Nejstarší porubskou lékárnu Ve Věžičkách zdobí původní historický nábytek

​Možná tuhle porubskou lékárnu znáte. Sídlí snad už někdy od poloviny padesátých let v známém domě zvaném Věžičky.

Po prvních nájemnících se do jeho přízemí nastěhovaly i první obchody a mezi nimi vůbec první a nejstarší lékárna v Porubě.

Ta dnes ukrývá i malý poklad. Tím je původní nábytek, který místní lékárnice stále využívají. Ač, jak říkají, měl jako hodně starých věcí před časem namále.

„Už se málem rozhodlo o jeho odvozu na skládku. Ale my jsme si řekly, že jej necháme rekonstruovat a uděláme z něj naopak přednost naší lékárny,“ shodují se Klára Girtler Brožová a Michaela Hrubá, které lékárnu Ve Věžičkách provozují.

Možná jsou některé kusy nábytku i starší

Šuplíky, přihrádky, skříňky plné dvířek s nápisy, skleněné vitríny, pulty zvané táry. Na nich lékovky, každá s pečlivě popsanou signaturou, odměrky, dózy zvané třenky, váhy a spousta léků. Většina tohoto nábytku pamatuje lékárnu od jejích začátků, kdy byla v Porubě vůbec jediná a kdy bylo její součástí i okénko pohotovostního nočního výdeje léků.

Všechen ten dobový nábytek je ve dřevě, po restaurování v loňském roce působí jako nový. „U některých kousků nábytku si myslíme, že jsou dokonce starší. Nebo je to replika. Že si ho sem tehdy v padesátých letech přinesli odněkud, kde už sloužil,“ říká vedoucí lékárny Ve Věžičkách Klára Girtler Brožová.

Laboratoř lékárny lékárnice prosklily, aby ji lidé viděli

Přestože dobový nábytek dělá jejich lékárnu útulnou a trochu výjimečnou, moc praktický prý není, smějí se obě lékárnice. „Takže máme některá léčiva uložena v jim odpovídajících prostorách, které jsou mimo pohled zákazníků. A nábytek vytváří především příjemnou náladu v lékárně,“ říkají.

Historií tak dýchá nejen pult lékárny, ale původní nábytek tvoří i laboratoř lékárny, která není na rozdíl od jiných lékáren skryta zákazníkům.

„Původně jsme měli laboratoř od zákaznických prostorů oddělenou neprůhlednou stěnou. My jsme ji však opatřily sklem, aby zákazník mohl vidět, jak léky a přípravky připravujeme. Často je také připravujeme tak, že se při tom i otáčím k lidem, ať vidí, jak jejich přípravky chystáme,“ usmívá se lékárnice Michaela Hrubá.

Ve Věžičkách využívají laboratoř, připraví i chybějící léky

Laboratoř musí mít sice každá lékárna, avšak mnohé lékárny ji dnes využívají spíše jen málo. „Některým lékárníkům už se dnes nechce přípravky vyrábět. Je to totiž pracné. Některé lékárníky to nebaví nebo na to nemají dostatek zaměstnanců. Ale kouzlo lékárny vždy spočívalo v tom, že správný lékárník umí lék i připravit,“ říká Klára Girtler Brožová.

Co všechno v jejich lékárenské laboratoři vzniká? „Umíme připravit téměř všechno. Máme receptury. Jen dnes už mnozí jiní lékárníci tyto receptury nepoužívají, zvykli si, že je vše k dostání hotové. Ale když přijde nedostatek nebo výpadek na trhu, najednou lék není. Ale my ho umíme připravit. Běžně ředíme antibiotické sirupy nebo jednoduché nosní kapky,“ říká Klára Girtler Brožová.

Dodává, že nedávno na trhu bylo spoustu výpadků léčiv, například v dodávkách mastí s účinnými antibiotickými základy. „Ty se však dají nahradit nebo vyrobit. Třeba konkrétně teď byl dlouhodobější výpadek framykoinu. A my jsme ho tady byly schopny zajistit spoustě pacientů. Prostě nemožné ihned, zázraky do tří dnů,“ říká Michaela Hrubá.

A dodává, že lékárna Ve Věžičkách se snaží svým pacientům pomáhat i jinak. Kvůli tomu, že v Porubě žije plno důchodců, pomáhaly jim její lékárnice třeba s registrací na očkování proti covidu nebo se snaží všemožně vyjít vstříc imobilním pacientům.

Obě ženy se shodují, že většina lékáren dnes funguje spíše jako obchod. „My jsme se rozhodly jít tradiční cestou a pokoušíme se vrátit povolání lékárníka zašlou slávu našeho oboru. Myslíme, že naši lékárnu lidé navštěvují rádi,“ říká Michalea Hrubá.