinak je jí rovněž se strany polských úřadů vyhrožováno, že ji sem pošlou bez powrótu. Kámen by se nad jejím nářkem ustrnul. Na policii jsou však na takové řeči zvyklí a nepřipustí, aby Ostrava byla takovými lidmi zaneřáděnа.

Máme dost našich, spolehlivých a českých lidí, o jejichž existenci se starati je naší národní povinností, stejně, jako je před takovými nekalými živly chrániti. Janáčková byla také potrestána vazbou a zároveň vyhoštěna z republiky na deset let. Nejvíce ji hnětlo, že ztratí své pole působnosti v Ostravě a dala se do velkého nářku. Nic jí to však nepomůže. Bude dopravena na hranice a tam předána polským úřadům. Až bude příště v Ostravě přistižena, poputuje přímo do vězení. (Denní Noviny z 13. ledna 1939)

Okradený trhovec a přepadená prostitutka

Ve čtvrtek 26. září o 1.30 hodin v noci byl okraden před jedním hotelem v Moravské Ostravě-Mar. Horách na Opavské třídě jistý trhovec z Radvanic o 3.000 korun. Trhovec v hostinci popíjel a pak poněkud v podnapilém stavu přivolal autodrožku, aby byl dopraven domů. Několik občanů nápadně ochotně trhovci do auta pomáhalo a pravděpodobně jeden z nich i obratně peníze podnapilému z náprsní kapsy kabátu vytáhl.

Stejného dne o 19. hod. popíjela prostitutka Kristina Tomsová z Mor. Ostravy v jedné vinárně „Pod laubami“ ve společnosti dvou neznámých mužů. Když po 20. hodině odcházela, nabídli jí oba muži doprovod. Ve tmě na Pivovarské ulici jeden z nich vytrhl náhle Tomsové z ruky kabelku a pak oba muži nasedli rychle na připravená jízdní kola a zmizeli směrem k Hlavní třídě. Tomsová měla v kabelce pouze prázdnou peněženku a klíče. Utrpěla škodu 45 korun. Po zlodějích bylo zahájeno pátrání. (Denní Noviny z 28. září 1940)

Opilci z našich ulic musejí vymizeti. Veřejná morálka trpí požíváním alkoholu

Lauby byly proslulé za císaře pána, za první republiky, za Protektorátu a kazily Ostravě pověst i po válce: Není tomu dávno, co jsme jako první s ostravských listů poukázali na to, jak nezřízený život bují v Ostravě v okolí staré radnice „pod laubami“ i jinde. V dnešní budovatelské době, tolik významné pro republiku, to je jistě okolnost velmi povážlivá. Neboť tím vším se uvolňuje značně veřejná morálka, která je ke škodě i morálce pracovní.

Nezřízenosti po nesmírném požívání alkoholických nápojů se uvolnily současně s uvolněním prodeje lihovin, ačkoliv i před tím nebyl rozdíl v tom směru značný. Vidíme to i z čísel stanice Sboru národní bezpečnosti Ostrava-vnitřní město, které zaznamenávají, že pro opilství a výtržnosti bylo dáno v době od 1. do 15. června zmíněnou stanicí do městské šatlavy až do vystřízlivění 18 osob. Od 16. do 30. června pak 32 osob, od 1. do 16. července 58 a od 17. do 20. července 20 osob. Celkem bylo tedy uvězněno pro opilství za 46 kalendářních dní, to je od 1. června do 20. července 128 osob. Z toho je nejenom patrno, jak počet opilých stoupal, ale také jak členové SNB se snažili po této stránce učiniti přítrž jejich řádění na ulicích Ostravy.

Ovšem, nestačí, aby jedině zavíráním opilců byla zjednána náprava a pořádek. Nutno se přece zabývati osobami, které holdují alkoholu, ať už po stránce veřejné mravopočestnosti, či důsledcích poškozování veřejného zájmu a blaha všech občanů státu.

Je zapotřebí, aby pod laubama v Ostravě bylo pět hostinských provozoven?

Neboť tažme se jen: Jsou takoví lidé po propuštění ze šatlavy schopni nastoupiti svoje pravidelné zaměstnání, aniž by utrpěla jejich pracovní schopnost? Neokrádají své rodiny o peníz, utracený za alkohol? Nedemoralizují své okolí opilstvím a neslušným chováním? Nezatěžují svými činy veřejnou administrativu? Nesabotují, třeba i nepřímo, budovatelský plán obnovy? Nezaslouží tyto osoby proto ještě dalšího potrestání od národního výboru za své skutky?

To všechno jsou otázky velmi závažné a neměly by býti proto přecházeny pouhým mávnutím ruky.

Avšak také proti hostinským a nájemcům těchto živnosti, kteří se provinili proti dosud platným zákonitým předpisům a nařízením o podávání lihových nápojů, je žádoucno postupovati se strany úřadů co nejpřísněji a donutiti je, aby pokutami ve prospěch státní pokladny nahradili úbytek za pracovní schopnost osob, kterým podávali alkoholické nápoje všeho druhu přes to, že již jevili známky opilství. Je zapotřebí, aby pod laubama v Ostravě bylo pět hostinských provozoven?

Je dobře známo, v kterých hostincích se tropí alotria

Pro veřejný zájem v nynější budovatelské době je tento vysoký počet neúnosný a mohl by býti omezen pouze na jednu provozovnu, snad nejvýše na dva hostince. Je přece všem dobře známo, v kterých hostincích se tropí alotria, nebo kde se ze zištných důvodů tato podporují.

Prodeji, cenám, distribuci a podávání alkoholických nápojů by měla sama veřejnost prostřednictvím svých volených zástupců národního výboru a osvětových činitelů věnovati zvýšenou pozornost a ze získaných zpráv vyvoditi patřičné důsledky. Bylo by to jen k prospěchu jak rodin pijáků, tak veřejné morálky, mravnosti, pořádku a budovatelského snažení celého národního kolektiva, kdyby byla zjednána radikální náprava.

Tisk věnuje těmto otázkám zvýšenou pozornost a nenechá je bez vyřešení. Nás list pak jako jeden z prvních, který na tyto nepřístojnosti již dávno poukázal, nenechá je v zapomenutí. Neboť se tu jedná o lepší příští na Echo národa i státu. A tomu musí pomáhati vachař všemi prostředky. (Hlas z 25. května 1946)

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama