Ostrava chystá generální rekonstrukci krematoria. Smuteční obřady se přesunou jinam

Město Ostrava připravuje rozsáhlou rekonstrukci ostravského krematoria, které slouží celému Moravskoslezskému kraji.

Ostravské krematorium, které je součástí areálu Ústředního hřbitova Slezské Ostravy, se otevřelo v roce 1970, jeho stavba však začala už v roce 1961. A oněch pětapadesát let provozu jediného krematoria v Moravskoslezském kraji se za tu dobu promítlo do technického stavu jeho budov.

„Technologicky a technicky je tato budova už opravdu zastaralá a už ani jako pietní místo pro poslední rozloučení s někým blízkým si ho dnes někteří neumí moc představit,“ řekl náměstek ostravského primátora Aleš Boháč, když se ho zástupci médií zeptali, proč se Ostrava rozhodla své krematorium rekonstruovat.

Krematorium bude lepší, reprezentativnější a důstojné

Na budoucí podobu pietního místa vyhlásila Ostrava před nedávnem architektonickou soutěž. Porotci vybrali návrh společnosti Meerkatelier z celkem jedenácti prací. Jimi vybrané architektonické řešení totiž, ač respektuje původní podobu budovy, přinese její generální modernizaci. Objekt bude výjimečný také architektonicky, ač zachovává pietu místa a jeho důstojnou, reprezentativní podobu.

„Rekonstrukce bude generální. Zachová hlavní tvary krematoria, nicméně vstupní prostory dostanou novou podoby, aby byly pietně lepší, reprezentativní a důstojné a krematorium zůstane i architektonicky stále zajímavé i v budoucí době. Nyní se pracuje na projektové dokumentaci pro realizaci stavby. Pokud půjde vše dobře, nic nebrání tomu, aby se o zahájení stavby hovořilo už v prosinci při schvalování rozpočtu na příští rok,“ řekl Boháč.

Samotná rekonstrukce by měla začít v letech 2026 či 2027, práce budou trvat asi dva roky. Aktuální náklady rekonstrukce tohoto zařízení činí zhruba 200 milionů korun bez DPH. Ostrava však nebude financovat celou rekonstrukci krematoria sama. „Bude se na ní podílet i krematorium, které je městskou společností a ta předpokládá, že si na rekonstrukci vezme úvěr ve výši 40 až 50 milionů korun a část bude hradit i z pokračujícího provozu krematoria,“ řekl Boháč a zdůraznil, že rekonstrukce nebude mít dopad na činnost zařízení, ani na ceny za kremace, které patří podle náměstka Boháče v Ostravě mezi nejnižší v zemi.

Nové kryté sloupořadí, přístupová schodiště a rampy

„Zázemí pro smuteční hosty a rodinu nahradí zcela nové přístavby. Rekonstrukce zahrnuje také přístavby krytého sloupořadí, přístupových schodišť a rampy v přední části krematoria. Stavbaři také zvětší přestřešení hospodářského dvora v jeho zadní části,“ sdělil náměstek primátora Břetislav Riger.

Vizualizace: se souhlasem Meerkatelieru

Rekonstruovaná budova krematoria by po úpravách měla vypadat jako novostavba, několik objektů se spojí vizuálně v jeden celek. „Vznikne dostatečně reprezentativní a důstojné místo pro poslední rozloučení. Převážnou část technického a technologického zařízení, s výjimkou současných kremačních linek a rozvodů kanalizace, pořídíme nově. Nové bude i požárně bezpečnostní zařízení, audiovizuální technika nebo zařizovací předměty,“ popsal náměstek primátora pro investice.

Při rekonstrukci bude krematorium v činnosti, obřady budou jinde

A jak bude nová podoba ostravského krematoria vypadat? „Bude kombinací prosklených a betonových ploch ve světle šedé barvě. Vynikat bude zejména smuteční síň, ústřední a boční, jejichž velkoplošné prosklení budou výrazně lemovat a redukovat takzvané slunolamy,“ sdělil Riger.

