​Ordinace pro chudé ošetřuje i pacienty bez zdravotního pojištění

V Ostravě funguje už rok Ordinace pro chudé, kterou využívají lidé bez domova nebo ti, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Doktoři navíc jednou týdně vyráží za pacienty přímo do terénu.

Téměř tisícovku lidí, kteří jsou bez domova nebo přežívají v noclehárnách, azylových domech či v sociálně vyloučených oblastech ošetřila za první rok svého fungování Ordinace pro chudé, kterou otevřela Armáda spásy loni v lednu v ulici U Nových válcoven v Ostravě-Mariánských Horách.

„O ordinaci jsme začali hovořit v roce 2016, kdy jsme měli identifikovatelnou potřebu neuspokojených zdravotních úkonů pro naše uživatele ve stávajících službách domovů Přístav. Navíc jsme měli poznatky od lidí, kteří využívají azylové domy, noclehárny, denní centra a nově vzniklý projekt Terénní program nám ukázal, že se takoví lidé nemohou dostat do zdravotnické služby,“ uvedl Tomáš Surovka, oblastní ředitel Armády spásy v Moravskoslezském kraji.

„Ordinace na adrese U nových válcoven 9 je praktikována pět dní v týdnu. Nyní máme doplněný tým o dalšího doktora, takže když paní doktorka vyjíždí do terénu nebo do dvou domovů Přístav v Ostravě a ve Frýdku-Místku, ordinace zůstává otevřená i po dobu výjezdů za pacienty,“ pokračoval.

Ordinace pro chudé funguje takřka stejně jako každá jiná ordinace praktického lékaře. „Chodí k nám lidé, kteří potřebují ošetřit, taky musí čekat v čekárně jako u jiných doktorů. Jednou týdně pak chodíme za pacienty do terénu a jednou týdně navštěvujeme pacienty v domovech Přístav,“ přiblížila lékařka Ordinace pro chudé Andrea Pekárková s tím, že se s ostatními kolegy snaží uzpůsobit péči možnostem a potřebám pacientů.

Pacienti přicházejí s nemocemi, které už jsou v horším stádiu

„Víme, že nemají návyky chodit pravidelně k lékaři a jejich možnosti nejsou takové jako u většinové populace. Nechceme tak po nich něco, co nemohou splnit. To pak i zlepšuje náš vzájemný vztah, takže se začnou i více snažit. Kupříkladu člověk, který nikdy nechodil na ošetření rány, najednou chodí třikrát týdně na převazy, takže se naučí disciplíně, pravidelnosti. Pozná, že je potřeba chodit opakovaně, než se něco zahojí,“ popsala.

Obecně se dá říct, že pacienti Ordinace pro chudé mají podobné diagnózy jako ostatní, ale přicházejí k lékaři s nemocí, která je mnohdy v horším stádiu. „Specifické jsou rány, kožní onemocnění a parazitární onemocnění. To se u běžné populace nevyskytuje. Třeba zavšivení vši šatní, to je záležitost vyloženě lidí bez domova,“ poznamenala Pekárková.

Mezi jejími pacienty jsou i takoví lidé, kteří nebyli u doktora deset a někteří dokonce i třicet let. „Takoví k nám pak přijdou s hodně rozvinutým onemocněním. Řešili jsme už i onkologické nemoci nebo vážné neurologické onemocnění. Zachytili jsme ho a pomohli ho dotyčnému pacientovi řešit,“ řekla lékařka a dodala, že pokud je nutná zdravotní péče v nemocnici, tak s tím většinou žádný problém není.

„Problémy nastávají spíše při hraničních situacích, kdy typickým příkladem může být zápal plic u pacienta, který je jinak v pořádku, takže za normálních okolností by se měl léčit doma. Pokud je to ale člověk bez domova, tak bychom byli raději, kdyby se zápal plic léčil v nemocnici, než v mrazu na ulici, kde se bude těžko léčit. To jsou situace, kdy nenacházíme úplně shodu. Pak záleží, jak se dotyčný lékař rozhodne, záleží i na kapacitě nemocnice.“

Společně s Andreou Pekárkovou působí v Ordinaci pro chudé ještě další doktor, zdravotní bratr a zdravotní sestra. „Navíc mám k dispozici ještě dva dobrovolníky. Různě se střídáme, přičemž mám na starost vedení zdravotnického zařízení. Tato práce vyžaduje také hodně administrativních úkonů, takže podstatnou část strávím administrativní činností,“ řekla Pekárková s tím, že v zimě ordinaci denně navštěvuje dvacet až třicet pacientů. „Většina z nich jsou ti, kteří už tady někdy byli, ale stále přibývají noví,“ dodala.

Vznik Ordinace pro chudé zaplnil mezeru na trhu

Vznik Ordinace pro chudé byl pro Ostravu zásadní, což potvrdila také vedoucí Odboru sociálních věcí ostravského magistrátu Jaroslava Rovňáková.

„Armáda spásy je jeden z našich největších poskytovatelů sociálních služeb. A to pro skupiny obyvatel, kteří jsou nejvíce potřební. Jsou to lidé bez domova, se ztrátou bydlení, na nejnižší sociální úrovni, kteří už potřebují pomoc, protože si nedovedou pomoct sami,“ upozornila Rovňáková.

„Všichni jsme tak dávali hlavu dohromady a přemýšleli, jak zabezpečit zdravotní péči těmto lidem. Město tak uzavřelo smlouvy s nemocnicemi a proplácí jim ošetření některých pacientů, kteří jsou bez zdravotního pojištění,“ popsala Rovňáková s tím, že takto se však nedají ošetřit všichni. „Armáda spásy tak vypracovala svůj projekt, se kterým šla na ministerstvo zdravotnictví. V první fázi to vypadalo na to, že ministerstvo na něj slyšet bude a poskytne nějaké peníze na tento účel. Jenže se tak nestalo, přitom jsme už takovou ambulanci nutně potřebovali. Město Ostrava tak spojilo síly s Armádou spásy, myšlenku podpořil i kraj a vznikla tak Ordinace pro chudé,“ vylíčila.

„Mám zkušenost, že nápady vznikají, dovedou se i narodit, peníze se vždycky najdou, ale důležití jsou lidé za tím vším. A kdyby si Armáda spásy nenašla svého lékaře, kterého si našla v podobě paní doktorky, která je empatická, je na to stavěná, chce, má zájem, tak by se to asi nepodařilo narodit. Pořád sice říkám, že je to nesystémové, ale pro danou oblast potřebné,“ zdůraznila.

Vznik Ordinace pro chudé podpořil také Moravskoslezský kraj. „Armáda spásy ordinací, kterou jsme už dlouho identifikovali v potřebách našeho kraje a města Ostravy, zaplnila mezeru na trhu. Poskytovat sociální službu slabým, chudým a lidem bez domova je velmi složité. A ještě složitější je najít pro ně zdravotní péči. Armáda spásy udělala to, co nám chybělo,“ podotkl Jiří Navrátil, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast.

„Jsem za to velmi rád a chtěl bych jí za to ještě jednou poděkovat, protože i podle čísel víme, že tady máme skoro tisíc lidí, kteří tuto péči potřebují,“ uzavřel.