Společnost
30/12/2021 Jaroslav Baďura

Ostrava má unikátní strategii od předškolního až po celoživotní vzdělávání

​„V rámci České republiky jsme vytvořili unikátní strategii vzdělávání,“ říká náměstkyně ostravského primátora pro školství a sport Andrea Hoffmannová.

Proč vlastně tato strategie vznikla?
Spousta měst příliš neřeší strategický rozvoj vzdělávání. Cítili jsme potřebu dát vzdělávání v Ostravě jasný směr. Neustále komunikujeme s pracovními skupinami, které se věnují vzdělávání a zároveň i s poradní skupinou zástupců univerzit, Science centra, planetária, knihoven, základních škol a všech aktérů na území Ostravy, kteří se vzdělávání věnují a mají k tomu co říct, a proto jsme se rozhodli spolu s nimi naplánovat společné cíle do roku 2030.

Jak dlouhý to byl proces?
Pracovní skupiny při Místním akčním plánu fungují zhruba pět let. S vizí strategického plánu jsem přišla v roce 2020, bohužel nás zasáhla pandemie a začali jsme s prací až v roce 2021. Tvorba samotného dokumentu nám zabrala půl roku. Vše vzniklo v koordinaci se strategií Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro dekádu 2020 – 2030, krajskými dokumenty a strategií města Ostravy. Bylo potřeba nastavit měřitelné cíle, kterých bychom chtěli do roku 2030 dosáhnout.

Můžete být o něco konkrétnější? Jaké jsou hlavní výstupy strategie?
Strategie se věnuje školství od předškolního až po celoživotní vzdělávání, a to formálního i neformálního (volnočasového) rázu. Město je sice zřizovatelem pouze mateřských a základních škol, ale spolupracujeme se všemi institucemi, které na území města fungují.

Navážeme na projekty, které už město realizuje, jako například Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání či Kariérní poradenství. Zároveň v této strategii ale představujeme i nové projekty. Zaměřujeme se na podporu kreativity a podnikavosti u dětí na základních školách. Chceme, aby se děti díky kariérním poradcům dozvěděly, v čem jsou dobré. Chceme jim dát možnost k tomu, aby byly podnikavé, uměly komunikovat, vyjadřovat se či mluvit cizím jazykem. Na základě toho pak budou moci dělat téměř cokoliv a budou v tom úspěšní. Cílem není mít tady pouze vysokoškoláky. Chceme třeba, aby malý Toník, který má rád elektřinu, vystudoval střední průmyslovou školu a poté byl schopen založit si firmu a být úspěšný.

Do strategie jsme zakomponovali i nově vznikající infrastrukturu na území Ostravy – například koncertní sál nebo Černou kostku. Nejsou to jen budoucí centra kultury, ale také centra vzdělávání.

Byl jedním z faktorů pro vznik této strategie i fakt, že Ostrava dlouhodobě bojuje s odlivem mladých lidí z města?
Určitě ano. Věřím, že kvalitní mateřské, základní a střední školy tady udrží mladé rodiny a díky kvalitním vysokým školám nám tady zůstanou i mladí lidé bez rodin. Jedním z pilotních programů je podpora excelentní vědy na ostravských univerzitách. V rámci programu Global Experts budeme podporovat přítomnost excelentních vědců ze zahraničí, kteří tady rozjedou nový výzkum, nová pracoviště a možná vytvoří i základy pro nové studijní programy. Odliv studentů je jistě spojen i s tím, že v Ostravě chybí určité studijní obory, jako je magisterská psychologie či stomatologie. V tuto chvíli má Ostrava pouze jedno odloučené pracoviště Akademie věd, což je poměrně málo na třetí největší město v republice. Když tady budeme mít tato excelentní pracoviště, věřím, že zde budou zůstávat i mladí talentovaní vědci, kteří dostanou skvělé zázemí.