Výraznější proměnou projde také pohledově neveřejná provozní část. Současný provoz spalovacích pecí se sloučí do rozšířené spalovací haly, větší rozměr bude mít i chladírna těl. Součástí rekonstrukce jsou úpravy parteru v okolí budovy, zejména v její veřejné vstupní části.

V době rekonstrukce město zachová provoz krematoria a to v podobě minimálně dvou kremačních linek. Pro první fázi výstavby zřídí dočasné stavby náhradního zázemí pro zaměstnance, kteří zajišťují provoz krematoria. Stavbu totiž veřejnost nebude moci po celou dobu rekonstrukce využívat.

Obřady budou možné v malé síni a také v síni na vítkovickém hřbitově

„Samotné smuteční obřady se však budou odehrávat v jiných prostorách. „A to v malé smuteční síni centrálního hřbitova na Slezské Ostravě, a máme dohodu, že obřady mohou být i v nově zrekonstruované smuteční síni na vítkovickém hřbitově,“ řekl Aleš Boháč.

Zařízení ostravského krematoria je staré, pro celý kraj pracuje víc jak 50 let. Jaké bude to nové v rekonstruovaném zařízení? Podle zástupců města úspornější.

Vizualizace: se souhlasem Meerkatelieru

„Rekonstruované krematorium bude mít i fotovoltaickou elektrárnu a novou retenční nádrž, zachycující srážkové vody ze všech střech. Tu bude využívat na zalévání zeleně v parteru krematoria a jako zdroj vody pro vodní prvek, který bude rovněž v krematoriu nový,“ řekl Břetislav Riger. „Po rekonstrukci bude mít krematorium také více parkovacích míst pro smuteční hosty či téměř pět set metrů zrekonstruovaných kanalizačních stok.“

Původní krematorium stálo v dnešním sadu Milady Horákové

Předchůdcem dnešního krematoria bylo krematorium na původním starém městském hřbitově, který je už zrušený a ležel na území dnešního parku Milady Horákové. Původní krematorium slavnostně otevřelo 1. února roku 1925 jako vůbec první na Moravě a šesté v tehdejší mladé Československé republice. O stavbě krematoria uvažovala ostravská městská rada již před rokem 1918. Příčinou byly špatné poměry na městském hřbitově, kde tehdy běžné pohřbívání do země komplikovala jílovitá půda a vysoká hladina spodní vody.

Propagátorem myšlenky krematoria byl žurnalista Bedřich Čurda-Lipovský, později ředitel pohřebního ústavu Krematorium. O stavbu se zasadil rovněž starosta Jan Prokeš. Podoba pozdější dominanty městského hřbitova, městského krematoria, měla vzejít rovněž z architektonické soutěže, jejíž vypsání schválila správní komise města Moravské Ostravy v dubnu 1919.

Unikátní kubistický skvost nechala Ostrava zlikvidovat

Reagovala na vydání zákona o fakultativním pohřbívání ohněm z prvního dubna roku 1919, neboť do té doby nebylo na základě stále platné rakouské legislativy pohřbívání žehem možné. Tato architektonická soutěž nebyla úspěšná, žádný z devíti zaslaných návrhů porotu neoslovil - všechny tehdejší radní považovali za nákladné. V roce 1921 vyzval městský stavební úřad k vypracování plánů pražského architekta Františka Mencla, který patřil rovněž mezi propagátory pohřbu žehem. Úkolu se zhostil spolu s architektem Vlastislavem Hofmanem.

Po dokončení se městské krematorium stalo jedním z městských podniků. Rentabilního provozu dosáhlo již v roce 1929. V letech 1931 a 1932 ke krematoriu přibylo kolumbárium, v roce 1936 k němu přistavili druhou kremační pec. Nejvýznamnější poválečnou stavební úpravou bylo v roce 1958 převedení dosavadního vytápění kremačních pecí koksem na vytápění plynové. V padesátých letech minulého století však město rozhodlo o zrušení městského hřbitova. Unikátní kubistickou stavbu nechalo v roce 1979 zdemolovat. Dnes je v této lokalitě sad Dr. Milady Horákové.