Nejnovější zprávy: O letní tábory je zájem. Ale podražily, za jedno dítě nejméně 4000 korun Příběhy staré Ostravy. Bestiální vražda? Devět let vězení a jednou měsíčně půst

Společnost

Nad jejím hrobem chodili 185 let v centru Ostravy lidé. Teď má nešťastná dívka jméno i příběh

​Příběh tohoto objevu kostry neznámé mladé sebevražedkyně začal už před patnácti lety.

Dnešní ulice Střelniční, po levé straně je dům (čp. 10, původně 19), který patřil rodině Máchových. V něm žila před svou sebevraždou dívka Mariana. Foto: se souhlasem archivu Ostravského muzea

Tehdy bagr stavbařů při výkopu v centru Ostravy spolu se zeminou nabral i lidské kosterní ostatky. Přivolaní archeologové zjistili, že dnešní Puchmajerova ulice vznikla na starém hřbitově.

Přestože se ukázalo, že všechny jeho hroby byly neoznačené, archeologovi Ostravského muzea se podařilo ve spolupráci s historiky a antropologem určit jméno jedné pohřbené – Mariany Máchové.

Fotografie zkoumaného hrobu, archeologický výzkum na Puchmajerově ulici. Foto: NPÚ, ÚOP Ostrava

Muzejníci upozorňují, že málokdy se člověk zapíše do místní historie tím, že zemře. A zcela zřídka se přihodí, že takový člověk je na 185 let zapomenut a až jeho hrob jim umožní tohoto člověka z minulosti poznat.

Přesně takový příběh mohou Ostravané nyní poznat prostřednictvím on-line výstavy Ostravského muzea. Nazývá se Dívka jménem Mariana a přibližuje život a smrt mladé ženy, jejíž neoznačený hrob se podařilo historikům identifikovat v roce 2014.

Když se bagr zabořil do asfaltu ulice, praskaly lebky

Když se v roce 2007 bagr v Puchmajerově ulici v centru Ostravy při rekonstrukci kanalizace zabořil do svrchních vrstev vozovky, praskaly pod jeho lžící lebky. Stavba musela být na čas zastavena.

„Historici to tehdy vlastně i očekávali, neboť právě v těchto místech byl v 16. století v důsledku morové epidemie založen hřbitov. Říkalo se mu Na Zámčisku, později pak u svatého Lukáše. Hřbitov však v následujícím století již nedostačoval a v roce 1843 byl v dnešním Husově sadu rozměřen hřbitov nový. Hřbitov u Lukáše zanikl, hroby však zůstaly,“ říkají zaměstnanci Ostravského muzea.

Jeden z hrobů archeology zaujal, byl v něm dřevěný kříž

Na místo stavby tedy nastoupili archeologové. Vedoucí výzkumu Hana Franceska Teryngerová nechala prozkoumat vše, co stavba kanalizace ohrožovala, a to včetně jednoho pozoruhodného hrobu, který archeology zaujal.

Hrob byl stejně jako mnoho jiných uložen do běžné řady. Měl dokonce ještě dochovanou rakev, ale už se ji nepodařilo vcelku odebrat.

„Mezi dřevěnými třískami se nacházely fragmenty kostí, dřevěný kříž s korpusem Ježíše Krista a drobný křížek,“ uvádějí muzejníci, jejichž tým tvořili autor on-line výstavy Zbyněk Moravec z Ostravského muzea, antropolog Michal Živný z Ostravské univerzity, historička a archivářka ze Zemského archivu v Opavě Irena Moravcová a archivářka a historička Archivu města Ostravy Jaroslava Novotná.

Křížek z hrobu, který podle všeho patřil Marianě Máchové. Foto: Ostravské muzeum

Revizní antropologické šetření některých vybraných hrobů, které Ostravské muzeum nechalo provést už v roce 2014 pro chystanou výstavu Příběh zapomenutého hřbitova, ukázalo, že hrob s dřevěnou rakví náleží asi dvacetileté ženě.