Když si představíme situaci mladého člověka, který má manželku, společně plánují rodinu a rozhodují se, kde by ji mohli založit… Jak byste ho mohli přesvědčit, aby zůstal právě tady v Ostravě a jaké možnosti takový člověk má v rámci předškolního vzdělávání, které je pro něj v tuto chvíli to nejdůležitější?
Mateřské a základní školy chceme rozvíjet rovnoměrně po celém území. Chceme dosáhnout toho, aby rodiče nemuseli své děti vozit na druhou stranu města, ale aby měli školu v místě bydliště. Pro lepší informovanost jsme založili portál www.talentova.cz, kde představujeme naše školy i projekty. Máme portál předškolního vzdělávání, kde mohou už dnes rodiče zapsat své dítě online. Chceme, aby měli rodiče informace o tom, co Ostrava nabízí. Své děti totiž, někdy možná i zbytečně, vozí přes celé město, protože jimi vybraná školka má dobré renomé. Přitom netuší, že kousek od domu mají školku, která je perfektní například v polytechnickém vzdělávání. Na některých ostravských školkách učíme šachy, abychom rozvíjeli matematickou gramotnost a přemýšlení. Děje se toho spousta už v tuto chvíli, problém je v tom, že to rodiče nemusí vědět.

Jaká je situace, co se týče vytíženosti mateřských škol v Ostravě?
V tuto chvíli máme pro ostravské děti dostatek míst. Není možné podpořit vznik nových mateřských škol, protože podle přepočtu ministerstva už nemáme nárok na navyšování kapacit. Problémem jsou městské satelity a nově vznikající či rozrůstající se okraje města - Hrabová, Petřkovice, Hošťálkovice, Krásné pole a podobně. Lidé se stěhují z města, aby bydleli v domech, ale už si neuvědomují, že okrajové části měst nejsou vybaveny potřebnou infrastrukturou. Člověk to možná zezačátku tolik neřeší, obzvláště dokud nemá děti, ale později mu začne docházet, že je nucen všude dojíždět. Aktuálně je tedy větší zájem o umístění dětí do škol v okrajových lokalitách, ale v možnostech města není budovat infrastrukturu zrovna tam, kam se lidé stěhují. Ideální by bylo, kdyby lidé bydleli spíše ve městě, protože zde máme vzdělávací instituce na dobré úrovni a daleko raději bych je vylepšovala, než přidávala nové.

Jak je to v Ostravě se základními školami, co se týče počtu, infrastruktury a jejich pověsti? Bojujete s tím, že mají některé školy lepší pověst a některé naopak horší?
Ostrava zřizuje celkem padesát pět základních škol. Samozřejmě jsou školy, které mají určité renomé, a to jak pozitivní, tak negativní. Někdy pověst možná jen historicky přetrvává. Protože jak už jsem říkala, v rámci jednotlivých škol se toho děje mnoho. Pokud se rodiče zajímají o to, kam svého potomka dát, tak opět doporučuji náš web, kde školy prezentujeme. Jsou tam veškeré informace, aktivity a díky tomu se pak může rodič sám rozhodnout, zda je nejbližší škola v jeho okolí vhodná či nikoliv. Já jsem toho názoru, že dítě by mělo chodit do školy tam, kde žije.

