Mirai Navrátil
se rád pouští i do jiných projektů.
Ostravský fotograf Ondřej Durczak už pravidelně vydává knihy zabývající se Ostravou, Ostravskem a dalšími místy či náměty z Moravskoslezského kraje. A tak po nedávno vydaných knihách Zrození metropole a knize Vzhůru do dolů! přišla na pulty knihkupectví další kniha, nazvaná autorem stručně Ostrava. Sám autor ji představil v podkrovním sále klubu Fiducia.
V jednom z červnových extrémně parných dnů dokázal Ondřej Durczak do tohoto prostoru přilákat úctyhodný počet návštěvníků, kteří podkroví klubu svými těly doslova „vytopili“ na teplotu lidského těla, navzdory přinesenému větráku a otevřenému oknu. Ve sklepě Fiducie, kde je chladněji, totiž den předtím začala natolik „komplikovaná“ výstava Martiny Strakošové, kam by se asi tolik lidí pohodlně nevměstnalo.
Foto s popelářským vozem symbolizuje rychlé proměny Ostravy
„Moji největší fandové, moje mamka, babička, a hlavně manželka tady dnes bohužel nejsou. První dvě jsou u moře, ale každá jinde a žena je v Písku. Tak jim chci na dálku poděkovat, že po dobu roku a půl, kdy tahle nová kniha vznikala, mě podporovaly,“ řekl fotograf.
Pak už se věnoval své nové knize a začal neobvykle – projekcí fotografie popelářského vozu, který vyfotil jednoho rána z okna svého pokoje na ulici svého domu. „Tady je vidět, že se skoro všechno na tomto obrázku z března roku 2005 za těch téměř 22 let výrazně změnilo. Třeba dodávka českého telekomu, všechny domy se proměnily, tady to chmýří za autem je už dnes vzrostlý strom,“ popisoval fotograf. „A o to mi jde. Zachytit mizející čas a momenty.“
Kniha většinou dosud nepublikovaných fotek Ostravy
Fotografická kniha Ostrava je rozsáhlým fotografickým průvodcem většinou dosud nepublikovaných snímků po zmizelých a současných místech Ostravy. Prostřednictvím specifických motivů města a jeho staveb nabízí jedinečný pohled na Ostravu napříč celým 20. stoletím s přesahem do dnešních dní. Publikace je svébytnou vzpomínkou jak Ondřeje Durczaka, tak jiných fotografů, která čtenářům zprostředkuje atmosféru minulých dekád a umožní jim nahlédnout do proměn městského prostředí, života a identity Ostravy.

Foto: se souhlasem Ondřeje Durczaka
Fotografická kniha Ostrava je průvodcem po zaniklých a mizejících místech Ostravy a čtenáři v ní najdou na 302 stranách celkem 780 fotografií. Fotografie autor rozdělil do tematických kapitol Město, Průmysl, Prodejny a podniky, Odpočinek a služby, Bydlení a Doprava. Poslední oddíl, nazvaný Včera a dnes přináší srovnání komparace vybraných motivů v časových proměnách.
V Hrušově našel i dům, ve kterém bydlel v mládí Vlastimil Brodský
Delší dobu se ostravský fotograf a foto dokumentarista věnoval ostravské čtvrti Hrušov, rodišti Marie Rottrové a Vlastimila Brodského. „To je pro mě fascinující městská čtvrť. Toto je záběr na tuto čtvrť z roku 1910, dnes původní Hrušov prakticky zmizel z mapy a z toho snímku se dá najít ještě tento kostel, fara a zbytky továrny na sodu. Dnes je tato čtvrť do velké míry změněná a částečně zmizelá, podobně jako se změnil český Most nebo nedaleká stará Karviná, dnes už Karviná 2,“ ukazoval na plátně projektoru fotograf.

Foto: Petr Broulík
Ondřej Durczak řekl, že osud Hrušova byl poznamenán častými povodněmi, poslední tečkou za osudem čtvrti byla povodeň v červenci roku 1997. „Tento dům vpravo nahoře je možná dům, ve kterém bydlel Vlastimil Brodský. On v jedné knížce pamětí uvádí jako dům, v kterém v dětství žil, který už neexistuje, ale v druhé knížce uvádí tento dům. Dokonce je v knížce i záběr, jak před ním stojí,“ vysvětluje ostravský fotograf.
Ikonická trafika válečného veterána jako paměť doby
Největší pozornost věnuje Ondřej Durczak industriálním stavbám, které po desetiletí utvářely charakter a identitu města. Vedle ikonických objektů zachycuje publikace také nenápadná místa každodennosti – prostory, které tvořily přirozenou součást života obyvatel a dnes již často existují pouze ve vzpomínkách. Kniha je tak nejen dokumentem zanikající a zmizelé architektury a urbanismu, ale také vizuální pamětí Ostravy a svědectvím o proměnách města během 20. a na počátku 21. století.

Foto: se souhlasem Ondřeje Durczaka
A pro milovníky kuriozit Ondřej Durczak upozornil i na fotografii dnes už ikonické trafiky, kterou vyfotografoval v Kunčičkách. Tuto pěknou „budku“ u železničního přejezdu získal jako klasickou „trafiku“ za Rakouska-Uherska válečný invalida Josef Gabzdyl. Těm se přednostně udělovaly tyto trafiky, které byly drobným, ale jistým zdrojem obživy, udělované od státu na přilepšenou.
„Tato dřevěná trafika v Ostravě-Kunčičkách vlastně odstartovala proměnu mého uvažování. Podařilo se mi ji vyfotografovat v dubnu 2011 ještě za provozu, dnes už má trochu jinou podobu. Jednou z vůbec prvních věcí, které jsem zachytil pro téma Ostrava v důchodu. To ještě byla otevřená, ale myslím, že hned poté na podzim ji zavřeli. Už patnáct let nefunguje, stojí tam jako taková paměť starých časů a doby,“ řekl Ondřej Durczak, autor fotografické knihy Ostrava.