Nadšenec připomíná edicemi známek Vítkovice, odbojáře v Beskydech či vznik velké Ostravy

Podnikatel Robert Sýkora je velký fanoušek historie. Dříve sbíral vojenské řády a medaile, kterých měl na osm stovek a nyní rozšiřuje a doplňuje sbírku známek vydaných v Česku a bývalém Československu od roku 1918, kterou založil jeho otec. Nad stolem ve své kanceláři má sbírku karikatur slavných českých herců nebo obraz kladenské huti, který visel léta v bytě herce Josefa Kemra. Především ho však fascinuje historie Ostravy.

„Hlavně ta, kterou nám v minulosti neříkali nebo se o nich mluvilo jen málo,“ říká Robert Sýkora, vyrostl v Havířově, ale v Ostravě pracuje a je v ní jako doma od svých patnácti let. „Chodil jsem třeba čtyři roky na střední průmyslovou školu stavební v Přívoze a naši pedagogové nám za celou tu dobu ani jednou neřekli, že impozantní kostel na náměstí v Přívoze a vůbec urbanistický ráz této dnešní ostravské čtvrti navrhl nejlepší urbanista a architekt Rakouska-Uherska Camillo Sitte. Považte, ve stavební škole!“ kroutí hlavou muž, který se svou firmou chystá v Ostravě-Porubě vybudovat rezidenci k bydlení. Tu nazval podle bývalého majitele porubského panství i zámku, hraběte Wilczka, který začal na Ostravsku jako jeden z prvních podnikatelů kopat černé uhlí.

Aršíky známek spojují pozapomenutá historická témata

V kanceláři Roberta Sýkory v bývalé Kolonii Žofínské hutě, kde dříve bydleli dělnické rodiny, však dnes nesedíme, abychom si povídali o budoucí bytové rezidenci. Na stole před námi leží vějíř takzvaných známek s přítiskem ze sběratelské edice nazvané Nezapomněno. Robert Sýkora je vydal ve spolupráci s Českou poštou a jsou to vlastně aršíky známek, které pojí vždy jedno pozoruhodné historické téma, na které by se při dnešní rychlosti a překotném cvalu dějin nemělo zapomenout.

Tiskové listy doplňuje vkusný obal s fotografiemi a doplňujícími informacemi. Aršíky unikátních přítisků upomínají například na jedinečný význam Vítkovic pro rozmach Ostravy, na vznik Velké Ostravy v roce 1924, na výsadek Wolfram v Beskydech, na odbojáře, kteří v Beskydech bojovali proti nacismu, na malíře Ferdiše Dušu či na pozoruhodnou historii obce Střítež. Každý z tiskových listů je už sám docela unikátní a Robert Sýkora s nimi dělá radost hlavně svým kamarádům filatelistům.

„Nechávám jich vytisknout vždy jen dvě stě, víc ne. Je to limitovaná edice. Vydávám je hlavně pro radost, protože mě to baví. A samozřejmě proto, aby se na události a témata, kterých se tyto tiskové listy týkají, nezapomnělo,“ říká Robert Sýkora. A začíná líčit příběh, který ho k neotřelému nápadu a projektu Nezapomněno přivedly.

V malém krámku objevil ex libris připomínající Jana Prokeše

Jak to všechno začalo? „Před pár lety jsem v jednom obchůdku v Přívoze objevil originální ex libris, které připomínalo asi nejvýznamnějšího starostu Moravské Ostravy Jana Prokeše. Antikvariátník za něj chtěl čtyřicet korun! Klidně bych jich koupil tisíc, ale měl jenom dva,“ směje se Robert Sýkora a ukazuje ex libris, které si založil do předloni vydané životopisné publikace o Janu Prokešovi.

Foto: se souhlasem Roberta Sýkory

A právě toto objevené nenápadné malé ex libris mu vnuklo nápad. „Česká pošta přece dnes umožňuje komukoliv vydat takzvané známky s přítiskem a námětem, který si zájemce navrhne sám. Připomeňme tedy tímto způsobem proslulého starostu Jana Prokeše, a protože se psal rok 2024, tak i století od vzniku Velké Ostravy,“ řekl si filatelista.

Jeho nápad podpořilo i město Ostrava, když umožnilo použít na tiskový list heraldický znak a logo města. „První grafický list se tudíž hodně povedl a hned zmizel. Dnes už ten první tiskový list věnovaný Velké Ostravě s fotografiemi ostravských kostelů v uvozovkách na skladu nemáme. Něco mají kamarádi filatelisté, třicet si jich pořídili zastupitelé, ale hlavně další zájemci z řad fanoušků historie,“ říká Robert Sýkora.

Listy připomínají Mánesa či paradesantní výsadek Wolfram v Beskydech

Po úspěchu prvního tiskového listu se na něj začali obracet někteří známí, zda by podobné listy nezpracoval a nevytvořil také pro ně. A Robert Sýkora se svými kolegy, kteří se starají o grafickou podobu listů, souhlasil. Vytvořil tiskové listy se známkami pro několik obcí v kraji. Vždy však dbal na to, aby se tiskové listy zaměřily na téma či událost, na kterou by se nemělo zapomenout.

A tak světlo světa spatřila v loňském roce sběratelská edice Známek s přítiskem. Robert Sýkora vydal například list ke sto letům českého názvu Střítěže a také školy, která je stejně stará a otevíral ji prezident T. G. Masaryk, který byl v té době v Těšíně. „Další zajímavostí je, že asi osm let bydlel ve Střítěži Josef Mánes, který tam oficiálně sbíral náměty pro své obrazy, ale neoficiálně tam měl zřejmě milenku,“ usmívá se Robert Sýkora.