Projevilo se podle vás na kvalitě školství také to, že se podařilo učitelům přidat na platech a trošku se tak zvýšila jejich prestiž?
Kvalitní učitel, který je dobře ohodnocen je základ dobré školy, ta ale potřebuje také dobré vedení a vybavení, což je další z řady faktorů hodnocení kvality škol. Na tomto poli se nám daří jako zřizovateli navyšovat standard škol. Prestiž učitelů a učitelské platy jsou důležité, protože pokud člověk za svou práci není adekvátně ohodnocen, může mu chybět motivace. Velmi často jsem, i jako bývala učitelka, slýchávala názory, že učitelé pracují pouze dopoledne, mají prázdniny a podobně, ale zkuste si fungovat bez pauzy čtyřicet pět minut, přebíhat mezi učebnami a v podstatě celý den fungovat šest až sedm hodin v kuse. Při pedagogické práci spoustu času zabere příprava výuky, hodnocení písemek a další byrokracie, která je s tím spojená. Je to opravdu náročná práce. Myslím si, že by pedagogy motivoval daleko více kariérní řád pedagoga, který ministerstvo školství komunikuje už patnáct let, ale zatím nic konkrétního nepředstavilo. Často se totiž lidé dále vzdělávají a rozvíjejí a mohlo by se to podepsat i na jejich platu, který se momentálně počítá podle odpracovaných let a podle hodnocení ředitele školy.

Tuto věc jako město ale ovlivnit nemůžete…
Nemůžeme ovlivnit platy učitelů, můžeme však dobře vybírat ředitele a jejich práci odměnit dle zásluh. Máme nastavenou metodiku hodnocení ředitelů, kteří jsou voleni na šest let a kterým každý rok dáváme zpětnou vazbu k jejich manažerské práci, což je určitě velmi důležité. Dobrý ředitel dělá dobrou školu.

To znamená, že naše hypotetické dítě, které v tomto rozhovoru sledujeme, jde z mateřské školy na základní, tu dokončí a kráčí na střední školu, kterou si vybralo. Říkala jste, že na střední školy už ten vliv úplně nemáte. Jaká je vaše pozice ke středním školám v Ostravě?
Střední školy zřizuje kraj, ale i přesto se jako město snažíme ostravských středním školám pomáhat. Pomáháme jim zejména formou dotací. Mohou žádat například o dotační titul na podporu výuky v cizím jazyce. Toto využilo například Gymnázium Olgy Havlové či 1ˢᵗ International School of Ostrava, jelikož přispíváme i soukromým středním školám. Dále podporujeme střední školy také v oblasti Talentmanagementu: podporujeme talentované studenty a programy, které se jim věnují. Wichterlovu gymnáziu například hojně přispíváme na matematické projekty. I v této oblasti si tedy střední školy mohou zažádat o finanční pomoc.

Jaká je podle vás struktura středních škol v Ostravě, v rámci jejich náplně a oborů?
Myslím si, že v Ostravě si student, případně jeho rodič, určitě dokáží vybrat. Mám velkou radost z toho, že Ostrava jako druhé město v česku zřídila v Porubě waldorfský kampus a podporuje tak také alternativní školství. Město je zřizovatelem této střední školy proto, aby zajistilo dostupné alternativní vzdělávání. Kromě Montessori tříd na základních školách, máme tedy i waldorfský kampus, který obsahuje mateřskou, základní a střední školu v jednom. Rodiče tak mohou aplikovat waldorfský systém vzdělávání na jednom místě, pod jedním ředitelem a zřizovatelem.

Pokud jde o vysoké školy, jak může právě tady Ostrava pomoci, aby byly jejich obory atraktivní a aby tady studenti zůstávali a po dokončení a měli dostatečně zajímavé uplatnění?
Opět tady zmíním dotační titul talent managementu, v rámci kterého město v jedné kapitole podporuje právě vznik nových oborů. V tuto chvíli jednáme o podpoře stomatologie a také magisterské psychologie na Ostravské univerzitě. V minulosti jsme již podpořili vznik nového oboru na Fakultě umění. Ostravskou univerzitu jsme dále podpořili také darem pozemků na Černé louce, kde právě vzniká nový kampus. Město tam investuje také do výstavby podzemních garáží a pomáhá s koordinací projektu. V těchto budovách budou jistě vznikat i nové obory. Osobně mám například velkou radost z nového oboru trenérství, který je smysluplný pro naše excelentní sportovce. Podporujeme také rozvojové aktivity VŠB. Konečně nemusí odcházet na studium do Olomouce či dále, ale mohou zůstat tady v Ostravě, dále se věnovat sportu ve svých domovských klubech a reprezentovat Ostravu.

