Ostrava má plán, jak posadit více lidí ve městě na bicykly

Ostrava zatím nepatří mezi ​města, kde se cyklisté cítí jako v ráji. To by se ale mělo změnit.

V některých cyklistům více nakloněných městech mají kvalitní cyklostezky, bohaté zázemí pro cyklisty, díky značení a dostatku prostoru pro kola se tam cyklisté nepletou řidičům do cesty a síť tras zavede cyklisty nejen na pěkný výlet, ale běžně třeba i ze zaměstnání domů či naopak ráno do práce nebo na nákupy do nedalekého nákupního střediska.

Mezi taková města Ostrava zatím nepatří, přestože by ráda. Ostatně proto pověřil ostravský magistrát už loni architekty z Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) funkcí cyklokoordinátora. Architekti a zaměstnanci MAPPA proto nyní vypracovávají koncepci rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě. V půli týdne se s ní opět seznámili i zástupci veřejnosti. Ti přijeli na svých kolech či přišli pěšky, avšak v hojném počtu. A zaplnili sídlo ateliéru na Nádražní ulici.

Místo cest do Beskyd jízdy do práce, do školy, za zábavou

„Ostrava má podíl cyklodopravy na dopravě jen okolo jednoho procenta, možná méně, v rozvinutých zemích jsou to přitom násobky tohoto čísla,“ přiznal na úvod primátor Ostravy Tomáš Macura. „V minulosti měla cyklodoprava v Ostravě spíše podobu turistických výletů směr Beskydy, my však potřebujeme, aby cyklodoprava byla o každodenních jízdách po městě, ať už do práce, do školy nebo za zábavou. Aby kolo bylo běžným prostředkem dopravy ve městě.“

Veřejné projednávání se soustředilo na jakousi „kuchařku“ koncepce cyklodopravy. Jaké by měly být povrchy tras pro cyklisty, jak se mají řešit pro cyklisty například křižovatky, obrubníky, parkoviště.

Místo v cyklistických dresech třeba v saku nebo teplákách

Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě vzniká i proto, že „cyklistická“ města jsou i příjemná pro život. „Ostrava se doposud dívala na cyklistiku jako na volnočasovou nebo turistickou aktivitu, která se odehrává po práci ve speciálních úborech a speciálních kolech. A ne jako praktický způsob, jak se přepravit z místa A do místa B ve městě. To bychom rádi změnili,“ říká Tomáš Zetek z týmu MAPPA, který koncepci cyklodopravy pro Ostravu připravuje.

Podle koncepci doprovázejících fotografií by tak městem na kole měli jezdit více naopak lidé třeba v saku do zaměstnání či v běžném oblečení určeném na venek. „Aby cyklodoprava sloužila prostě všem lidem, nehledě na jejich ekonomické zázemí, věk, či zdravotní schopnosti,“ dodal.

K tomu však lidé, které Ostrava chce naučit jezdit městem na bicyklech, potřebují odpovídající trasy nebo stezky pro cyklisty.

Cyklotrasy na sebe nenavazují, někteří lidé se jezdit na kole bojí

Průzkum, který MAPPA letos provedla mezi cyklisty, totiž ukázal, že například sedmnáct procent respondentů zmiňuje nedostatečnou propojenost cyklistické sítě v Ostravě. Největší problém vidí v propojení centra města se zbytkem Ostravy.

Žádají třeba i cyklostezku, která by centrum Ostravy spojovala s Porubou. Cyklostezky v Ostravě totiž podle výsledků průzkumu na sebe nenavazují. Některé jsou podle lidí i „divně“ vedené, končí třeba náhle v místech, kde nic není. „Vůbec to nedává smysl,“ uvádí jeden z názorů účastníků průzkumu.

Někteří lidé se proto dokonce bojí v Ostravě jezdit na kole. Autoři koncepce by si proto přáli, kdyby jejich práce zklidnila a zpomalila hlavně onu těžkou dopravu nákladních aut a oddělil fyzicky cyklisty od takovéto dopravy. Pohyb cyklistů ve městě by tak byl bezpečnější. „Dnešní síť pro cyklodopravu splňuje nároky na bezpečnost jen z osmadvaceti procent. Takže je co zlepšovat,“ říká Tomáš Zetek.

