Nejnovější zprávy: Dobrá zpráva, po přívalových deštích by dnes v Moravskoslezském kraji mělo pršet méně Para hokejisté odehrají přípravné zápasy. Mistrovství světa v Ostravě bude i s fanoušky!

Sport

Nezdolný hokejový bojovník a dříč Miloš Holaň slaví padesátiny!

Významné životní jubileum dnes slaví trenér A-mužstva HC VÍTKOVICE RIDERA Miloš Holaň.

Foto: Zdeněk Janiurek

Někdejší výborný a velice produktivní obránce, vítkovický patriot, hráč Anaheimu v NHL, pozdější kouč, osobnost ostravského klubu i českého, potažmo československého sportu a v neposlední řadě člověk, který se dokázal poprat se zákeřnou chorobou, má 50 let.

Miloš Holaň navázal na svého tátu Miloše, mistra z roku 1981, dal se na dráhu hokejisty a na přelomu 80. a 90. let patřil k tomu nejlepšímu, co český, potažmo československý hokej nabízel.

Svůj um a hokejový talent podepřel hodinami dřiny na ledě i mimo něj, výkony vypiloval na vojně v Trenčíně, kde pozvedl 11 let po svém otci mistrovský pohár nad hlavu.

Vrátil se do rodných, mateřských a v mnohém i osudových Vítkovic, aby v životní sezoně 1992/1993 táhl svůj klub, byl nejlepším tuzemským hokejistou a jako první a dosud jediný ovládl anketu Zlatá hokejka před takovými konkurenty, jakými byli například dvojnásobný vítěz Stanley Cupu Jaromír Jágr.

Škoda, že chyběla zlatá tečka neskutečné sezony, ve které Holaň s Vítkovicemi došel do dnes již epického finále se Spartou a ve které měl na dosah jako obránce vítězství v produktivitě celé Federální hokejové ligy – v 53 zápasech vstřelil 35 gólů a na 33 přihrál, získal 68 kanadských bodů.

Výborná sezona jej katapultovala na Draft NHL 1993, kde jej vybrala Philadelphia Flyers. Kariéra Miloše Holaně v nejlepší lize světa mohla začít.

Peripetie ve Flyers jej zocelily, pochopil, o čem zámořský hokej je. Zámořským bossům bez ohledu na jejich postavení ukázal, že se jich nebojí.

Na play off 1994 se dokonce ještě vrátil do Vítkovic, ale vydobyl si tím pozici. Přesun do Anaheimu pro něj byl přesunem do hokejového ráje. Bohužel ráj se změnil v peklo poté, co mu v roce 1996 byla při běžné lékařské prohlídce diagnostikována leukémie.

Zákeřná nemoc si vyžádala své, hokej musel stranou. Tolik potřebnou kostní dřeň našel až v podstatě na poslední chvíli u cizího Američana, zatímco dřeň jeho nejbližších i kamarádů se ukázala jako nevyhovující.

Až po transplantaci nastalo to nejhorší, osm měsíců boje těla s transplantovanými látkami, následná dlouhá rekonvalescence. I s tím se ale Miloš Holaň úspěšně popral, zvládl boj o život a neuvěřitelné změnil svou pílí a odhodláním v realitu, když se v sezoně 1998/1999 vrátil v dresu Vítkovic do profesionálního hokeje.

Hráčská kariéra ale nabrala rychlý spád, kvůli komplikacím s pojistkou se návrat do NHL v roce 1999 nepodařil, Miloš Holaň tehdy podepsal smlouvu v Třinci pro případ, že by angažmá za mořem nevyšlo. Nevyšlo ale ani působení ve Slezsku, na tři měsíce přerušil kariéru, pak ještě zkusil poslední šanci v Německu, nicméně dozrál k názoru, že je lepší skončit.

Rovnýma nohama do trénování, nejprve v mládeži Poruby, pak ve Znojmě, znovu v Porubě v prvoligovém celku. Sezona výluky v NHL 2004/2005 znamenala návrat do Vítkovic, kde Miloš Holaň na postu asistenta trenéra doplnil Vladimíra Vůjtka.

Situace se opakovala i v sezoně 2005/2006 a v září 2006 vedl A-tým Vítkovic už Holaň sám. Jak osobně přiznal, udělal řadu chyb, svou arogancí a svým přístupem se podepsal pod to, že jeho první štace v mateřském klubu na postu hlavního trenéra skončila ještě v průběhu sezony.

Zkušenosti sbíral dál, v Norsku, na Slovensku, dokonce na Ukrajině, později v Rakousku i Bělorusku. Trénoval v Extralize, nejdříve Spartu, Mladou Boleslav. Pomohl zachránit Pardubice v nejvyšší soutěži, aby rok na to trápil s Dynamem ve čtvrtfinále favorizovaný Třinec.

Vrátil se i do Poruby. Během trenérské kariéry si odskočil na „vedlejšák“ v podobě role televizního experta jako komentátor České televize z hokejových utkání.

Rok 2020 z části strávil mimo aktivní působení v hokejových týmech. Až výsledková krize Vítkovic na podzim 2020 a odvolání trenérů jej přivedlo zpět do mateřského klubu.

Miloš Holaň v roli hlavního kouče vrátil Vítkovice na vítěznou vlnu, z původně 13. místa bylo 8. místo po základní části a slibně rozehraná série předkola play off.

Miloš Holaň pokračuje jako hlavní trenér Vítkovic. Entuziasmus a motivace jej neopouštějí. Je v domácím klubu a jeho odhodlání pracovat a dosáhnout s týmem ještě vyšších met je o to větší. Jak říká sám, v 50 nic nekončí, věk je jenom číslo!