​Neřízený konec těžby uhlí může znamenat obrovský problém, říká Jakub Unucka

Podle nejnovějších informací by v Moravskoslezském kraji měla skončit těžba uhlí během roků 2021 a 2022.

“Neplánovaný a neřízený konec těžby by pro náš kraj mohl znamenat obrovský problém,” říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, který se této problematice dlouhodobě věnuje.

Jedná se o poměrně rychlý konec, co přesně to znamená pro náš kraj?
Má to dvě roviny. Jedna z nich je ryze technická. Je třeba přemýšlet nad tím, zda se bez uhlí obejdeme, nebo zda jej budeme muset koupit, pokud nebude dostupné v našem kraji. Jde o to, že se u nás ročně spálí šest milionů tun černého uhlí. V podstatě výjimečně se zde využívá hnědé uhlí. Většina toho, co se spálí, je právě černé uhlí, což nás poměrně dost odlišuje od ostatních krajů.

A vystačíme si?
Kdepak, v dnešní době se již více než polovina uhlí musí do našeho kraje dovážet. OKD vytěží zhruba 3 miliony tun a stejný objem se k nám dováží z Austrálie, Ukrajiny, Jižní Afriky a podobně. Občas se zadaří něco málo přivézt z blízkého Polska, ale ti mají taky málo, takže se opravdu vozí uhlí do Karviné přes půl světa. Na první, druhý i jakýkoliv další pohled je to ekonomický a hlavně ekologický nesmysl. Zkrátka vozit dříví do lesa je blbost.

Proč je právě černé uhlí tak důležité?
Především pro ocelárny a teplárny. Ocel se dá vyrobit dvěma způsoby. Buďto se vyrábí z roztaveného šrotu nebo redukcí surového železa koksem. Problém je v tom, že ne všechny typy oceli se dají vytvořit ze šrotu. Liberty proto může větší část své produkce zajistit šrotem, ale například Třinecké železárny pro kvalitní ocel využívají právě druhý způsob výroby, protože v surovém železe nejsou na rozdíl od roztaveného šrotu nečistoty.

Co tedy hrozí při nezvládnutém konci těžby uhlí?
Konec OKD bude pro všechny lidi v kraji složitý, ale bude zvládnutelný. Co ale zvládnout určitě nepůjde bez sociální katastrofy, je ovlivnění výroby koksu a oceli v Třineckých železárnách a v ostravské Liberty. Dnes odebírá jak Třinec, tak Liberty zhruba 60 – 70 procent pro své koksovny právě z OKD. Směs jejich uhlí je výsledkem desetiletých zkušeností tak, aby se namixoval konkrétní poměr koksu pro daný produkt. Pokud tedy OKD přestane těžit, budeme muset řešit jak a odkud uhlí dovézt a zároveň najít perfektní náhradu, která bude pasovat do jejich již ustálené směsi koksu. Bude to náročné i ekonomicky, bavíme se v podstatě o vyhozených pár miliardách korun, než se najde náhrada, která bude vhodná. Pokud bychom navíc našli vhodné uhlí na Ukrajině na Donbasu, tak jakou máme záruku, že bude tento důl dodávat uhlí dalších pět nebo deset let?

To tedy nebude zjevně jednoduché.
A to není všechno, druhým problémem je dostat uhlí na skládku. Z Ruska k nám uhlí putuje tři až devět měsíců, a i tak není jistota, že k nám nakonec dorazí. Zatímco dnešní koksovny a teplárny jsou zásobovány v reálném čase a v podstatě nemají skládku, tak po uzavření OKD už to tak fungovat nebude. Tady nastává problém, kdy většina firem bude mít potíže dostat povolení na skládkování těch stovek tun uhlí. Když chtěl naposledy Mittal zvýšit kapacitu své skládky o polovinu, následovala hysterická reakce nejen obyvatel Radvanic, ale širokého okolí. A to šlo o jen sto tisíc tun. Teď bude třeba přivézt a uskladnit třicetkrát tolik!

Co s tím?
Je třeba vymyslet, kde uhlí uskladnit. Jedním řešením je, že si Třinec koupí kus Darkova, kde existuje stávající povolení na skládkování uhlí a bude jej vozit tam. Druhou věcí je, zda je v Evropě taková kapacitu vlaků. Zkrátka nic jednoduchého.

Stihnou se firmy na konec těžby uhlí vůbec připravit?
Rok 2021 nebo 2022 je z tohoto pohledu velmi blízké datum. Reálně zajistit náhradu celého množství uhlí z OKD dle názoru většiny zainteresovaných prostě není možné. A pokud by zkolabovaly naše hutě, tak by to byl obrovský problém jak pro celý kraj, tak pro celou Českou republiku i Evropu. Ocel je všude kolem nás. Je tedy nutné ocel někde vyrábět a pro nás bude rozhodně lepší ji vyrábět tady než někde na Ukrajině nebo Indii, kde se vyrábí za daleko horších ekologických podmínek. Musím ale konstatovat, že na tom panuje jasná shoda mezi všemi členy státní uhelné komise, včetně ekologických spolků. Je obecná shoda na tom, aby se uhlí pro koksárny neřešilo současně se spalováním uhlí pro výrobu elektřiny. To je pro náš kraj dobrá zpráva. Nikdo nemá v plánu zakazovat používání uhlí v koksovnách.