Síť cyklotras dnes připomíná spíše špagety rozsypané po stole

MAPPA zmapovala také současnou síť dosavadních bezpečných tras a vytyčených pruhů pro kola v Ostravě v celé Ostravě a zjistila, že jejich síť vypadá spíše, jako by někdo náhodně rozsypal špagety na stole. „Přitom podle údajů GPS třeba z celostátní výzvy Do práce na kole vidíme, jak lidé reálně v Ostravě na kole jezdí a že v tento den vypadá pohyb cyklistů po Ostravě jako zdravě prokrvený systém tepen a žil. Tento stav bychom chtěli svou koncepcí reflektovat,“ řekl Tomáš Zetek z MAPPA.

Cyklistické trasy by měly být podle koncepce i pohodlnější. „Nechceme, aby se člověk při cestách na kolech předřel a měl po překonání stovek a stovek obrubníků a špatných povrchů modrý zadek, když přijede z práce domů,“ shodují se autoři koncepce.

Nové cyklistické trasy by měly také lidi přitahovat estetickým zpracováním, třeba podjezdy, nasvětlením, větvením nebo estetickou úpravou okolí těchto tras a cest.

Ve vyspělých městech začali budovat ráj pro cyklisty už dávno

Dopravní specialista MAPPA Josef Laža představil konkrétní zásady uplatnění koncepce rozvoje cyklodopravy pro Ostravu. „Na trasách podél řek byste neměli potkat auto. Cyklodoprava by měla propojovat ulice ve městě, kde platí padesátka, obchodní ulice, bulváry. Ideální by bylo, kdyby tam všude jednou cyklisty směrově nebo výškově oddělovaly od aut motorové, tedy těžší a rychlejší dopravy, různé druhy a podoby cyklotras,“ vysvětluje Josef Laža.

Oba členové týmu se však shodují v tom, že Ostravě potrvá desítky let, kdy v ní vznikne dostatek oddělených bezpečných cyklostezek a než se tedy Ostrava stane podobným „rájem“ pro cyklisty, jakým jsou dnes třeba vyspělá západoevropská města Kodaň nebo Amsterodam. Tam totiž s budováním cyklistické infrastruktury začali už před desítkami let až půlstoletím.

„My ale zase máme možnost se poučit z jejich případných chyb a dostat se na jejich úroveň za kratší dobu. Musíme na tuto koncepci myslet při všech rekonstrukcích ulic a jejich infrastruktur. Měli by na ni myslet představitelé ostravských obvodů a komunální politici a cyklistickou infrastrukturu do oprav ulic vždy zapracovat,“ míní Josef Laža z MAPPA.

Bezpečné obrubníky podle Vídně, stojany, cykloboxy, sčítače cyklistů

Tým MAPPA představil také modelové příklady oddělených cyklostezek, jak řešit dopravou silně zatížené ulice, aby po nich jeli bezpečně i cyklisté, nebo křižovatky ulic, aby je cyklisté projeli jednoduše a bez obtíží. Koncepce navrhuje nově i obrubníky, které budou svým půlkulatým a bezpečným tvarem dělit trasy pro cyklisty od chodců. „Vzali jsme si příklad z Vídně. Protože takové obrubníky u nás nikdo nevyrábí, diskutujeme o nich se zástupci Brna a Prahy a potom se určitě najde i výrobce takových obrubníků, kterému bude stát za to je vyrábět,“ říká Josef Laža z MAPPA.

Koncepce chce zachovat červenou barvu současných povrchů po cyklostezky, navrhuje druhy dlažby, mobiliář jako přístřešky a lavičky, a také několik podob stojanů nebo cykloboxů pro parkování kol. Navrhuje také pevné kotvení stojanů či zamykání kol. Koncepce zmiňuje i instalování dalších sčítačů kol, zabudovaných na trasách uvnitř města. Nákup pěti sčítačů už se tvůrci koncepce snaží prosadit do rozpočtu města Ostravy na příští rok. Sčítače mají sloužit pro vytváření obrazu o reálné cyklodopravě uvnitř města. Jeden z nich bude přímo ukazovat kolemjdoucím, kolik cyklistů už kolem něho v ten den projelo.

Kdo sedne při cestě do práce na kolo, nechá svoje auto doma

Autoři chtějí navrhovanou koncepcí rozvoje cyklistiky v Ostravě hlavně takzvaně rozjezdit cyklisty, kteří jedou na kole průměrně pět kilometrů, tedy zhruba čtvrt hodiny za prací nebo za nákupy. „Takoví cyklisté znamenají pro město největší úspory v motorové dopravě, protože tak malou vzdálenost si už člověk s autem, s kterým musí najít vhodné parkování, rozmyslí,“ míní Josef Laža.

