Neznám lepší průpravu pro život, než je cyklistika, říká sportovní ředitel HSF System Cycling Team

Sám je asi nejlepším důkazem a snad i malinko příkladem, že nejen cyklistikou živ je člověk. Ve všem, co dělá a tvoří, ať už jsou to texty k písním, malování, focení, ve všem si vždy pomáhal základy získanými ve sportu.

Jak se dnes pracuje s mladými lidmi a do čeho je třeba šlapat kromě samotné cyklistiky? Na to odpoví rozhovor s Radovanem Šťastným, sportovním ředitelem HSF System Cycling Team, který se chystá na druhou závodnickou sezónu a nedávno absolvoval soustředění na Mallorce s hvězdným hostem Jaroslavem Kulhavým.

HSF System Cycling Team se zaměřuje hlavně na rozvoj mládeže. Jaký význam má podle vás sportovní všestrannost v mládežnickém tréninku a rozvoji cyklistů?

Myslím, že v dnešní době může každý vidět Mathieu van der Poela a způsob jeho závodění a hlavně všestrannosti. Nakonec to musel být on sám, kdo v sobě našel tu motivaci a chuť být nejlepší. Určitě mu do ohýnku foukali, ale přikládat musel sám. Takže podle mého názoru je všestranný rozvoj základním stavebním kamenem dnešního tréninku. A to nejen ta cyklistická. Wout van Aert byl do svých patnácti let výborným fotbalistou. V našem týmu máme skvělé lyžaře a taky plavce. Pro komplexní rozvoj pohybových a motorických dovedností je tedy všestrannost tím nejlepším možným způsobem, jak se posouvat vpřed.

Jak se ve vaší práci s mladými sportovci daří budovat týmového ducha a zároveň podporovat individuální zodpovědnost?

Tak tohle lze dělat asi jedině osobním příkladem. Pro mě je důležité, aby neztráceli úctu jeden k druhému. K tomu nám slouží společné tréninky a pravidla, která se na nich učí dodržovat. Při běžném tréninku na silnici jsou dlouhé hodiny jejich kola od sebe vzdálená několik centimetrů a musí se spoléhat jeden na druhého. Musí se naučit, že mají různou výkonnost a slabší je potřeba umět potáhnout. Cyklistika rozhodně není jenom o kole. Je to asi veliké klišé, ale hlava je naprosto klíčová.

Foto: se souhlasem HSF System

Pokud někdo čeká, že ho za ruku přivedeme až na stupně vítězů, bude asi obrovsky zklamaný. My jsme schopni dát činnosti jedince určitý rámec a ukotvení, ale ta polínka, jak jsem říkal, ta musí každý přikládat sám. Bez toho to zkrátka nejde. Vnitřní motivaci nejde obejít. Neznám ovšem lepší průpravu pro život, než je cyklistika. Umět zvládnout neustále a cyklicky se opakující činnost a zachovat si v ní radost, i když to bolí, není pro život vůbec k zahození.

Co považujete za největší hrozbu pro vnitřní motivaci mladých cyklistů v době neustálých podnětů?

Každá doba s sebou nese kromě pokroku i spoustu neužitečného balastu. To, co se mění, jsou jen technologie. Člověk za tím vším je vlastně pořád stejný. Nevím, jestli největší, ale skutečně velikou výzvou, je udržet zaostření a koncentraci na danou činnost. To se samozřejmě netýká zdaleka jen cyklistiky. Každý den jsme díky médiím a sociálním sítím zavalováni tunami nepotřebných informací, které odvádí naši pozornost jinam. Pak se snadno může stát, že zapomeneme přikládat a plamínek vyhasne.

Foto: se souhlasem HSF System

Jak pracujete s psychickým tlakem mladých závodníků a co jim pomáhá zvládat náročné situace?

Tady bych asi začal poděkováním Honzovi Hasíkovi a Tomáši Hessovi a vlastně celému HSF System. Jejich podpora je totiž v tomto ohledu bezpodmínečná. Což určitě neznamená, že nechtějí svůj tým vidět na nejvyšších příčkách, jenom to tím zkrátka nepodmínili. I tak je toho stresu víc než dost. Každý závodník, jak jsem říkal, je jiná osobnost a někteří si na sebe dokáží naložit neuvěřitelný batůžek, s kterým jim upřímně řečeno někdy úplně nepomáhají ani rodiče. Rozplést tento Gordický uzel je pak velmi náročný úkol i pro zkušeného psychologa. Ne všechno v životě lze vyhrát.

V čem podle vás může cyklistika přispět k formování charakteru a hodnot mladého člověka?

Už jsem to tu trochu nakousl. Cyklistika je z velké části o hlavě. Ale určitě není naším záměrem vychovávat malé „cyklorobůtky“. Sport se dá aplikovat nakonec i ve vztazích. Zní to banálně, ale zůstat rovný dnes rozhodně není samozřejmost, a tak pokud se nám podaří kromě výborných sportovců vychovat i kvalitní lidské bytosti, zaséváme tu něco, co této společnosti obrovsky chybí. Moje zkušenost je ta, že není dobré strkat všechny do stejných krabiček, ale dát lidem možnost, ať si každý vyrobí svoji. Když u toho bude ještě šlapat na kole, bude to skvělé!

Foto: se souhlasem HSF System

Co pro tým a zejména vaše mladé jezdce znamenalo trénovat na Mallorce po boku olympij­ského vítěze?

Nedávno jsme s Jardou absolvovali soustředění na Mallorce, a i když s námi vzhledem k jeho pracovnímu vytížení nezůstal po celou dobu, bylo úžasné sledovat olympijského vítěze v dresu HSF System Cycling Team. Myslím, že každému došlo, že to rozhodně není něco samozřejmého. Uvědomil jsem si, jak jsou moc pyšní na něho a na to, že to pro ně udělal. Každý se chtěl před Jardou vytáhnout, takže ze sebe všichni vydolovali i to, o čem netušili, že tam mají. Za rok jsme ušli s týmem dlouhou cestu a pevně věřím, že její součástí bude někdy v budoucnu vedle Jardy Kulhavého i nějaké nové neméně úspěšné jméno v našem dresu.