Ostrava je zelené předměstí Londýna. Jak na Eurovíkend za deset táců pro dva?

Foto: Marek Prorok

Z Ostravy do Londýna je to sice 1 600 kilometrů po dálnici, ale přímé spojení z Mošnova do Stanstedu zkrátilo cestovní vzdálenost na dvě hodiny v letadle.

Pokud patříte mezi dobrodruhy, kteří sledují ceny letenek, aby občas vyrazili za poznáním do neznáma, asi vás příliš nepřekvapím. Mám ale za to, že většina spoluobčanů si v průběhu roku jen tak neodskočí na výlet do Londýna. To je škoda, protože hlavní město Velké Británie vás nezklame ani za deštivého počasí, a navíc to ani nemusí být drahé!

U letenek platí, že čím dříve je koupíte, tím jsou levnější. S ubytováním je to naopak, ale k tomu se ještě dostaneme. Někdy se stane, že letenky jsou, mimo sezonu, levné ještě týden před odletem, když letadlo není plně obsazeno.

Tak schválně, dá se letenka z Ostravy do Londýna pořídit za tisícovku? Mně se to minulý týden povedlo – zpáteční!

Eurovíkend za deset táců pro dva

V pátek půjdete normálně do práce, v pět vám jede z Ostravy-Svinova přímý vlak na letiště, a po osmé hodině letíte. V neděli ve tři odpoledne jste zpět.

V Anglii jsem byl už mnohokrát, proto jsem se tentokrát rozhodl udělat z cesty nízkonákladový eurovíkend. Vím, že Anglie už není v EU, ale z Evropy se jí ještě utéct nepodařilo.

Kvůli Brexitu si musíte vzít pas. Spousta Evropanů ho nemá, protože jim stačí občanka. Třeba moje dcera by jela taky, ale bez pasu to prostě nejde. Velká Británie tak přichází o miliardy. A o další libry jsme ji se ženou připravili díky našemu experimentu.

Nejprve výčet položek, jejichž placení se nevyhnete:

1) Doprava z letiště do Londýna. K dispozici jsou i pomalejší autobusy, ale železniční Stansted Express, který vás za 50 minut doveze na stanici metra Liverpool Street, je asi nejrozumnější řešení. V předstihu stojí jedna cesta do 300 Kč, my jsme ale jízdenky kupovali na poslední chvíli za 2000 Kč, čili za stejnou cenu, jako letenky.

2) Geografická zajímavost – ze Stanstedu je to blíže do Cambridge než do Londýna, takže za úvahu stojí i návštěva historického univerzitního městečka s výletem do malebného středověkého Saffron Waldenu a nedalekého panství Audley End House. U této varianty bude cena za dopravu z letiště menší.

3) Ubytování za dvě noci je nejdražší položkou na seznamu. Ideální je mít v Londýně přátele, kteří vás nechají přespat. Hotely jsou drahé, ale když máte pevné nervy, a čekáte s rezervací až do večera, dostanete se na cenu okolo tří tisíc pro dvě osoby s vynikající snídaní. A to hovořím o luxusním ubytování, s hodnocením přes 9 bodů na booking.com. Jenomže nebude asi úplně v centru. Dají se najít nabídky okolo dvou tisíc, ale většinou si nesou nějaký škraloup z minula. Bavíme se samozřejmě o samostatném pokoji s koupelnou, nikoli o ubytování v hostelu.

4) Vyzkoušet můžete Airbnb, od čehož mě prozatím odrazuje první špatná zkušenost, kdy jsme si dopředu v deseti mailech ujasnili příjezd okolo půlnoci, načež nám v deset hodin psal soused majitelky, která musela nečekaně odjet, jestli se vůbec objevíme, že jde spát.

5) Cestování veřejnou dopravou je stejně jednoduché, jako v Ostravě. Ostrava byla mimochodem podle legendy druhým městem po Londýně, které zavedlo inteligentní kalkulaci jízdného. Prostě přiložíte platební kartu a jedete. Za dopravu počítejme okolo pětistovky max, a zbytek utratíte za jídlo a pití.

Spočítáno, sečteno, deset tisíc pro dva v nejlevnější variantě. S ubytováním u přátel se dostanete na polovinu. Chleba se salámem v supermarketu stojí stejně jako u nás, pokud ale chcete vyzkoušet atmosféru pravé anglické hospody, což vřele doporučuju, počítejte s pětistovkou na osobu za jídlo a 150 Kč za pintu piva.