Že koncepce cyklodopravy v Ostravě neskončí v šuplíku, dokazuje podle jejich tvůrců fakt, že se už promítla do řešení cyklistické trasy u křižovatky Vratimovská – Lihovarská podél tramvajové trati, kdy z Hranečníku dojíždí velký počet zaměstnanců do okolí a továrny Liberty. Nebo do návrhu cyklostezky, která je součástí proměny úseku třídy 28. října od západního konce Sadu Milady Horákové k Divadlu Petra Bezruče mezi budoucí koncertní halou, Černou kostkou a krajským úřadem. Tu před pár dny představil ostravské veřejnosti Jiří Weinzettl z Atelieru 111 architekti.

Dobíječky na elektrokola nebo pumpy? Komplikací jsou vandalové

Po představení koncepce cyklodopravy přišla řada na dotazy a komentáře z řad veřejnosti. První se ptali na dobíjecí stanice na elektrokola. Koncepce s nimi zatím počítá v chystaných projektech nových parkovacích domů u krajského úřadu a u ostravské katedrály, kde je například v plánu třicet parkovacích stání pro kola. U venkovních nabíječek však hraje velkou roli případná míra vandalismu a nikdo tedy neví, jak dlouho pod širým nebem vydrží.

Podobnou odpověď dostal i muž, který se ptal, zda se na cyklostezkách plánují nějaké pumpy pro dofoukávání duší jako viděl například v Třinci. Dostal odpověď, že taková zařízení městských pump už v Ostravě jsou, například na Ostravě-Jihu, ale je otázkou, zda je taková investice do něčeho, co možná brzy díky vandalům zmizí, účelná. Zpracovatelé koncepce však zvažují různé možnosti ochrany, třeba, zda takovéto pumpy pro cyklisty neumístit třeba k infocentrům.

Bude cyklostezka na Svinovských mostech? Či mezi Vítkovicemi a Kunčičkami?

Jeden člověk se zeptal, zda bude trasa pro cyklisty na Svinovských mostech. Zpracovatelé koncepce odpověděli, že řešení je několik. Je tam totiž vyprojektována lávka i zaintegrování cyklistické trasy do mostů, která by napojovala cyklistickou dopravu i na nádraží ve Svinově. Těch koncepcí v rámci přeměny třídy 28. října je více, ale zatím neexistuje nějaký časový harmonogram.

Další návštěvník lobboval za cyklopropojení Kunčiček a Vítkovic, které dnes neexistuje. Řekl, že Kunčičky a Vítkovice na sebe koukají přes řeku Ostravici, ale přitom se k sobě jejich obyvatelé nedostanou nejen na kole, ale ani pěšky.

„Počítáme s návrhem už kdysi používané stezky přes jez podél Rudné, který by se měl v dohledné době opravovat. Tato stezka by měla navazovat do prostoru ulice Moravské a tudy by se cyklista dostal do Vítkovic,“ řekl Josef Laža. Připomněl ale, že Ostravici lze na kole projet po stávající lávce na Šídlovci, staví se lávka do Dolních Vítkovic a Ostrava plánuje mezi nimi ještě jedno překročení řeky, které budou moci využívat i cyklisté.

Budou cykloboxy? Domovníkovi vadí, že parkuju v chodbě

Někteří návštěvníci se ptali na šířku cyklostezek, konkrétně systém dva plus jedna, kdy jízda ve dvou vedle sebe podporuje sociální kontakt cyklistů a třetí je může předjet, aniž by mu museli uhýbat a mohli se bavit. „To lze na širokých stezkách, tedy pětimetrových cyklo komunikacích podél řek. Jinde jen v míře, co umožní šířka ulic. Takže standard pro cyklisty je šířka metr a půl,“ odpověděli lidé z týmu pro zpracování koncepce.

Jedna žena se ptala, zda koncepce počítá s takovým zázemím pro parkování kol, aby mohla zaparkovat své kolo před domem, protože dům, ve kterém bydlí, jí umožňuje zaparkovat kolo v kolárně, která je však k mání po otevření šestero dveří. „Tak, abych ho mohla jenom vytáhnout z chodby. Protože já vedu tichý boj s naším domovníkem, kterému vadí jedno moje kolo zaparkované v chodbě. Přestože nikomu jinému v domě nevadí,“ svěřila se.

Autoři koncepce jí odpověděli, že ve „vyspělých“ cykloměstech se rozvíjí systém cykloboxů, které jsou na ulici, jsou uzamykatelné a zaberou třeba jen jedno parkovací stání.

Jak koncepci pomoci? Být dobrým cyklistou a ne hrozbou

Někteří lidé upozornili, že někteří chodci raději než po dlažbách chodí po stezkách cyklistů, protože je na nich pro ně schůdnější povrch, a tím se cyklistům pletou do cesty.

