Módní show,
jakou Ostrava ještě nezažila
Evropská kosmická agentura podpoří 13 českých vědeckých experimentů, které poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci připravované mise českého astronauta Aleše Svobody.
Mezi vybranými projekty jsou i dva výzkumy z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava, které propojují špičkové technologie v oblasti nanorobotiky, biomedicíny, umělé inteligence a senzoriky.
Oba projekty jsou součástí programu Česká cesta do vesmíru, který realizuje Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Program má za cíl zapojit české univerzity, výzkumné instituce a firmy do prestižních vesmírných misí a inspirovat mladou generaci k vědecké kariéře. „Úspěch našich projektů potvrzuje, že české týmy dokážou realizovat výzkum na světové úrovni. A že i z Ostravy lze posílat vědecké experimenty až do vesmíru,“ řekl rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan. Z celkem 70 původně navržených experimentů bylo vybráno 13 nejlepších, které nyní čeká příprava finálních letových verzí pro integraci do systémů ISS.
Projekt Czech Orbital NanoRobots EXperiment (CONREX) bude prvním světovým experimentem v oblasti nanorobotiky, který bude realizován na oběžné dráze. Jeho cílem je testování magnetických nanorobotů a mikrorobotů jako inovativního nástroje pro odstraňování biofilmů, což jsou odolná společenství mikroorganismů představující riziko pro zdraví astronautů i bezpečnost kosmických misí. Projekt zároveň nabízí významný aplikační potenciál například při léčbě nádorových onemocnění, v průmyslu i ochraně životního prostředí.
„V prostředí mikrogravitace mají bakterie tendenci tvořit pevnější biofilmy, vykazovat vyšší virulenci a odolnost vůči antibiotikům. Odstranění těchto struktur je proto klíčové pro udržení zdravého a bezpečného prostředí na palubě ISS,“ vysvětlil profesor Martin Pumera, vedoucí výzkumné skupiny Advanced Nanorobots and Multiscale Robotics Lab na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB–TUO a nejcitovanější vědec v ČR.
Nanoroboti dokáží biofilmy mechanicky narušovat a pomocí světlem řízených reakcí rozkládat bakteriální buňky. Experiment bude probíhat v zařízení ICE Cubes Facility (ICF), kde budou umístěny malé kazety s vodním roztokem obsahujícím biofilm a nanoroboty. „Kazety budou vybaveny cívkami vytvářejícími řízené elektromagnetické pole, které umožní pohyb robotů, a LED diodami pro aktivaci fotosenzitivních mikrorobotů. Celý automatizovaný proces bude snímat kamera a data budou analyzovat vědci na Zemi. Na základě výsledků potom upraví algoritmy řídící činnost nanorobotů,“ uvedl profesor Radek Martinek, vedoucí výzkumné skupiny Signal Lab na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO a univerzitní koordinátor pro výzkum vesmíru.
Projekt CONREX propojuje nanorobotiku, biomedicínu, umělou inteligenci i kvantové výpočty. „Představuje rozšíření našich poznatků do prostředí mikrogravitace a první experimentální ověření chování mikrorobotických systémů ve vesmíru. Experiment může zásadně ovlivnit nejen budoucnost vesmírných misí, ale i oblast medicíny, průmyslu či ochrany životního prostředí,“ doplnil profesor Pumera.
Na projektu spolupracuje také česká inženýrská firma TRL Space, která zajišťuje vývoj hardwaru a přípravu systému pro nasazení ve vesmíru. „Odborníci z VŠB-TUO přesně vědí, co a jak chtějí sledovat. Naším úkolem, jako firmy z kosmického průmyslu, je potom vzít celý laboratorní experiment a upravit ho tak, aby prošel všemi testy a splňoval podmínky pro realizaci na ISS, což vyžaduje zkušenost a pečlivost,“ řekl Václav Havlíček z TRL Space, který vedl přípravu projektu pro ESA.
Projekt CONREX představuje unikátní propojení dvou špičkových vědeckých laboratoří Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO: Signal Lab a Advanced Nanorobots and Multiscale Robotics Lab s předním lídrem českého kosmického průmyslu - společností TRL Space. Tato spolupráce propojuje excelentní výzkum v oblasti nanorobotiky, senzoriky a pokročilých metod řízení s technologickým know-how potřebným pro realizaci experimentů ve vesmíru, a představuje tak významný krok k posílení české pozice v evropském i světovém kosmickém výzkumu.
Druhý projekt se zaměří na měření stresu astronautů pomocí analýzy dat ze senzorů. ISS T-shirt vyvíjejí společně výzkumníci z Masarykovy univerzity a VŠB-TUO s firmami EGMEDICAL a G.L. Electronic.
„Chytré tričko s integrovanými senzory dokáže v reálném čase snímat fyziologické parametry, sbírat a ukládat data, která se přenesou pro analýzu na Zemi. Technologie má široký aplikační potenciál, může nám pomoci lépe sledovat reakce člověka na stres a zátěž,“ uvedl profesor Radek Martinek, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky a vedoucí týmu Signal Lab.
„ISS T-shirt propojuje současnou fyziologii s technologiemi, které monitorují lidské tělo i jeho limity. Naším cílem je porozumět, kdy a proč se tělo dostává za hranici bezpečné zátěže v různých podmínkách, včetně vesmíru, a díky tomu pomoci lidem zvládat extrémní podmínky nejen ve vesmíru, ale i na Zemi,“ dodala profesorka Julie Vašků z Masarykovy univerzity, hlavní řešitelka projektu.