Žena měla na lebce rovný řez bez stop hojení

To však nebylo vše. Odborníci zjistili, že žena měla například kaz na zubu, ale na zlomcích její lebky identifikovali také rovný řez bez stop hojení. Že by příčina úmrtí? Možná.

Nastala mravenčí práce a průzkum se přesunul mezi řádky úmrtních matrik. Neodhalil však žádnou ženu, která by umřela následkem zranění na hlavě. Pak se úspěch dostavil. Historici zjistili, že těsně před Vánocemi roku 1837 zemřela na mozkovou příhodu jistá Mariana Máchová, dvacetiletá nevdaná žena z dobře postavené ostravské rodiny.

Její rodina se tehdy uchýlila k něčemu, co v prostředí Moravské Ostravy v době před sto padesáti lety nebylo moc běžné. Nechala svou dceru pitvat. A právě pitevní řez na hlavě zanechal stopy, které pomohly identifikovat.

Antonín Žídek, který dívku pitval. Foto: z archivu archeologa Ostravského muzea Zbyňka Moravce

Okolo jejího úmrtí se však nečekaně objevily nejasnosti. Historička Archivu města Ostravy Jaroslava Novotná si všimla, že v pozůstalostním spise je u Mariany Máchové uvedena zcela jiná příčina úmrtí - selbstmord neboli sebevražda.

Otrávila se mladá dívka arsenikem?

Proč si však mladá žena sáhla kdysi na život, se dnes už asi nedozvíme. Je však zjevné, že Mariana zemřela nečekaně a bez zjevných stop na těle. To vše podle ostravských muzejníků ukazuje na možnost požití jedu.

Shodou okolností 30. prosince 1837, tedy tentýž den, kdy byla na ostravské radnici sepsána Marianina úmrtní uzavírací relace, vynesl magistrátní soud rozsudek ve věci jiného těžkého policejního přestupku, který kdoví, možná se sebevraždou ženy souvisel.

Dopustili se ho manželé Hanzelovi z Moravské Ostravy, kteří doma vyráběli a poté prodávali roztok s arsenikem určený k hubení hmyzu. Tedy arsen. Možná právě tento jed byl přípravkem, který si Mariana koupila a poté s fatálními následky požila.

Historici Ostravského muzea uvádějí, že na hřbitově u svatého Lukáše, kde na pozůstatky těla neznámé mladé ženy v roce 2007 stavbaři narazili, nebývalo zvykem umisťovat k hrobům náhrobky. Po zrušení tohoto hřbitova, zničení kaple a po rozměření dnešní Puchmajerovy ulice byl tak osud mladé ženy zapomenut.

Kaple sv. Lukáše. Poblíž této stavby byla Mariana v roce 1837 pohřbena. Foto je z doby před rokem 1894, kaple stávala někde v místě pozdějšího paláce Savoy a hřbitov se kolem ní rozprostíral i na území, kde dnes stojí bývalý obchodní dům Bachner. Foto: archiv Ostravského muzea

Výstava se snaží přiblížit rodinu dívky a ukazuje, jak hledat v matrikách

Zrušený hřbitov a osud mladé dívky přibližuje zájemcům právě on-line výstava Dívka jménem Mariana na stránkách Ostravského muzea. Tato výstava podrobněji rozvádí video publikované v červenci tohoto roku a snaží se přiblížit nejen rodinu, život či smrt mladé dívky, ale rovněž písemné a archeologické prameny, které k určení její osoby vedly.

On-line výstava nastiňuje i možnosti identifikace dalších zemřelých ze zaniklého starého hřbitova a zájemci se mohou seznámit taktéž s ukázkami patologických změn na kostech dávno pohřbených Ostravanů.

Iniciátor a organizátor výzkumu o dívce jménem Mariana, archeolog Ostravského muzea také upozorňuje na odkaz na playlist Střípků z ostravské archeologie, kde jsou kromě Mariany zpracována i další čtyři zajímavá témata Ostravského muzea.

Výstava také návodným videem zájemcům ukazuje, jak vyhledávat ve starých matričních záznamech, a přináší nejen obrazové a textové dokumenty či různé odkazy, ale také necelou dvacítku kratších audiovizuálních snímků.