Jeden z návštěvníků se zeptal, jak může běžný člověk pomoci s urychlením toho, aby se z Ostravy stal onen cyklistický ráj. „Protlačovat třeba toto téma zlepšení cyklodopravy mezi místní politiky. Je však také důležité jezdit na kole po Ostravě a být dobrým cyklistou. Aby okolí, zejména řidiči a chodci viděli, že nejste člověk, který je chce na bicyklu nějak ohrožovat a smést z cesty, nebo že jimi pohrdáte. A hlavně bychom neměli být vůči této koncepci skeptičtí, ukázat ostatním, že tyto snahy o zlepšení cyklostezky nejsou žádné spiknutí. A že tato zlepšení budou mít spoustu výhod i pro ty, kteří na kole nikdy nepojedou,“ odpověděl mu architekt Peter Bednár, který seděl rovněž v publiku.

Rozvoji cyklodopravy v Krnově pamáhají i „komunistické“ stojany

Jedna z návštěvnic řekla, že se jí líbí možnosti pro cyklisty, které viděla v Krnově. „Bydlím v Porubě a tam často zažívám, že u obchodu není kam kolo zaparkovat. V Krnově mne však překvapilo, že tam mají u každého druhého obchodu v centru města ty staré komunistické stojany, kde se dá kolo zaparkovat. A je vidět, že tam lidé mnohem více kola používají. Tak je kolo běžnou součástí veřejné dopravy,“ řekla žena.

Zpracovatelé koncepce odpověděli, že podobných měst je v České republice spousta, patří mezi ně například Uherské Hradiště, kde jezdí na kole téměř každý a stojany jsou tam také na každém kroku. „Ta síť stojanů by měla být nejhustší, my v koncepci vyhodnocujeme, kam lidé jezdí nejvíce, máme sčítače a zmapovali jsme z hlediska cyklistů celý maloobchod. Tato data nám říkají, kde přidávat stojany a kde nejdříve,“ řekl Tomáš Zetek z týmu MAPPA.

Místa pro kola občas blokují sdílená kola a koloběžky

Muž, který přijel na kole, řekl, že má špatnou zkušenost s parkováním svého kola v konkurenci s koly provozovatele Nextbike, kterými Ostrava rovněž podporuje rozvoj cyklistiky. Tato sdílená kola a koloběžky totiž parkují často na místech určeným pro běžná kola. „Někdy halabala, někdy hezky srovnané, ale já si musím klestit cestu mezi pípajícími prostředky a komplikovaně zaparkovat. Mohli by nechat aspoň kousek místa pro běžná kola,“ řekl.

Zpracovatelé koncepce rozvoje cyklistiky v Ostravě poradili muži, ať osloví patřičný obvodní úřad, aby provozovatelům sdílených kol a koloběžek domluvil. „Protože se nám s nimi dobře spolupracuje, pokusíme se je oslovit, zda by k informacím týkajících se sdílených kol nepřidali informaci, ať uživatelé sdílených kol parkovali ohleduplně, aby bylo místo i pro běžné cyklisty,“ řekl Tomáš Zetek.

Nejezdí na kolech, protože se o ně bojí. Jezděte na takových, které zloděje nelákají

Jeden z účastníků řekl, že řada lidí se bojí po Ostravě jezdit, protože se bojí o své kolo, když zaparkuje. Že mu ho někdo ukradne nebo mu sebere něco z vybavení jeho kola. „Dalo by se něco dělat s tím, že se zvýší bezpečnost parkování, motivovalo by to možná lidi k většímu používání kol,“ řekl.

Zpracovatelé koncepce rozvoje cyklodopravy odpověděli, že jedním z řešení může být větší nabídka bezpečných stojanů nebo osvětová kampaň, jak si kolo správně ke stojanu přimknout, což je věc, o které spousta lidí neví.

„Potom je to o změně pohledu na městkou cyklodopravu. Lidé u nás často jezdí na drahých sportovních kolech a elektrokolech. Ale pro jízdu na kole ve městech na kratší vzdálenosti vám přitom stačí jedna rychlost. Je fajn mít také blatníky, ale nepotřebujete drahé kolo. A pro krádež takového kola mají zloději menší motivaci. V městech jako je Kodaň nebo Amsterodam je také poměrně vysoké procento krádeží kol, ale staré nebo jednoduché kolo je snadno nahraditelné. Není to žáná raketa, kterou mám zamknutou doma v kolárně a vytáhnu ji jen na víkendovou projížďku,“ říká Tomáš Zetek.