Společnost
01/04/2020 Petr Broulík

Ochranáři: V Beskydech se pohybuje dvanáct rysů i vlčí smečka

​Na padesát dobrovolníků a profesionálních ochránců přírody se v únoru zúčastnilo v Beskydech terénního mapování výskytu velkých šelem.

Tuto akci ve dnech 13. až 16. února pořádala Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy už po šestatřicáté. Odborníci na šelmy z CHKO Beskydy nyní zveřejnili výsledky tohoto „sčítání“ šelem.

Kromě pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky procházeli stezky a teritoria vlků, medvědů, rysů a kočky divoké i dobrovolní strážci a dvacet příznivců Hnutí DUHA. Ve stejné době se letos uskutečnil také monitoring rysů, vlků a medvědů v území působnosti Správy CHKO Kysuce na Slovensku a ochranáři v Bílých Karpatech.

V Beskydech a Kysucích se pohybuje dvanáct rysů

Účastníci procházeli čtyři dny trasy, kde sledovali pobytové znaky velkých šelem a všímali si také výskytu dalších druhů živočichů. Podle jeho výsledků a průběžně získávaných údajů z terénu se na území CHKO Beskydy a v přilehlé pohraniční oblasti CHKO Kysuce vyskytuje například v současnosti asi dvanáct dospělých rysů.

„Stopy rysa ostrovida účastníci průzkumu nalezli v tradičních lokalitách chráněné krajinné oblasti Beskydy a to v místech Čertův Mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora či Travný. Dále v lesích kolem vodárenské nádrže Šance a v pohraniční části Beskyd jako je Bílý Kříž a Malý Polom,“ sdělila odbornice na šelmy Správy CHKO Beskydy v v Rožnově pod Radhoštěm Dana Bartošová. Dodala, že další stopy rysů nalezli ochránci přírody v Javorníkách, kde se rozsáhlejší rysí teritoria nacházejí na slovenském území.

Do Beskyd přebíhá ze Slovenska vlčí smečka

„Potěšující je zjištění výskytu rysa ve Vsetínských Beskydech, kde se v předešlých letech tyto šelmy objevovaly vzácně. Naopak ochránci přírody a dobrovolníci nenalezli letos stopy rysa na severovýchodě Moravskoslezských Beskyd, konkrétně na území Slavíče, Ropice, Javorového, Ostrého, Kozubové a ve Veřovických vrších na západě chráněného území Beskyd, přesto tam rysi mají srovnatelné podmínky,“ dodala Dana Bartošová.

Ochranáři v posledních letech prokázali, že v Javorníkách, převážně na slovenské straně, se zdržuje vlčí smečka, kterou tvoří dospělí a loňská mláďata.

„To, že tito vlci přebíhají také do CHKO Beskydy, se při letošním sčítání šelem potvrdilo nálezem stop dvou až tří jedinců kolem javornického hřebene. V Moravskoslezských Beskydech byly nalezeny stopy dvou vlků v odlehlé centrální části a přítomnost dalšího vlka byla potvrzena v severním pohraničním území CHKO,“ sdělila Dana Bartošová.

Stopy medvěda nenašli. Neznamená to ale, že v Beskydech není

Upozornila, že vlci mají velmi rozlehlá teritoria a v CHKO Beskydy se vyskytují stále jen jako jednotlivci, tedy nelze podle ní hovořit o rozmnožující se populaci.

„Od devadesátých let minulého století se však v Beskydech objevují každoročně. Svědčí o tom také občasné útoky vlků na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata, jako jsou ovce, kozy a malá telata,“ sdělila odbornice CHKO Beskydy.

Řada lidí díky médiím ví, že v předešlých dvou letech se v Beskydech pohybovala mladá medvědice, která tam působila škody na včelstvech a hospodářských zvířatech. V létě 2019 přešla zpět na Slovensko. Ještě na podzim 2019 rozbíjel úly v horách kolem Rožnova pod Radhoštěm mladý medvědí samec.

„Během mapování však ochránci přírody nenašli stopy medvědů ani v CHKO Beskydy, ani v javornické části CHKO Kysuce. To však neznamená, že zde medvědi nežijí. Je pravděpodobné, že se v zimě zdržovali v nepřístupných horských lokalitách,“ upozornila Dana Bartošová.

