Opava zachrání svůj barokní skvost. V Blücherě paláci pobýval i ruský car

Obyvatelé a návštěvníci historického centra Opavy kolem něj chodí denně, třeba když korzují po Masarykově třídě nebo pospíchají na vlakové nádraží. Blücherův palác, barokní skvost s mimořádně bohatou historií, však nesvítí novou fasádou a na jeho oknech jsou cedulky s nápisem upozorňujícím, že padá omítka.

Jedna z mála historických budov, která zůstala při takřka demoličním osvobozování Opavy bez většího poškození, chátrá, je ve špatném stavu a má narušenou statiku.

To by se ale mělo zakrátko začít měnit. Blücherův palác, kde hrálo vůbec první opavské divadlo, kde se konaly plesy a pobýval tu i ruský car Alexandr I. Pavlovič, projde rozsáhlou rekonstrukcí, která bude mít několik etap. Ta první, základní, začne jen, co to dovolí stavbařům počasí.

„Začít rekonstrukci Blücherova paláce se podařilo po mnoha letech našeho úsilí. Jak jsme četli na Facebooku, tak se na ni opavská veřejnost těší. Přestože její první etapa teprve začíná, už teď pracujeme na druhé etapě,“ řekla přímo v krásném historickém vjezdu ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková. „Jiný prostor v paláci momentálně nemáme.“

Nejdříve stavbaři opraví střechu a kanalizaci

Na rekonstrukci opavského Blücherova paláce poskytne ministerstvo kultury České republiky částku ve výši 50 milionů korun. „Objekt není opravdu v dobrém stavu. Co nás trápí nejvíce, je střecha a kanalizace, protože na dešťovou a splaškovou kanalizaci je téměř sto let opravdu hodně. Začali jsme havarijní stav objektu stabilizovat, a tak získá díky první etapě novou střechu a mansardové patro a budeme mít novou kanalizaci,“ řekla ředitelka. Ve druhé části etapy se stavbaři zaměří na statiku Blücherova paláce. „Kvůli špatné statice nemůžeme do objektu pouštět více návštěvníků, ale chceme palác zprostředkovaně zevnitř zpřístupnit průběh rekonstrukce veřejnosti alespoň video foto dokumentací,“ dodala ředitelka Slezského zemského muzea.

Záchrana historického klenotu Opavy je tak o krok blíž. „Pokud se podaří celý palác zrekonstruovat, městu to velmi pomůže. Palác stojí na rušné ulici, prochází tudy obrovské množství lidí a když tu máme návštěvy, tak se nás všichni ptají, proč ten krásný dům někdo neopraví. Takže děkuji paní ředitelce a přeji, ať rekonstrukce není s památkáři moc náročná, protože tady to možná bude ještě těžší než u rekonstrukce Bredy,“ řekl primátor města Tomáš Navrátil.

Paláci se vrátí jeho někdejší krása

Připomněl, že palác je spojen s rodem Blücherů, potomků přemožitele Napoleona Bonaparte. „Bohužel poslední desetiletí tato krásná budova, sloužící jako depozitář Slezského zemského muzea, chátrala až do dnešního havarijního stavu. Věřím, že tomu bude brzy konec a paláci se vrátí jeho někdejší krása,“ sdělil primátor Opavy.

Blücherův palác má bohatou a dlouhou historii. „První zástavba na místě, kde stojí, byla už v roce 1400, v těchto místech se původně nacházely církevní pozemky, takže první objekt, který tu stál, byl dům faráře Michala, až postupně se objekt dostal do držení Blücherů, kdy došlo k jeho největším změnám. Tehdy se přestavěl na nájemní bydlení, což vydrželo až do roku 1929, kdy objekt přešel do správy Československého zemědělského muzea. A tehdy prošel poslední velkou rekonstrukcí,“ řekla ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková.

