​Od mléčné komedie až po hollywoodské drama. Vladimír Menšík a jeho ostravské role

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Živelný chrlič nápadů, gagů a historek, geniální herec Vladimír Menšík se proslavil desítkami rolí. Někteří jej považují za nejlepšího českého herce všech dob, dokonce za přírodní úkaz. Bez jeho charakteristického projevu by se neobešlo množství snímků od komedií až po dramata.

Minimálně čtyřikrát jej zaměstnal filmový štáb, když Mistr točil na Ostravsku. Jako rodilý Moravan měl ke zdejší mentalitě daleko blíže něž jeho kolegové.

K těmto titulům patří notoricky známá komedie Parta hic (1976), kde hraje předáka party Otu Chocholu zvaného Krasin. Jedná se nepochybně o nejznámější titul, který je v Menšíkově přebohaté kariéře s Ostravou spojován, i když řada scén se natáčela i na Karvinsku anebo také v Čechách.

Přesto umouněná tvář horníka v podání Menšíka, jako kdyby Ostravě přímo z oka vypadla. Navíc je zde účast mnoha Menšíkových pražských kolegů a dodnes mezi starší generací kolují historky z natáčení, jak tady v Hotelu Palace byli s Menšíkem všichni veselá kopa.

Rozhodně ale nejde o poslední celovečerní film, ve kterém Menšík v našem kraji účinkoval. Tím je pravděpodobně katastrofický snímek Hrozba (1978) natočený o dva roky později po „mléčné“ komedii.

Překvapující je diametrální změna žánrů a samozřejmě také Menšíkova herectví, přesně dle toho, jak širokým výrazovým rejstříkem dokázal disponovat. Najednou je z něj zkušený ale nemocný vedoucí provozu Budil.

Nepochybně se jedná o nejrozsáhlejší ostravskou Menšíkovu roli a to ještě v nezvyklém pojetí, bez obvyklého humoru, natož jeho náznaku.

Tato překvapivá proměna má své opodstatnění. Nejen, že se Budil-Menšík dostává do sporu na svém pracovišti, ještě má za zády netušenou katastrofu ve formě hrozícího výbuchu plynu, který ohrožuje celé město.

Zápletka má tedy až rozměr katastrofického hollywoodského typu. Připojují se navíc i osobní problémy rodinného rázu: „Budil je hluboce uražen, práce je pro něho vším, i jeho manželství se kvůli tomu ocitlo v krizi.“

Teprve v závěru dramatu vysvitne jiskřička naděje a tak: „Budilův vztah s manželkou se zlepší a on se rozhodne s její podporou léčit.“

Parta hic i Hrozba jsou snímky zatížené normalizační érou, každý je sice jiný, ale dohromady mají podobný cíl, přesvědčit diváka o tom, jak je na tom socialistická společnost dobře. Vladimír Menšík se tak stal jedním z nástrojů, jak o tom publikum úspěšně přesvědčit.

Jenže Menšík na Ostravsko zavítal i v době předchozí, ještě v takzvaných zlatých šedesátkách. Nedostával sice tak rozsáhlé role jako později, přesto se v nich dovedl zdařile prosadit a vytvořil tak malé klenoty hereckého žánru.

Tím prvním a významnějším je nepochybně Úplně vyřízený chlap z roku 1965 považovaný zároveň za „nejkontroverznější titul“ v historii české kinematografie v souvislosti se zobrazováním komunistické éry.

Menšík tady hraje zpupného dělníka Lexu Pírka, bezpartijního nemakačenka, který má příhodné hlášky na nevyhovující pracovní poměry při stavbě NHKG.

Tím druhým klenotem je asi nejhůře dostupný snímek z Menšíkovy místní kinematografie a to mládežnické drama Začít znovu z roku 1963. Logicky nejméně známý film z Menšíkovy kariéry má co nabídnout po příběhové stránce.

Menšík v něm hraje řidiče Mechla a děj se točí kolem šachty na Karvinsku, zřejmě ne příliš daleko od místa natáčení mnohem pozdější Party hic, kruh rolí Vladimíra Menšíka se tak pomyslně uzavírá.

Nezbývá, než dodat, že oblíbený Vladimír Menšík nebyl jen komediálním hercem. Dokázal bravurně ztvárnit i tragikomické či dokonce dramatické role. V 70. letech se ale začal objevovat převážně v komediálních rolích. Ostravská Hrozba je přitom unikátní výjimkou. Bral role nejen ve filmech, ale také v pohádkách a seriálech.

Menšík byl velký bavič, konferenciér a hlavně excelentní vypravěč. Vystupoval ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí. Za zmínku stojí mezi jinými pořad Bakaláři a nezapomenutelné konferování silvestrovských estrád.

Na place přitom dokázal pořádně potrápit své kolegy, protože nedodržoval scénář a využíval své silné stránky, schopnosti improvizace.

Jeho posledním pořadem se stala televizní Abeceda z května 1988. O dva dny později umírá v Brně. Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.

Nejvíce vyčerpávající informace o jeho rolích patrně přináší téměř sedmisetstránková kniha historika a dramaturga archivu ČT Ostrava Lumíra Holčáka z roku 2015.

Přináší vyčerpávající přehled všech rolí oblíbeného herce a baviče, a to nejen filmových, jak říká titul, ale i televizních, rozhlasových a divadelních, včetně nedochovaných.

Každé „zastavení“ této pouti Menšíkovou tvorbou nabízí krátký obsah díla, dobové názory kritiků a autorovo zhodnocení hercovy role. Přehled je uvozen stručným (cca 30 stran) životopisem protagonisty, shrnujícím zásadní okamžiky formujícími jeho osobnost.

V závěru čtenář najde ke třicítce fotografií z různých filmů, v nichž během své kariéry Menšík zazářil.

Autor je filmový kritik a pblicista