Je tady podle vás prostor pro vznik nějaké další vysoké školy? Nebo se chcete spíše zaměřit na rozvoj stávajících vysokých škol?
Nemohu do toho mluvit, jelikož to není pozice města, ale obecně nevidím rozvoj v tom, že by tady vznikaly nové vysoké školy. V rámci republiky máme nejvyšší počet vysokých škol na hlavu v rámci celého světa. Země, které jsou stejně velké jako my, mají většinou čtyři nebo pět vysokých škol, které jsou samozřejmě větší, ale není jich tolik jako u nás.

Na začátku jste mluvila o tom, že vaše strategie počítá s celým průřezem až po celoživotní vzdělávání. Proč je podle vás důležité a jakým způsobem o něm vaše strategie hovoří?
Řadíme tam jak celoživotní tak neformální vzdělávání. Protože je důležité se vzdělávat i mimo oficiální instituce v rámci různých kroužků, ale též po dokončení klasického vzdělání. Naše strategie tedy představuje a podporuje projekty středisek volného času a dalších neziskových organizací, které se věnují jak dětem, tak dospělým. Nabízí kurzy či různé typy doučování. Spadají tam instituce jako je Svět techniky, ostravské Planetarium, Zoo Ostrava, Fajna Dilna nebo Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, které se ve speciálních projektech také věnují dětem. VŠB – TUO má projekt Junior univerzita nebo Zlepši si techniku, které pracují s dětmi od základních škol.

Naše strategie dodává určitou jistotu v tom, že Ostrava bude dále podporovat a rozvíjet podobné projekty. Myslím si, že načasování strategie, kterou jsme původně chtěli schvalovat v době, kdy začala pandemie, je dnes poměrně symbolická. Žijeme v době nastávající krize a to nejdůležitější pro nás bude právě vzdělávání. Mluvím o ekonomické krizi, která bohužel teprve přichází. A právě pro všechny neziskové vzdělávací instituce je důležitá jistota. Jsme pro ně partnerem, který se za ně postaví a finančně je podpoří. Neformální a volnočasové vzdělávání je často řazeno na druhou kolej, ale právě tyto aktivity rozvíjí talent a potenciál dětí i dospělých v dalších rozvoji a rekvalifikaci. Nesmíme na něj proto zapomínat.

Jak moc pandemie ovlivnila tvorbu strategie?
Covid nám pomohl uvědomit si, co je důležité. Strategie například podporuje školní poradenská pracoviště, což jsou instituce na školách, které se většinou skládají ze školního psychologa, speciálního pedagoga a z výchovného či kariérního poradce. V pandemii jsme zjistili, že tyto pozice jsou pro školy absolutní nutností. Právě v době covidu, kdy nám ze systému distanční výuky vypadávaly děti a měly psychické problémy, byla funkce školního psychologa velmi důležitá. Psychologové pomáhali jak rodičům, tak jejich dětem. Docházeli do rodin, měli přehled o tom, jak na tom rodiny jsou a co potřebují. Jsou to věci, které při své práci běžný pedagog nezvládá dělat. Psychologové a psychiatři v nemocnicích jsou vytížení natolik, že není v jejich silách všechny přijmout. Vzhledem k současné situaci a možným úsporám je jejich existence ohrožena.

Co přesně to znamená?
Znamená to, že by tato pracoviště, které jsme dlouhodobě budovali, zanikla. Ostrava je připravena těchto dvacet pět pracovišť na dvaceti pěti školách finančně udržet a podpořit. Do roku 2030 si navíc dáváme za cíl mít toto poradenské pracoviště na každé škole.