Našli i stopy vydry, tetřeva, puštíka, krkavce či ledňáčka

Kromě chráněných šelem a běžných druhů jako je jelen, srnec, zajíc, veverka, liška, kuny, nebo třeba jezevec zaznamenali účastníci mapování šelem i výskyt některých dalších vzácných živočichů.

„Například vydry říční, tetřeva hlušce, jeřábka lesního, puštíka bělavého, krkavce velkého či ledňáčka říčního. „Na sousedním území CHKO Kysuce pozorovali také pár orlů skalních,“ sdělila odbornice na šelmy.

Danu Bartošovou a ochranáře těší, že rysi, vlci a medvědi dokážou žít i v lidmi tak hustě osídleném a navštěvovaném území, jako je CHKO Beskydy. „Početnost velkých šelem na tomto okraji Karpat však není a nikdy nebude velká. Jejich přítomnost je ale pro kvalitu horských ekosystémů zásadní. Proto je nutné je důsledně chránit a také jejich životní prostředí,“ upozorňuje Dana Bartošová.

Fotopasti už odhalily také zraněné šelmy, rysici Dražu i vlčici

V monitoringu výskytu šelem je podle ní třeba pokračovat, zjištěný počet šelem je totiž vodítkem, jak se jim v Beskydech a dalších našich horách daří. Podle snímků z fotopastí lze také vidět, v jaké kondici, alespoň napohled, zvíře je.

„Například před řadou let fotopast zachytila rysici, která dostala jméno Draža, v zuboženém stavu. Trpěla prašivinou a vypadala, že brzy uhyne. Rysice se však zotavila, v dalších letech vyvedla několikrát úspěšně mláďata a podle aktuálních poznatků stále žije. Fotopasti v Javorníkách zase zachytily vlčici se zraněnou nohou. Buď se zranila sama, nebo ji někdo postřelil,“ popisuje odbornice na šelmy.

A jako takové „sčítání“ šelem vypadá? Účastníci při hodnocení nálezů berou v úvahu stáří stop, jejich rozměry, vzdálenosti mezi lokalitami pozorování. Nalezený trus odeberou pro odbornou analýzu potravy a DNA. Co nepřesnější stanovení početnosti rysů a vlků při „sčítání“ se také opírá o poznatky z dlouhodobého monitoringu velkých šelem, které dnes odborníci provádějí průběžným sledováním s využitím moderní techniky, zejména s využitím právě fotopastí. Díky nim lze identifikovat konkrétní jedince, hlavně rysy.

Ochranáři vítají i poznatky o pozorování šelem, které se podaří veřejnosti

„Před samotným únorovým sčítáním se vždy zvažuje počasí, protože bez sněhové pokrývky nebo naopak za hustého sněžení je pravděpodobnost najít stopy nebo trus šelem velmi malá až nulová. V termínu letošního „sčítání“ však sníh v horách byl, takže účastníci mapování výskytu šelem byli úspěšní,“ sdělila Dana Bartošová.

Dodala, že takzvané sčítání šelem je dobrovolnou akcí, při které účastníci projdou po turistických chodnících a lesních cestách v zasněženém a často náročném horském terénu spoustu kilometrů.

U rysů, kteří jsou v Beskydech ze všech tří druhů velkých predátorů nejpočetnější, se daří díky snímkům z fotopastí rozlišovat jednotlivá zvířata podle individuální skvrnitosti každého jedince. Tak je možné dovědět se, kde se jednotliví rysové pohybují, jestli má některá rysice mláďata a kolik jich je. Nebo zda se v Beskydech objevil nový rys, mladí rysí samci obvykle přicházejí do Beskyd ze Slovenska.

Proto celoročně probíhá v oblasti Beskyd a Javorníků, kromě únorového jednorázového sčítání i průběžný monitoring šelem, který provádí členové Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy a Správou CHKO Kysuce.

„Vítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti, pozorování šelem je možné zasílat Hnutí DUHA na e-mail stopy@selmy.cz“ nebo přímo Správě CHKO Beskydy na e-mail Beskydy@nature.cz," sdělila Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama