Mirai Navrátil
se rád pouští i do jiných projektů.
Komentovanou prohlídkou velkoryse pojaté výstavy devíti architektonických návrhů, které soutěžily o podobu fotbalového stadionu Nové Bazaly, odstartoval v prostorách radnice úřadu Moravské Ostravy a Přívozu živý doprovodný program, který postupně představí tento ostře sledovaný projekt.
Návštěvníkům představili své pohledy na přípravu, průběh, cestu a výsledky architektonické soutěže ostravský primátor Jan Dohnal, předseda pracovní skupiny projektu Nové Bazaly Lukáš Semerák a Jiří Burysz, vedoucí oddělení územní koncepce na odboru územního plánování a stavebního řádu ostravského magistrátu. Tedy „závislí“ porotci, kteří spolu s nezávislými odborníky a architekty vybrali konečný návrh.
„Architektonickou soutěž na Nové Bazaly jsme uspořádali proto, že Ostravané by nám neodpustili, kdybychom ji neudělali. Kdyby město samo zadalo navrhnout nějakému architektovi fotbalový stadion, čekala by nás mnohaletá diskuse, že stadion vypadá takhle a onahle a výsledný efekt by se nemusel všem líbit,“ řekl primátor Jan Dohnal. „Architektonická soutěž do hry vtáhla množství odborníků, jak na straně porotců, tak špičkových architektonických studií, které staví stadiony po celém světě. Ten jejich zájem nás samotné až překvapil.“
Ostravanům se vítězný návrh na Nové Bazaly líbí
Porota si ztížila rozhodování i tím, že sice věděla, kdo všechno se do soutěže přihlásil, ale návrhy byly anonymní a nikdo nevěděl, který návrh jaké studio předložilo. „Dnes už o výsledném návrhu běží velká debata ve veřejném prostoru. Lidé se baví, kolik to bude stát, kdy to bude stát, proč to nebude zítra, jestli má stavbu platit město nebo klub. Ale nikde jsem nezaznamenal, že by se vedla debata o tom, že se návrh někomu nelíbí a stadion měl vypadat jinak. Takže návrh považuje laická a odborná veřejnost za velmi kvalitní,“ řekl primátor.
Předseda pracovní skupiny projektu Nové Bazaly Lukáš Semerák řekl, že město si nejprve nechalo udělat průzkum, zda legendární místo nový stadion udrží. „Zjistili jsme, že na tomto území bývalého čedičového lomu stadion vystavět lze. A tak jsme oslovili napřímo čtyři studia a další vyzvali k tomu, aby se do soutěže přihlásili. Těch bylo dalších jednatřicet a z těch jsme měli vybrat minimálně další čtyři účastníky soutěže, a nakonec jsme jich vybrali loni v červnu šest. Těch deset mělo vypracovat do září své návrhy,“ vylíčil Lukáš Semerák přípravu soutěže.
Jedno vybrané studio se omluvilo mailem, ve kterém jeho představitelé děkovali za to, že pořadatelé soutěže otevřeli jejich studiu oči a vrátili je zpět do Evropy, protože po mnoha letech strávených v arabském zálivu a Číně už nedokážou reflektovat podmínky evropského trhu.
Z devíti zaslaných návrhů vybrala porota čtyři návrhy, které poté jejich autoři ve tříměsíční lhůtě rozpracovali a dopracovali. Všechny návrhy pomohli posoudit i holandští poradci, kteří posuzovali stavby už asi stovky stadionů po celém světě. „U dvou návrhů jsme byli po úpravách překvapeni, protože je studia proměnila tak, že jsme je po třech měsících ani nepoznali,“ řekl Lukáš Semerák. A dodal, že v listopadu město Ostrava vyhlásilo vítěze architektonické soutěže na Nové Bazaly, kterým se stalo španělské studio L35 Arquitectos.
„Stadion se nevybírá jenom podle toho, jestli se líbí nebo ne. Stadion musí být hlavně funkční. Při zápase je na stadionu dvacet tisíc lidí, kteří musí na stadion najednou přijít, musí najednou odejít, zajít si na záchod, koupit si pivo a stihnout to všechno ideálně o přestávce. Ale celá více než dvouletá příprava a soutěž na Nové Bazaly byl pro mě neopakovatelný zážitek a nemyslím si, že něco podobného v životě ještě zažiji,“ popsal Dohnal.
Někdy na začátku listopadu by měli architekti španělského studia dokončit finální studii, se kterou bude město žádat o stavební povolení na stavbu Nových Bazalů.
Bude se poprvé hrát na Nových Bazalech v roce 1930, nebo 1931?
Primátor Jan Dohnal návštěvníkům řekl o jednom fascinujícím postřehu, který se u poroty odborníků i „závislých“ porotců z řad zaměstnanců města a klubu povedl. „Jejich jednání bylo vždy tajné a neveřejné. A jakákoliv informace, který by z jednání porotců soutěže utekla, by mohla znamenat obrovské sankce a vlastně zrušení soutěže. Jsme v Ostravě, kde se všechno vykecá, a je fascinující, že kupodivu se za celou tu dobu nedostaly soutěžící návrhy ven. Všichni k soutěži přistupovali opravdu zodpovědně a podařilo se to skoro rok udržet pod pokličkou. Někomu to může připadat jednoduché, ale jsme v Česku, kde to tak jednoduché zase není,“ pobavil primátor návštěvníky komentované prohlídky návrhů na Nové Bazaly.
Jan Dohnal věří, že stadion Nové Bazaly bude stát v roce 2031, zastupitel Lukáš Semerák, že to bude o rok dříve. „Věřím, že všechno půjde dobře. Víme, že už se ozvali majitelé některých domků nad Bazaly, kteří mají pocit, že přes stadion neuvidí, ale uvidí,“ řekl Lukáš Semerák. Připustil, že cena stavby stadionu, která dnes představuje částku zhruba dvě a půl miliardy, může být ve výsledku možná o něco vyšší. „Třeba 2,7 miliardy, možná 2,75 miliardy. Ale děláme vše pro to, aby proces výstavy stadionu byl plynulý, nevratný a nezastavil se. Finance jsou to poslední, na čem by se mohl zaseknout,“ řekl Semerák.
Dodal, že město pracuje na dohodě s Moravskoslezským krajem, že u stadionu Nové Bazaly vzniknou dvě okružní křižovatky, jedna přímo u Bazalů a druhá na křížení Českobratrské a Bohumínské ulice. Kraj je totiž vlastníkem Českobratrské ulice. „To je podnět od policie,“ vysvětlil Semerák.
Plus měl ten, kdo ponechal u stadionu dvě tréninková hřiště
Porota u všech devíti soutěžních návrhů na Nové Bazaly dbala podle Semeráka na zachování dvou tréninkových hřišť vedle hlavního stadionu. A také na řešení pohybu dvaceti tisíc lidí na hlavním stadionu při utkání. Někteří autoři navrhovali plátěné střechy nebo velmi vzdušné konstrukce jako v jižních státech, ale holandští poradci mínili, že by taková střecha a lehká vzdušná konstrukce stadionu v našem podnebí nemusela dlouho vydržet.
„Chtěli jsme také, aby stadion plnil co nejvíce podmínku, že by měl být novou dominantu města, a to zejména z Nové radnice. Takže jsme na vizualizacích požadovali denní a noční pohledy na Nové Bazaly,“ řekl Semerák.
Pracovní skupina projektu Nové Bazaly zcela na počátku přípravy projektu zvažovala, jak se lidé na stadion budou dostávat. „Ve světě jsou dva přístupy. V Německu se dnes staví stadiony za městem, kam všichni přijedou na zápas autem a když skončí, zase v nich odjedou. Pak jsou státy jako Španělsko a Anglie, kde se staví stadiony bez jediného parkovacího místa v centrech měst a lidé na ně chodí pěšky nebo přijedou veřejnou dopravou, dají si na fotbale pivo a po fotbale se rozejdou do okolních hospod a pomáhají vlastně ekonomice toho města. My jsme se rozhodli pro tuto variantu,“ řekl primátor Ostravy Dohnal. „Asi bychom dokázali postavit stadion na poli za Makrem a vybudovat u něho deset tisíc parkovacích míst. Ale není to, co by mělo být pro Ostravu městotvorné.“
Koncerty? Asi ne
Ostrava zvažovala i možnost, že by Nové Bazaly byly multifunkční a sloužily třeba i pro velké koncerty. „Ale s těmi spíše počítáme na Městském stadionu po odchodu Baníku zpátky na Bazaly. Tam je kapacita šestnáct tisíc lidí a řešíme její navýšení, kdybychom udělali nějaké úpravy a pustili návštěvníky při takových akcích na trávu,“ řekl primátor Dohnal.
Některé návštěvníky komentované prohlídky návrhů Nových Bazalů zajímalo, kdo bude platit náklady na provoz stadionu, který je majetkem města. „Jednou z variant je, že náklady na provoz stadionu půjdou za fotbalovým klubem,“ řekl primátor a Semerák k tématu dodal, že například Rapid Vídeň dokáže uspořádat na svém stadionu za rok nějaké čtyři stovky akcí, aniž by k nim použili hrací plochu. Společné prostory, press room, mix room či restauraci dokážou využít pro oslavy narozenin, firemní večírky, prezentace výrobků. A vydělávají si tím peníze. Snažíme se intenzivně pracovat s tímto konceptem i pro Nové Bazaly. Jsem sice velký fanoušek Baníku a mám fotbal rád, ale když se bude hrát na Nových Bazalech padesát dnů v roce, tak co budeme dělat zbývajících 315 dnů? To bude stadion zavřený?“ řekl Semerák.
Inspirovaly Španěly ostravské reálie, nebo i čedič?
Na vítězném návrhu španělského studia L35 Arquitectos se jim líbí, jak souzní či čerpá inspiraci z ostravských historických reálií. Třeba barvou fasády z metalických lamel, nebo tím, že stadion „nevyčuhuje“ do prostoru a zapadl do prostoru bývalého čedičového lomu. „Jeho autoři strávili v Ostravě pár dní a když z ní odjeli do Madridu, měli v hlavě tento vítězný návrh. Který není bílý, není plastový, je to prostě takové kovové. Asi si musíme přiznat, že takhle na lidi, co sem přijedou, Ostrava působí,“ řekl Semerák a pobavil účastníky komentované prohlídky tím, že pracovníci pracovní skupiny projektu Nové Bazaly chtěli s hlavním architektem španělského studia při jeho návštěvě Ostravy zajít stylově na víno, jenže z něho vypadlo, že je pivař. „Tak jsme měli poměrně lehkou úlohu. Pak se doma strašně chlubil, že zvládl vypít čtyři plzně,“ řekl s úsměvem Semerák.
Jiří Burysz, vedoucí oddělení územní koncepce na odboru územního plánování a stavebního řádu ostravského magistrátu, poznamenal, že inspirací mohl být pro autory podoby Nových Bazalů i bývalý čedičový lom, na kterém Bazaly vyrostly. „Byť to nejsou ty známé čedičové varhany, ale možná vycházeli také z hexagonálního tvaru čediče, ale to je otázka spíše pro španělské architekty,“ řekl.
Španělské studio L35 Arquitectos získalo nedávno velkou realizaci hlavního nádraží v Římě, ale baví je hlavně stadiony, kterých staví spoustu po celém světě. „Je vidět, že je práce na Nových Bazalech baví. Řekli nám to takhle: My jsme chlapi, máme rádi fotbal, takže stadiony nás baví. Stadion je pro ně jakási práce za odměnu,“ řekl primátor.
Španělé prostě mají fotbal rádi. „Říkají, že když se u nich hraje fotbal, který začíná večer v sedm, tak se na stadion vychází z domu v jednu odpoledne, takže fotbalem se tam žije celý den. To jsou věci, které se musíme učit: dostat lidi na stadion, pobavit je a získané peníze pak vrátit třeba formou nájmu městu,“ řekl Semerák.
Všichni „závislí“ členové poroty se shodli, že vystavení všech devíti návrhů na podobu Nových Bazalů byl trochu risk. „Trošku se někteří báli, že návštěvníci výstavy budou říkat: no co jste to teda vybrali. To měla být čtyřka nebo šestka. Ale zatím to vypadá, že jsme vybrali dobře,“ řekl Semerák a hledal s úsměvem ve výstavní síni dřevo, na které by to „zaťukal“.
Budou Nové Bazaly jen Bazaly? Přijedou autoři!
Jedna z návštěvnic poté položila otázku, zda se stadion bude po dostavbě jmenovat stále Nové Bazaly, protože ty nahradí staré Bazaly a staré Bazaly vlastně zmizí a nebudou. „To je pravda. Asi to slůvko „nové“ škrtneme. Interně jsme si Nové Bazaly nazvali Návrat domů. Tak asi po dostavbě Nových Bazalů necháme jen název Bazaly. To je dobrý podnět. Tak to škrtněme a ušetříme,“ rozesmál návštěvníky komentované prohlídky Semerák, předseda pracovní skupiny projektu Nové Bazaly.
Další součástí doprovodného programu je beseda se zástupci vítězného studia L35 Arquitectos, odkud vzešel vítězný návrh stadionu, která se uskuteční 29. ledna v 17 hodin. Debatovat se bude opět ve Dvoraně radnice Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, kam bude vstup opět bezplatný. Beseda se španělskými architekty proběhne v angličtině, ale pozor - není u ní zajištěn simultánní český překlad.