Ostrava do léta zvelebí haldu Ema. Přibudou jezírka i lavičky

Halda Ema se stala v posledních letech jedním z magnetů pro mnohé Ostravany. Toto třetí nejvyšší a neuvěřitelně živé místo přitahuje spoustu lidí nejen kvůli rozhledu na všechny strany, ale také kvůli svému specifickému jevu – halda Ema stále hoří, a tak některá její místa nikdy nepokryje sníh. A když ano, hned roztaje.

Mnohé Ostravany halda Ema až neuvěřitelně a magicky přitahuje, přestože ještě před časem tu byl vstup zakázán. Dnes na ni míří lidé v každém ročním období, například se na ní každoročně konají novoroční výšlapy. Protože je ale nahoře jen jediná lavička pro ty, kterým dá výstup na Emu trochu zabrat, rozhodlo se město Ostrava přístupové cesty, zeleň kolem nich a její vrchol zvelebit.

Cesty vysypou štěrkopískem, přibydou vodní kanálky

„Hojně obyvateli i turisty navštěvované místo nyní město upraví a doplní návštěvnickou infrastrukturu. Náklady na zlepšení vyššího komfortu návštěvníků odvalu přesáhnou 7,5 milionu bez DPH, zhotovitelem prací bude městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč. Tyto práce začnou 15. května a skončí do poloviny července. „Ještě toto léto tedy budou moci návštěvníci posoudit při návštěvě haldy Ema, jak se stezky a trasy na ní změnily,“ dodal.

A jaké práce od zítřka na haldě Ema začnou? „Hlavní turistické trasy dostanou přírodní materiály, budou nově ze štěrkopísku a drceného kamene. To by mělo zlepšit často zhoršenou schůdnost tras zejména po deštích, kdy se na trasách tvoří až nepřekročitelné kaluže a neprůchodné bláto. Svažitá místa turistických tras doplní také odvodňovací kanálky a protierozní prvky. Pracovníci městských lesů vybudují i nové tůně pro obojživelníky. „Práce nenaruší současný charakter odvalu Ema,“ slibuje Boháč.

Ořežou a odstraní nebezpečné stromy, přibydou lavičky a koše

Pracovníci Ostravských městských lesů a zeleně upraví také štěrkovou manipulační plochu u vstupu na odval Ema z ulice Na Najmanské a opraví i chodníkové trasy bez obruby. K tomu použijí štěrkopísek s drceným kamenivem a dřevní štěpku. „Ořežou a odstraní také rizikové stromy, které ohrožují bezpečnost pohybu lidí na hlavních trasách a stezkách odvalu Ema,“ dodal Boháč.

Hlavní trasy a stezky na haldu Ema získají odvodňovací a protierozní prvky, čtyři až pět menších tůní pro obojživelníky a dva dřevěné mostky přes současný vodovod. „Nezapomínáme ani na mobiliář. Instalujeme pět laviček na vrcholu odvalu a pět velkých sedacích dřevěných trámů v podobě hranolů na okružní turistické trase. Dnes už je na vrcholu jen jediná lavička a ta je v jakémkoliv čase, vzhledem k velkému zájmu turistů, nedostačující. Přibude sedm odpadkových košů, které na haldě vůbec nebyly, a tři informační tabule o možných rizicích v místech, kde stále probíhají termické procesy. Odval je totiž stále termický aktivní,“ upozornil Boháč.

Foto: se souhlasem Ostravy

On sám věří, že po ukončení prací zůstane halda Ema stále industriálním, ovšem už přirozeným ostravským parkem. „A zůstane pořád obdivuhodná,“ dodal.

Halda se jmenuje po manželce hraběte Wilczka

Uměle navršená kuželovitá halda dnes pro řadu lidí symbolizuje éru průmyslového rozmachu Ostravy, ale trochu i její současnou přeměnu. Z průmyslového umělého výtvoru se stal kopec s vyhlídkou, který stále uvnitř hoří a má svůj specifický ekosystém.

Historie haldy Ema sahá až do devatenáctého století k hraběti Wilczkovi. Dnes populární halda totiž vznikla při uhelné těžní jámě, založené hrabětem Wilczkem roku 1861. Jméno dostala po manželce hraběte Wilczka, hraběnce Emmě Marii Emo Capodili. Těžba v jámě skončila v roce 1933 a kuželovitá halda Ema se 15. května stala památkově chráněnou. „Takže v den zahájení současného zvelebení Emě slavíme třicáté výročí od chvíle, kdy se stala památkou. Máme to všechno skvěle načasované,“ usmála se Gabriela Pokorná , mluvčí ostravského magistrátu.

Vrchol haldy Ema pořád pomalu klesá

Odval Ema se nachází na pravém břehu Ostravice na území Slezské Ostravy, přesahoval původně cifru 310 metrů, avšak díky termické aktivitě uvnitř haldy se její výška postupně klesá.Dnes je už i na mapách uvedeno, že halda měří zhruba 306 metrů. V důsledku slehávání haldy je v současnosti třetím nejvyšším bodem Ostravy.

Teplo vyvěrající z hořící hlušiny však přispívá k unikátnímu subtropickému mikroklimatu pro teplomilnou flóru. Teploty uvnitř haldy dosahují až 1 500 stupňů Celsia, což vede i k tvorbě vzácných nerostů. Na vrchol haldy se vine turistická stezka, mapující dějiny města. Návštěvníci mohou spatřit i vyvěrající obláčky plynů, metanu a oxidu siřičitého. Za dobrých povětrnostních podmínek mohou lidé z vrcholu haldy dohlédnout na Beskydy, na Jeseníky i do zahraničí, tedy do Polska.

Odborníci stále termickou činnost haldy monitorují.