Full English Saturday

Já osobně mám velmi pevné nervy, což mi dosvědčí i šéfredaktor Magazínu PATRIOT, kterému každý měsíc dodávám články několik dní po uzávěrce. Díky tomu jsem ušetřil tři tisíce za první a dva tisíce korun za druhou noc v Londýně. První rezervaci jsem definitivně odsouhlasil až v okamžiku nástupu do letadla v pátek v osm hodin večer. Samozřejmě několik vyhlédnutých možností už v tu dobu zmizelo, ale mě to prostě baví.

Ubytovali jsme se relativně daleko od centra, čtyřicet minut metrem od Liverpool Street, ale bez přestupu na Central Line. Ubytování vedle hospody Fox & Goose mělo nonstop recepci, a bylo to jen pět minut chůze od zastávky Hanger Lane.

Mimochodem, o byznysovém úspěchu často rozhodují detaily. Našel jsem podobné ubytování za přijatelnou cenu nedaleko Liverpool Street, které mělo mít nonstop recepci, ale při objednávce na mě vyskočil příjezd do 22:00. Jeden ze dvou parametrů byl nastaven špatně, a to se vám o půlnoci v Londýně riskovat nechce.

Fox & Goose měli v ceně vynikající snídani. Já jezdím do Anglie kvůli Full English Breakfast, moje žena si dala avokádo s vejci na toustovém chlebu. K tomu byly k dispozici talíře ovoce, salámů, sladkého pečiva, kafe, jogurty, džusy.

Foto: Marek Prorok

Dovolte mi aspoň jeden odstavec o Full English Breakfast. Je to neskutečný vynález, který vás udrží syté po celý den, než si dáte večeři u piva v hospodě s kamarády. Anglický párek, jehož chuť je v Česku nedostupná, fazole, vejce, slanina, rajče, kousek bramboráku, žampion, toast. Já měl na talíři ještě black pudding, který se podobá našemu jelitu.

Zatímco do Česka už přišlo léto, sobotní londýnské počasí bylo chladnější a proměnlivé. Vyrazili jsme zpět po Central Line na zastávku Notting Hill Gate, a protože zrovna na chvíli vyšlo slunce, prošli se ke slavné Portobello Road. Tam to v sobotu vypadalo jako na Václaváku, v podstatě nebylo možné jít plynule bez zastavení, tolik bylo venku lidí.

Angličané jsou zvyklí na všechno pokojně čekat ve frontách, na objednávku, na placení, dokonce i na toaletu v kavárně – ještě jsem nezažil půlhodinovou frontu o dvaceti lidech. Podobně to vypadalo před knihkupectvím The Notting Hill Bookshop, který inspiroval tvůrce romantické komedie Notting Hill – i když samotné scény se natáčely v ateliéru, právě tento obchod byl jeho předlohou.

Do obchodu se jen tak nedostanete, protože před vchodem stojí fronta lidí a na vstup si počkáte klidně hodinu. Je to instagramový hotspot – poutní místo pro fanoušky, nebo že by si turisté skutečně chtěli koupit knihu?

Z Portobello Road jsme se vydali dále do centra města, ale tentokrát už dvoupatrovým autobusem. Pokud nastoupíte někde mimo střed Londýna, máte velkou pravděpodobnost, že se vám podaří sednout si v patře přímo za čelní sklo, a to jsou potom obrázky, i když začíná trochu pršet.

Stará, stabilní Anglie

Kvůli dešti jsme nevystoupili u Marble Arche, ale až na Picadilly Circus. Marble Arche je jeden z rohů Hyde Parku, ve kterém se nachází legendární Speakers’ Corner, ikonické místo svobody projevu, kde se už od 19. století scházejí kazatelé, aktivisté i náhodní kolemjdoucí, aby bez mikrofonu a bez cenzury přednášeli své názory. V minulosti jste zde mohli narazit na Karla Marxe, Vladimíra Iljiče Lenina, ale i Winstona Churchilla nebo George Orwella.

Pamatuji si, jak jeden můj spolužák, nyní úspěšný manažer, za nejtužšího socialismu v osmdesátých letech nebyl schopen uvěřit, že řečníci skutečně mohou hovořit svobodně. Ale pak se za nimi vydá nějaký tajný, a postará se o ně, tvrdil mi.