Foto: Petr Broulík

Pracovníci Slezského muzea také upozornili, že historicky fungoval palác jinak než nyní. „Dnešní hlavní vstup nebyl hlavní, byla místo něj jen provozní branka, hlavní vstup byl z Jánské ulice, tady parkovali uvnitř koně, na druhém nádvoří byly chlévy. Máme prolezené sklepy, půda vydala spoustu věcí, našli jsme pozůstatky několika rodů, které se v paláci vystřídaly,“ popsala Horáková.

Muzeum by rádo obnovilo i historický divadelní sál

V Blücherově paláci dnes sídlí muzejní oddělení přírodních věd se svými sbírkami. „Ale stavíme pro ně nový depozitář, který nám uvolní ruce pro další etapy rekonstrukce paláce. A protože máme úžasné sbírky, rádi bychom chtěli mít v paláci částečně otevřený depozitář přírodních věd pro veřejnost. Rádi bychom v prvním patře, kde byl ubytován car Alexandr, vytvořili ukázku šlechtického bydlení. A protože máme v paláci divadelní sál, který tu byl vybudován v 18. století, rádi bychom i jej zrevitalizovali, aby se hodil pro akce i v současnosti. Je tu krásné historické prostředí,“ prohlásila Horáková.

Sama předpokládá, že v divadelním sále najdou restaurátoři pod nánosy novodobých omítek a maleb i ty původní. „A až se bude dělat kanalizace, předpokládáme i archeologické nálezy na nádvořích paláce, takže možná zachytíme i zbytky původních staveb,“ dodala.

Jako zázrakem přežil palác bombardování Opavy

Opavou přešla druhá světová válka a prakticky celou historickou Opavu zničila. „Zničila plno památkových objektů. O to cennější Blücherův palác je. Byla to jedna z mála budov, která nebyla válkou a bombardováním významně poškozena. Tady vydržely i krovy v poměrně slušném stavu, takže bychom tento objekt rekonstrukcí vrátili v čase před rok 1863, aby dostal smysl původního palácového objektu,“ řekla Jana Horáková.

Foto: Petr Broulík

První etapu rekonstrukce bude provádět vsetínská stavební a strojírenská firma H&B delta, která se specializuje na střechy, stavby a fasády, zejména historických budov. „Máme za sebou několik hradů a zámků, kostelů a církevních staveb v Praze, Brně a dalších městech. Jsme rádi, že na těchto stavbách můžeme tvořit dějiny a zachovávat odkaz lidí, kteří tady byli před námi,“ řekl zástupce firmy, která má ústřední motto „S láskou k řemeslu, s úctou k tradici“ a má za sebou například červený zámek v Hradci nad Moravicí či zámky ve Vranově a Bítově.

Na půdách našli staré jízdenky či staré konzervy

Firma H&B delta už objekt Blücherova paláce převzala. „Postavíme lešení a až se zlepší počasí, budeme postupně otevírat střechu, uvidíme, co všechno nás tam překvapí, pak budeme měnit střechu a dávat na ni dva druhy krytiny. V průběhu pokrývání se udělají kanalizace, které jsou potřeba. Máme na stavbu rok a něco, sto padesát zaměstnanců, tak snad všechno stihneme,“ řekl zástupce firmy H&B delta ze Vsetína.

Ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková zavzpomínala i na to, kdy poprvé přišla do Blücherova paláce. „Byla jsem hlavně nadšena těmi nádvoříčky, a tím, že zvenku je palác tak obrovský, ale přitom tak lidský. My všichni v muzeu máme palác moc rádi, a tak se na rekonstrukci hodně těšíme, i když možná ztratí trochu své současné kouzlo. Jsou tady takové zapomenuté půdičky a je to tu takové, jako když přijdete do starého zámku. Při prvních sondách před několika lety jsme na půdách našli takové drobnosti jako vlakové jízdenky ze třicátých let, staré patentky, staré hrnce nebo staré konzervy. Tedy doklady, jak objekt žil. A byli bychom rádi, kdyby žil i nadále,“ řekla Jana Horáková.

Foto: Petr Broulík