Jak to tedy podle vás může dopadnout?
Třinec bude fungovat stále tak, jak je tomu dnes. Během pár let si zajistí dodávky uhlí ze zahraničí a začne uvažovat o výrobě oceli ne z koksu, ale z vodíku. Což se zatím děje jen v laboratoři, ale za 10-20 let to může být reálná možnost. Pak už uhlí potřebovat nebude.

A ostravská huť Liberty?
U Liberty to je něco jiného. Jejich vizí je nahrazení jedné vysoké pece a poloviny koksovny hybridní obloukovou pecí, která umí zpracovat buďto šrot nebo se do ní může nalít ocel z vysoké pece. Problém je v tom, že tato pec je na elektřinu, ale do Liberty tak silná přípojka elektřiny nevede.

To se přece dá vyřešit.
Dlouhodobě se to řeší. Nejbližší rozvodna je v Nošovicích a zbývá dostavět nějakých 17 kilometrů vedení. Jenže postavit něco v Česku není jednoduché, spoustu pozemků skoupili spekulanti a tak se odhaduje, že stavba bude trvat 10-13 let. Jedinou šancí je, kdyby veřejný subjekt, například město Ostrava, řekl, že je tato stavba ve veřejném zájmu a nemuselo by se čekat na vyvlastňování. I tak se ale bavíme o roku 2030. Což je pro Liberty nepřijatelné…

Jaké je podle vás východisko?
O tom, že OKD skončí, není pochyb. OKD pro své zákazníky bohužel už není spolehlivý partner a všichni se snaží uhlí zajistit jinde a jinak. Jenže to opravdu nepůjde za rok. Útlum OKD proto musí probíhat v souladu s požadavky Třineckých železáren a Liberty. A samozřejmě s Veolií, která díky uhlí z OKD zásobuje teplem přes půl milionu lidí. Pokud tomu tak nebude, tak hrozí totální ekonomický a sociální kolaps kraje. Asi každý z Třince si dokáže představit, co by se stalo, pokud by se třinecký werk zavřel. Zkolaboval by celý region. Pevně věřím, že je vláda natolik rozumná a jako majitel OKD si toto vše uvědomuje.

Mluvil jste o dvou rovinách, jaká je ta druhá?
Druhá rovina je sociální. V OKD dnes pracuje 8 tisíc zaměstnanců a z toho 2 tisíce jsou agenturní zaměstnanci. Můžeme tak odečíst polské a slovenské zaměstnance, ale stále tady je 6 tisíc našich lidí. Některým chybí do nároku na výsluhovou rentu rok až tři a zavření by vůči nim bylo neskutečně sobecké. Nedokážu si představit, která vláda by ustála několik tisíc naštvaných horníků.

Takže se uzavření těžby prodlouží?
Souhlasím s hornickými odbory, které přišly s návrhem příští rok zavřít ČSA a Darkov a ČSM nechat těžit do roku 2025. Téměř všichni, kteří mají nárok na rentu, ji nakonec dostanou. Hutě a teplárny budou mít delší čas na zajištění dodávek a skládek. Zkrátka win-win pro všechny. Jen si to musí v Praze uvědomit. Což bude asi nejtěžší úkol pro všechny.

Co by bylo podle vás lepší?
Pokud bude ČSM funkční jen do roku 2022, tak si pravděpodobně hutě stihnout domluvit provizorně dodávky jinde a nějak vyřeší i uskladnění. A Veolia půl miliónu tun někde složí a do ceny tepla zahrne náklady na případnou pokutu. Zkrátka se bude pár let improvizovat a pohybovat na tenkém ledě. Ale pokud se bude z Prahy stejně přistupovat k odstraňování následků těžby, tak to bude katastrofa.

Jak to?
Představa, že se doly převedou na státní podnik Diamo, je pro mě černou můrou. Každý vidí, jak Diamo řeší ekologické škody. Laguny Ostramo, Heřmanická halda, Koksovna Trojice – ani po desítkách let není hotovo nic a další desítky let nebude. Pro Karvinsko by to byl poslední hřebík do rakve.

Takže?
Naštěstí tady jsou evropské fondy pro regiony postižené útlumem uhlí. Tady leží desítky miliard korun určené právě na revitalizaci oblastí, kde končí těžba. Ale i tady zase narážíme na pražské úředníky, kteří ani náhodou nechtějí dovolit rozhodovat lidem z Karviné a Orlové, na co ty peníze půjdou. V jednom z návrhů jsem dokonce viděl, že mají být použity na zateplení vládních budov v Praze….Takže bude to ještě opravdu boj.

A máte nějaký jiný plán?
Když v Německu došlo na rušení dolů, tak se drželi plánu, který měli na 120 let dopředu a už deset let podle tohoto plánu fungují. U nás žádný takový plán není. Je třeba využít peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci na zužitkování krajiny. Je třeba se zamyslet nad tím, zda nelze některou z šachet využít jako zdroj čisté energie. Měli bychom se zamyslet, jak tyto šachty využít k výrobě vodíku, a ne je jen bezmyšlenkovitě zasypat. A hlavně přestat básnit o průmyslových zónách a cyklostezkách. Ty Karvinsko opravdu nespasí. Karvinsko potřebuje nový impuls, ideálně založený na něčem úplně jiném, než je těžký průmysl.