Časy se mění, ale nikoli v Anglii, a to je to, co mě na ní přitahuje. Zatímco Česko prochází turbulencemi zleva doprava a nahoru dolů, Anglie je stabilní, a dlouhodobě stojí na straně svobody, demokracie a spravedlnosti. Nehrozí, že se jednou postaví na stranu Červené Karkulky, a po volbách začne podporovat vlka.

Foto: Marek Prorok

Když jsem tentokrát hledal svůj pas, objevil jsem cestovní doklad svého dědečka Josefa Tichého, který do Anglie dorazil 23. července 1938. Za pár dní to bude 87 let! Delegace brněnské Zbrojovky Britům nabízela zaměřovače na protiletadlová děla. Součástí mise byla slavnostní večeře za přítomnosti královny matky.

My se krátce na to stali součástí protektorátu, pak zase východního bloku, zatímco Anglie zůstala svobodná a udržela si svou kontinuitu i zdravý rozum. Když jsme se večer setkali s přáteli v hospodě The Nightingale z roku 1853, cítili jsme na každém kroku tu nepřerušenou historii. Žádných čtyřicet let socialistického hospodářství, výborné pivo Youngs a Fish & Chips.

A to bylo protentokrát vše – žádné divadlo, muzeum nebo Londýnské oko. Podařilo se nám dokázat si, že i Ostrava může být klidným předměstím Londýna, kam se vyplatí jen tak si odskočit na víkend. Z Ostravy do Londýna je to pomalu rychleji než z jedné londýnské hospody (The Fox & Geese) do druhé (The Nightingale). V neděli v osm ráno jsme po další vydatné snídani vyrazili zpátky na letiště a ve 12:15 už seděli na svých místech v letadle u okna.

Sedm cenných rad zkušeného cestovatele

1) Ryanair vám prodá letenky za tisícovku, a potom začne nabízet dodatečné služby. My se tentokrát rozhodli cestovat jen s palubním batůžkem na lehko, a bohatě to stačilo. Samozřejmě, nemůžete doma nabalit žádné tekutiny, ale to lze vyřešit na letišti po průchodu zavazadlovou kontrolou. Do letadla si kromě baťůžku můžete vzít ještě jednu igelitovou tašku s tím, co nakoupíte na letišti. V Ostravě není pivo v trafice o moc dražší, takže tekuté dárky pro přátele jsme nakonec pořídili v dostatečném množství.

2) Nad rámec nízkorozpočtového víkendu jsem neodolal dokoupit sedadla vedle sebe a u okna (omylem nad křídlem) a fast track v Londýně (v Ostravě není zapotřebí). Fast track vám ve Stanstedu umožní vyhnout se hodinovým frontám u zavazadlového odbavení, byl jsem s ním velmi spokojen!

3) Jízda za předním sklem v patře doubledeckeru je lepší a levnější než projíždky turistickými autobusy. Nastupte ale někde mimo centrum, ať máte větší šanci, že budou místa volná. V podstatě stačí naskočit do jakéhokoli autobusu, který jede vašim směrem, klasika je č. 9 nebo č. 11.

4) Vstupy do mnoha muzeí jsou zdarma, týká se to British Museum, National Gallery, Tate Modern i Tate Britain.

5) Na Oxford Street se nachází jeden z nejstarších a největších obchodních domů – Selfridges, otevřený už v roce 1909, který dodnes spojuje luxusní módu, design, gastronomii a zážitkový nákup pod jednou střechou. Pro klasický shopping mall ale zkuste spíše Westfield na zastávce metra White City, dvacet minut od centra.

6) Kdybyste skutečně chtěli ušetřit, užijte si Full English Breakfast v ceně ubytování, a na večeři si dejte tradiční Fish & Chips v nějakém pouličním bufetu. Ryba je neskutečně dobrá, ať už si objednáte tresku (cod) nebo tresku (haddock).

7) Ostrava má na rozdíl od Prahy nebo Brna vlakové spojení přímo na letiště, ale jízdní řády musel vymýšlet génius, který uvažoval takto: v kolik přilétá vytížené letadlo z Londýna? Ve tři, výborně, na kolik tedy dáme odjezd, na čtyři? To je brzo, pět? Dejme pět patnáct. Ve výsledku jezdí vlaky prázdné.