Nebát se změny! Bývalá finanční ředitelka vede vyhlášený kosmetický salon v Ostravě

Představte si, že je vám něco přes čtyřicet, pracujete na poměrně prestižní pozici finanční ředitelky velké společnosti a rozhodnete se to všechno opustit a věnovat se podnikání. A dokonce toho moc o podnikání nevíte.

Takový je v kostce příběh Moniky Matějové, která v Ostravě vede vyhlášený kosmetický salon Babor Beauty Spa.

Byznys Neměli jsme ani na svačiny, vzpomíná šéf ostravské Olivie. Teď řídí úspěšné šperkařství 07/10/2024

„Ten kariérní přelom byl opravdu výrazný, ale nikdy jsem nelitovala,” říká Monika Matějová.

Vy jste v době před kosmetickým salonem pracovala vždy s financemi?

Po revoluci jsem začala podnikat, šila jsem na zakázku. Umím ušít i pánský oblek.

Proč vám to nevydrželo?

Pak už mě to nebavilo, ušila jsem jich hodně, ale už mě práce moc netěšila. Taky se začaly dovážet věci z Číny a o domácí produkty takový zájem už nebyl. Chtěla jsem zase normálně pracovat, a ne podnikat. Při hledání zaměstnání měl můj manžel výborný nápad, co s mým volným časem. Přišel s myšlenkou, že bych si mohla udělat vysokou školu a mě tímto nápadem nadchl. Vůbec nevím, proč jsem tu ambici neměla sama. Začala jsem studovat VŠ báňskou, ekonomickou fakultu. A osud to zařídil tak, že jsem ve stejné době nastoupila jako asistentka finančního ředitele Severomoravské energetiky. Pan finanční ředitel ve mně, podobně jako můj manžel, viděl potenciál a nabídl mi ještě za studia místo finanční ředitelky jedné z dceřiných společností. A já neodmítla.

Takže vy jste se z asistentky finančního ředitele dostala na pozici finanční ředitelky?

Ano.

To je pěkný příběh!

Ano, já si myslím, že to je docela fajn. Vystudovala jsem tedy vysokou školu při zaměstnání. Postupně, během let jsem se vypracovala až na finanční ředitelku několika dceřiných společností skupiny ČEZ.

Klobouk dolů.

Děkuji.

Co se stalo, že jste před jedenácti lety řekla dost?

Dva roky v rámci své kariéry v ČEZu jsem byla pracovně v Praze, takže jsem každé pondělní ráno jela do Prahy a v pátek zpátky. Rodinu, dceru s manželem, jsem nechala tady – v Ostravě. Po dvou letech jsem se i kvůli rodině vrátila zpátky a dělala jsem dva roky finanční ředitelku ČEZ Distribuční služby. No a v rámci změn, které jsou v takto velkých společnostech běžné, se naše společnost v rámci skupiny měla stěhovat do Hradce Králové. A já už jsem nechtěla. Tak jsem si řekla, že toho využiju a udělám velkou změnu.

Neuvažovala jste, že se vrátíte k módě?

Ne, vůbec. Nelákalo mě to.

A jak vás napadl kosmetický salon?

Když jsem pracovala v Praze, tak jsem po práci chodila do různých kosmetických salonů a wellnes. Zalíbilo se mi to. Když jsem se vrátila zpátky natrvalo do Ostravy, tak jsem hledala něco podobného, co jsem viděla v Praze. Krásný kosmetický salon s perfektními službami, kde necháte všechny starosti a odpočíváte… A něco takového tady nebylo. Byla jsem vytržená (vykořeněná), byť jsem tady nebyla jen dva roky. Pomaličku jsem začala uvažovat, že je to něco, co Ostravě chybí. Stěžejní byla návštěva mého kadeřníka. Seděla jsem tam, s barvou na hlavě, listovala časopisem a na jedné stránce jsem zahlédla krásný salon a u něj tento text – I takhle může vypadat váš salon. Byla to kosmetika Babor, která inzerovala, že kosmetička může pracovat s jejich produkty. To byl ten moment, kdy se všechno změnilo.

Foto: Vladimír Pryček

Je to franšíza?

Ne, Babor je značka německé kosmetiky, která je do České republiky dodávána výhradním distributorem Trend Cosmetics s.r.o., ale já jsem samostatný právní subjekt, pracující s touto značkou.