Další tiskový list se známkami vytvořil Robert Sýkora pro obec Morávka, která si loni oficiálně připomněla velkou vzpomínkovou akcí s vojáky seskok paravýsadku Wolfram. „K tomuto výsadku jsme získali fotografie výsadkářů, popsali jsme v něm graficky cestu z Anglie přes Itálii nad Československo a připomněli osudy výsadkářů,“ popisuje autor nápadu na projekt Nezapomněno.

Beskydští partyzáni nebo neskutečný rozmach Vítkovic

Další list vznikl pro Čeladnou a zahrnuje téma boje proti nacismu v Čeladné, který vznikl k 80. výročí porážky nacismu v Evropě. Také další aršík známek se týká Čeladné a vznikl k pětadvaceti letům až neuvěřitelných proměn této beskydské obce.

Jeden z vydaných tiskových listů připomíná bohatou historii dnes městské části a dříve samostatné obce Vítkovice. A především osobnosti, které jsou s Vítkovicemi nerozlučně spjati. „Připomíná dvě století historického rozmachu, útlumu a znovuoživení Vítkovic,“ říká Robert Sýkora a dodává, že obec, která existuje od 14 století a která měla ve dvacátých letech 19. století 23 domů a přibližně 150 domkařů a zemědělců, se za ta dvě století stala průmyslovým centrem rakousko-uherské monarchie s bezmála 27 tisíci obyvateli. „Po II. světové válce a komunistickém převratu se Ostrava a i Vítkovice staly ocelovým srdcem republiky, a tedy centrem strojírenství, hutního provozu, oceláren, vysokých pecí, hřmotu a kouře,“ říká Robert Sýkora.

Foto: se souhlasem Roberta Sýkory

Tiskový list připomíná slavné vítkovické rodáky od politiků a sportovců přes umělce a podnikatele. „Atlet Emil Zátopek vytvořil na městském stadióně jeden ze svých světových rekordů, průmyslník Jan Světlík zachránil dolní oblast Vítkovic před zbouráním a přeměnil ji v národní kulturní památku. Albert Čuba se svými kolegy zase vytvořil divadlo MÍR,“ jmenuje autor projektu Nezapomněno a ukazuje aršík známek, jehož hlavními motivy jsou dnes už slavné „Evy“ vítkovické rodačky a umělkyně Lenky Koczierzové. A to Evy, které představují železné, vítězné, židovské a industriální Vítkovice.

List z jedenácti obrazů připomíná Ferdiše Dušu

Ještě před Vánocemi stihl Robert Sýkora vydat tiskový list připomínající tvorbu frýdlantského Ferdiše Duši, který patřil k nejzajímavějším a zároveň nejméně doceněným osobnostem českého výtvarného umění 20. století. Malíř, pocházející z beskydského kraje, čerpal celý život inspiraci z drsné krásy hor, těžké práce i hluboké lidskosti obyčejných lidí. Jeho grafiky, kresby a malby jsou mimořádně silným svědectvím o době, která zanechala v duších i krajině hluboké stopy.

Jedinečný tiskový list představuje poprvé po desetiletích jeho tvorbu, reprodukce původních grafik a doprovodné texty přibližují umělcův příběh. „Podkladem pro tiskový list byla soukromá sbírka sběratele. Použili jsme jedenáct motivů z jeho obrazů a cílem této edice je vrátit Ferdiše Dušu tam, kam patří – mezi nejvýznamnější české výtvarníky své generace. A zajímavostí tohoto listu je, že Česká pošta umožnila naši známku z tiskového listu vydat i na devítikorunové známce pro běžný prodej. Ale hlavní pro nás je, že se filatelistům tento list z dosud vydaných nejvíce líbí,“ říká Robert Sýkora nad tiskovým listem, který má sice výrazné černobílé zpracování, ovšem samotná známka leckoho překvapí svým barevným pojetím.

Zničené ostravské synagogy či nejvyšší hora Beskyd

Přestože se podnikatel hodlá letos začít budovat rezidenci Wilczek, chce si také udělat radost dalším vydáváním takzvaných tiskových listů. Připravuje známkové aršíky, které například připomenou zaniklé židovské památky v Ostravě, především vypálené ostravské synagogy.

Foto: se souhlasem Roberta Sýkory

Jeden z chystaných listů však má pro někoho možná až tajemný název – Gigula 1324. „Co to je? Přece tak se jmenovala kdysi Lysá hora!“ usmívá se Robert Sýkora. „To by mohl být i úspěšný tiskový list. Aršík známek totiž není žádný plyšák, může to být důstojný suvenýr pro návštěvníky Lysé hory, ale i pro návštěvy nebo zastupitele obcí. Vždyť na katastru Lysé hory je myslím sedm obcí. A všechny to předběžně chtějí,“ říká podnikatel.

Že by tedy v případě tohoto listu tušil nějaký větší výdělek. „To rozhodně ne,“ směje se. „Vytisknu dvě stě listů jako vždy. Pro své přátele filatelisty a pro zájemce. A pro radost. Já na tom nemíním bohatnout. Ale pokud obce a lidé budou mít zájem o další, dám jim připravené základy k listu k dispozici. Proč ne, stačí zvednout telefon,“ říká s úsměvem muž, který se snaží svými tiskovými listy připomínat události a témata, na které by se nemělo zapomenout.