Gastronomie
24/05/2022 Jaroslav Baďura

​Nový obchod v centru Ostravy nabízí zdravé a lokální potraviny

Nový obchůdek se zdravými potravinami Kousek ZeMě otevřel před několika týdny v ostravské ulici Na Hradbách jen pár metrů od budovy Českého rozhlasu.

Provozuje jej Martina Mikulíková, která má za sebou praxi i v několika podnicích - hodně se naučila například v ostravské Kaskádě, pracovala i ve Stračeně, naposledy byla dva roky v Black Kale.

Mám zhruba dvanáct let zkušeností v gastronomii, dělala jsem baristku, sevírku, ale i vedoucí směny,” říká Martina Mikulíková.

Právě práce ve vegetariánském Black Kale Martinu Mikulíkovou přiměla otevřít si něco vlastního a věnovat se gastronomii, která lidem pomůže cítit se lépe.

“S přibývajícími roky člověk zjistí, že by bylo vlastně fajn mít něco svého. Přece jen se investuje energie lépe do vlastního. Už jsem neuměla dávat do cizího podniku tolik, kolik bych chtěla. Na základě toho se tedy začala tvořit prvotní myšlenka. Zároveň jsem poměrně zásadová. Ráda podporuji lokální produkty, maso kupuji jen z farem, peču si chleba z vlastní směsi, protože mám již několik let bezlepkovou dietu,” říká.

Několik let se také trápila s trávicími a silnými kožními obtížemi, vystřídala řadu doktorů a jediné, co jí pomohlo, byla změna stravy včetně využívání bylinek.

"Následně jsem začala studovat tradiční čínskou medicínu, díky které jsem se naučila naslouchat svému tělu. Do jisté doby jsem si mylně myslela, že když se tvrdí o nějaké potravině, že je zdravá, tak bude vhodná a zdravá pro všechny - to je však zásadní omyl, protože každé tělo je naprostý originál, který potřebuje individuální péči. Když se naučíme sami sobě naslouchat, tělo nám samo řekne, co zrovna potřebuje. Poté, co mé problémy odezněly, jsem si naprosto jistá, že strava, kterou jíme, má zásadní vliv na naše zdraví a psychickou pohodu."

Když si chtěla pro sebe udělat větší nákup, přišla na to, že musí najet mnoho kilometrů, aby objela farmy - tam nakoupila maso, jinde pak vajíčka, mléko, někde jinde zase zeleninu. “Tak nějak jsem si říkala, že bych to vše chtěla mít v jednom a možná v tom nejsem sama. Nakonec se to začalo samo pěkně tvořit a skládat. Sehnala jsem prostor a bylo.”

V bývalé prodejně textilu si s přítelem a kamarády pár týdnů “mákli”, nakonec zde vznikl moc hezký a útulný prostor, pod kterým je výrobna a pekárna.

Nebála se po pandemii otevřít provoz s gastronomií? “Vůbec ne. Pár lidí se akorát ptalo, zda si to nechci rozmyslet, protože oni sami by se teď po covidu báli. Já se toho vůbec nebojím. Osobně si chci i teď po covidu zajít na místa, kde mi je dobře, chci si koupit kvalitní chleba, maso z farmy a nevidím v tom problém. S celým nápadem přišla pozitivní energie a vše šlo moc pěkně.”

Martina Mikulíková si zakládá na tom, že do výrobků nedává žádná aditiva, když peče chleba, tak z kvasu, který prochází třífázovým kvašením.

“Kvasíme ho skoro dvacet hodin, než ho pečeme. Přidáváme do něj čistě sůl, kmín, pár semínek a to je vše. Děláme si svoje kimči, které tady několik dní fermentujeme, máme také vlastní kyselé zelí či bezlepkové pečivo. Nepoužíváme žádné škroby či škrobové mouky, které jsou běžně k dostání. Děláme také low carb věci bez přidaných sacharidů. Vyrábíme raw tyčinky a bezlepkové sušenky.”

Pečivo je tady prý už po pár týdnech nového provozu jednou z nejoblíbenějších věcí, pro kterou si zákazníci chodí. “Vyrábíme si také vlastní ořechová másla a každý den máme něco napečeno. Chodí se k nám i na snídaně. Máme moc dobrou kávu. Každý den je tady nachystaná pomazánka pro ty, kteří jdou jen rychle kolem a nic většího nestíhají. Dneska máme rovnou tři - avokádovou, vajíčkovou a tvarůžkovou. Děláme ale i výbornou z pečených paprik, kterou si lidé berou s sebou na váhu.”

Přichystat v jednom obchůdku pestrou nabídku od různých farmářů není podle Martiny Mikulíkové problém.Máme vejce a maso z farmy. Najdete u nás med, ale i jogurty a další mléčné produkty. V neposlední řadě pak nabízíme také koření. Lidé si tady nakoupí, nemusí už zajíždět nikde jinde, naliju jim k tomu čaj, kvasím si tu kombuchu, popovídáme si a odcházejí asi spokojení, protože se už vracejí.”

Sdílejte článek