A já, když už se do něčeho pustím, tak to dělám pořádně. Chtěla jsem mít úplně to nejvíc, co může být. Takže Babor Beauty Spa. To je nejvyšší verze spolupráce s dodavatelem. Poskytujeme kosmetiku a masáže. Služba musí vypadat tak, jak je dána terapeutickými postupy od společnosti Babor. V prodeji máme všechny produkty, které Babor dělá, máme všechna ošetření, které Babor v Německu vymyslí a my je pak aplikujeme u nás. Chtěla jsem to takhle, ale neměla jsem k tomu prostory. V té chvíli se zároveň naproti Nové Karolině dostavoval bytový dům s nebytovými prostory v přízemí. Říkala jsem si, že to by bylo úplně super místo a mám ho. Oslovila jsem Babor a odjela na týdenní školení do Teplic v Čechách, kam jsem přijela absolutně nepolíbená profesionální kosmetikou.

To muselo být náročné, ne?

Bylo to super, hodně mě to bavilo. Nasála jsem informace, pochopila filozofii značky, vyzkoušela a „očmuchala“ jsem si produkty…

A oni vám to ,,dali“, i když věděli, že jste úplný amatér?

Ano. Já jsem neříkala, že budu dělat kosmetiku, ale že budu mít salon a kosmetičky. Nadchla mě německá preciznost, zapadlo to do sebe a nebylo to o pěti krémech. Řady produktů jsou hodně velké, můžou se různě kombinovat.

Zkuste stručně říct, co to je Babor.

Babor je německá kosmetika, na trhu je od roku 1956, takže už má za sebou historii. Je to pořád rodinná firma, byť už ji manažersky řídí profesionálové. Nadchnul mě na tom fakt, že to byla kosmetika, která se nedala koupit v obchodech, v lékárnách – a do dneška tomu tak je. Vy jako kosmetolog nebo kosmetička nastavujete péči a člověk si vaše produkty nemůže koupit nikde jinde než u vás. Je to tak, jako byste dával recept na to, jak může vypadat někdo krásně, nebo jak mu můžete pomoct. To mě nadchlo. Je to ucelené, komplexní a můžu lidem pomáhat.

Jak náročné bylo prostor vybavit? Jak dlouho to všechno trvalo?

Bylo to rychlé. Prostor jsem získala do 14 dnů od mého objevení značky Babor.

Vy nemarníte čas, že ne?

Ne. Když něco chci, tak to prostě musí být hned. Věděla jsem, že od ledna roku 2013 už nebudu v ČEZu. V říjnu 2012 jsem byla v kadeřnictví, kde jsem objevila inzerci Babor v časopise. V únoru 2013 jsme otvírali salon. Bylo to velmi rychlé. Musím říct, že nejtěžší bylo uspořádat a vymyslet prostor, kde salon bude. Byl to obyčejný nebytový prostor, neměl žádné patro, jen vodovodní a kanalizační trubky. Přišla jsem do holoprostoru, kde jsem něco musela vytvořit. A povedlo se to. On je to totiž další z mých koníčků – návrhy interiérů a bytový design.

Jak se vám sháněli klienti, když jste za sebou neměla žádnou historii?

Když se na to dívám zpětně, tak si myslím, že to byl velký hardcore. Říkala jsem si, že to prostě půjde. Vybuduji salon, a všichni sem budou chodit, protože je krásný. No a samozřejmě, že to tak nebylo. Nabalovalo se to postupně. Člověk už ale trochu věděl, jak na to. Přece jen jsme od revoluce posunuli. Zařadila jsem tedy množstevní slevy, akcičky – přijďte s kamarádkou, jedna to má zdarma, reklamu atd. Cesta nikdy nebyla, a není ani teď jednoduchá.

Nabízíte tedy ne úplně levné, ale luxusní služby.

Ano, jsou luxusní. Pracujeme s luxusní značkou a cena ošetření se pohybuje od dvou tisíc nahoru. Není to běžná cena obecně, a ani v našem kraji to není běžná cena.

Co všechno v Baboru poskytujete?

Kosmetické ošetření, které trvá zhruba hodinku a půl. Je to hodina a půl, kdy si klientka odpočine. Poskytujeme relaxační masáže celého těla, jak pro muže, tak pro ženy. Poskytujeme epilace celého těla, což je dnes velmi žádané. Před pěti lety, těsně před covidem, jsme otevřeli v rámci našeho salonu další prostor. Původně zde byly potraviny. Rozšířili jsme tedy náš základní koncept o služby brow baru, což je, česky řečeno, obočárna – upravujeme obočí a řasy. Děláme epilace nosu – u mužů velmi zábavná činnost, líbí se jim to…

Co dál?

Budeme otevírat pedikúru. Tu jsme ale už měli, když jsme začínali. Později jsme ji upozadili. Ale ženy se na ni stále ptají. Budeme poskytovat službu mikrojehličkování. Informované ženy vědí, co to je.

Přibývá žen, které se více starají o svou pleť, obočí, řasy, tělo? V jakém věku jsou nejčastěji vaše zákaznice? Dámy na úrovni, nebo i mladé slečny?

Potřebujeme dvě generace, aby se myšlenky našich žen otočily trošku správným směrem. Naše maminky moc na kosmetiku nechodily, byl jeden „kosmeťák“ v Ostravě, druhý v Praze, a když tam někdo šel, bylo to hogo fogo. Naše maminky nás tomuto moc neučily. My se snažíme tento stav změnit. Myslím ale, že v další generaci už kosmetika bude běžnou součástí životního stylu. Věk našich zákaznic je v průměru v rozmezí od 30 do 60 let. Nejmladší je 7 a miluje dětské masáže a nejstarší je velmi milá dáma ve věku 75 let.

A co chlapi?

Ti by mohli chodit více. Když jsem byla pracovně v Praze, tak to byla běžná rutina mých kolegů.

A na co nejčastěji chodili?

Na kosmetiku – masáž, čištění pleti, na nehty.

Tady to ale u místních mužů není tak běžné?

Není. A je to škoda

Kolik máte klientů – mužů měsíčně?

Já mám jednoho stálého klienta, celkově na kosmetiku chodí tři. Muži chodí běžněji na epilace zad, hrudníku – třeba kvůli cvičení, dovolené. A pak taky na epilaci nosu.

Jak se vám daří mít tým, který je dobrý, a na který se můžete spolehnout?

Je těžké sehnat kvalitní zaměstnance. Většinou pracujeme s ženami, protože mužů kosmetiků tolik není. Naučila jsem se sázet na holky, které vyjdou z kosmetické školy. Vždycky je to fajn, mají profesní základ a jsou to prázdné nádoby, které naplníte dalšími zkušenostmi, pokud chtějí. Babor má svoje specifika v treatment protokolu (jak umývat obličej, nanášet masky a podobně), a má tak celou řadu produktů na domácí skincare, které je potřeba znát.

Foto: Vladimír Pryček

Vy si je stáhnete ze školy a zaučíte si je sama.

Většinou komunikuji s mistrovými, jestli mi někoho doporučí. Problém mladých je ten, že se jim moc nechce pracovat. Nemám ráda jejich častý argument, že potřebují více osobního volna. Protože tahle práce je o tom, že k nám přijdou ženy po svém zaměstnání, chtějí si odpočinout a být krásné. A zaměstnankyně chtějí mít odpoledne osobní volno. To úplně nejde dohromady. Můj pracovní den začíná v devět ráno a končí v sedm, osm večer, takhle to prostě funguje. Pokud v tomto oboru chcete něco dokázat, tak nemůžete být v práci jen dopoledne.

Jak to máte vy osobně? Řídíte salon a děláte účetnictví, nebo pracujete rukama?

Pracuji. Moje vize byla taková, že salon budu řídit manažersky a finančně. To jsem uměla. Ale po dvou letech jsem kompletně vyměnila tým, protože jsem přišla na to, že když nemáte příslušné odborné vzdělání, tak vás holky kosmetičky moc neberou. Podle toho to i vypadalo. Říkám, že jsme začali se salonem v roce 2013, ale prakticky si to vše sedlo až v roce 2015. Vyměnila jsem celý tým, mezitím jsem si udělala kosmetickou školu. V této době mi velice pomohla má dcera Terezka, které bylo něco málo přes 20 let, postavila se do recepce našeho salonu a stojí tam dodnes s funkcí SPA manager. No a když to začalo fungovat, přišel covid.

Vy jste ale přežili…

Povedlo se nám všechny zaměstnance udržet, neposlaly jsme je na úřad práce, za klientkami jsme jezdily, prodávaly jsme jim s dovozem až domů produkty, nastavovaly jsme jim domácí péči, aby si mohly udělat kosmetiku podobně intenzivní jako v salonu – samy. Jestli jsme přežily tohle, tak už přežijeme úplně všechno.

Když se vás zeptám jako bývalé finanční ředitelky, jak vám to vychází finančně? Daří se vám?

Daří se mi. Mám zázemí doma, salon si na sebe vydělá. Ale upřímně není to o penězích, které jsem měla v ČEZu. Ale vůbec mi to nevadí.

Jste šťastná?

Ano. Už nikdy bych se do korporátu nevrátila. Nechci být zaměstnancem, chci dělat to, co mě baví a naplňuje.

Žádný další plán? Další vysoká škola?

Zatím ne. Ale u mne člověk nikdy neví. Tedy vlastně ano, chtěla bych vystudovat medicínu, ale v jiném životě, teď už to nedám.