Znamená to tedy, že ve městech, která tato pracoviště nevnímají jako prioritu, mohou zaniknout?
Ano. Momentálně tyto pozice nejsou povinnou součástí školských zařízení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na ně nepřispívá. Jsou hrazeny z evropských programů, které nyní končí a v tuto chvíli za ně není vypsána žádná alternativa. Pozice nám končí v červnu nebo v srpnu roku 2022, takže pokud na to města nezareagují, tak zaniknou. My jsme je připraveni udržet a financovat.

Říkala jste, že jste také učila. Jak podle vás covid ovlivní školství? Bude tam kvůli něj velká mezera, co se týče vzdělávání studentů?
Zkusím být pozitivní. Osobně si myslím, že covid posunul české školy velmi dopředu. Učitelé se naučili nové věci, začali fungovat jinak a věřím, že věci, které se v českém školství začaly realizovat, vydrží. Pokud je dítě dlouhodobě nemocné, tak nebude problém ho připojit online nebo se mu věnovat distančně. Doufám, že díky tomu už budou učitelé běžně používat technologie. Je to přeci jenom součást našeho života. Ne ve všech případech tomu tak před pandemií bylo.

Obávám se, že pro děti má celý covid dalekosáhlé následky. Hlavně pro ty nejmenší. Je tady generace dětí, která si pořádně ještě nezažila školu nebo nezná své kamarády kvůli rouškám. Také na tom jsou, a ještě nějakou dobu budou, velmi špatně pohybově, protože ke školství patří samozřejmě i sport. Děti byly v podstatě rok zavřené doma a to si vybírá svou daň. Ať už se jedná o běžný pohyb či vrcholový sport. Už teď vidíme propady v počtech dětí ve sportovních klubech. Obávám se, že děti ztratí návyky k pohybu. Stojíme před velkým problémem. Jak děti zvládají covid psychicky uvidíme až v delším časovém rozmezí. Myslím si, že spousta dětí bude více samotářská a asi nebudou tolik vyhledávat společnost, což není dobře.

Dozvěděl jsem se, že jste byli úspěšní ve dvou celostátních projektech?
Ano, za město Ostrava jsme vyhráli dvě poměrně důležité ceny. První z nich je Cena národního kariérního poradenství za projekt Kariérních poradců na ostravských školách. Jako jediné město v republice máme tuto funkci zavedenou udržitelně. Metodicky jsme vyškolili a připravili pedagogy ve školách tak, aby se dětem od druhého stupně věnovali v konkrétní oblasti, ve které vynikají. Je to pomoc v rámci budoucího zaměstnání i výběru střední školy. Navázali jsme spolupráce s firmami, takže se studenti dostanou na exkurze, baví se s odborníky a podobně.

Znamená to tedy, že se sníží počet dětí, které ve svých čtrnácti letech stojí před rozhodnutím kam dál a absolutně netuší, co si vybrat?
Přesně tak. Doufáme a věříme, že díky tomu budou děti vědět, co chtějí dělat. Zároveň chceme, aby je rodiče nenutili do ničeho, pro co nemají vlohy.

Druhá cena je cena EDUína 2021, kde jsme získali stříbro. Eduin je nezisková organizace, která podporuje dobré reformy ve školství. Do finále jsme se dostali jako jediné město. Soutěžilo zhruba padesát projektů. Odborná porota náš projekt komentovala slovy, že i zřizovatel může být hybatelem změn. Cenu jsme získali za projekt doučování a pořádání městských táborů v Ostravě, které jsme realizovali mezi červnem a říjnem tohoto roku. Pomohli jsme tak více než tisíci dětem, které nám vypadly ze systému distančního vzdělávání. Ostravské organizace se těmto dětem věnovaly individuálně, ale také formou socializace, projektových dnů a městských táborů. Chtěli jsme jim tak částečně vynahradit to, o co přišly. Díky tomu byla spousta z nich schopna složit v srpnu reparát, případně se zase začaly těšit do školy, protože si uvědomily, že jim chyběli jejich spolužáci.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama