Mým snem je krajská páteřní nemocnice, říká Martin Gebauer

Opravujeme krajské nemocnice, za žádnou z nich už se nemusíme stydět, ​říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro zdravotnictví Martin Gebauer

Když jsme spolu mluvili zhruba před dvěma lety, bylo vašim plánem dokončit optimalizaci lůžkové péče, aby nedocházelo k přetěžování zdravotnického personálu. Podařilo se?
Myslím si, že se nám to podařilo. Sice s určitými bolístkami a s menším odporem jistého kruhu veřejnosti, ale podařilo. Rozumím tomu, že například struktura péče v Orlové se zásadně změnila, nicméně se posunula k lepšímu a ukázalo se to také na koronavirové situaci, se kterou se už pár měsíců potýkáme. Co se týče Orlové, tak se nám tam díky této změně podařilo vybudovat naprosto čistou nemocnici, kam jsme uložili několik desítek stařečků z LDN zařízení i z domovů důchodců. Měli tam nadstandardní a čisté prostředí, kde jim nehrozila nákaza koronavirem. Jde ale hlavně o to, že se také stabilizoval lékařský personál a už nehrozí to, že by dva lékaři onemocněli a oddělení by zůstalo bez zaměstnanců. Optimalizace lůžkové péče proběhla defacto ve všech nemocnicích, akorát na Karvinsku to bylo nejmarkantnější. Například v Třinci se sloučila dvě oddělení do jednoho, aby se naplnil lůžkový fond.

Orlová byla velmi kontroverzní, protestovali proti tomu místní politici a dost se o to zajímala také média. Dnes je již situace uklidněná, mohl byste to zhodnotit s odstupem času?
Já osobně si za tímto rozhodnutím stojím, stál jsem si za ním i předtím a myslím si, že to byl opravdu potřebný a dobrý krok. Momentálně se plánuje určitá estetizace parku, aby se tam pacienti cítili lépe. Pokračujeme dál, jelikož součástí této nemocnice je jedna detašovaná budova, kterou momentálně obývá soukromý subjekt se sociálními lůžky. Těm jsme dali v červnu výpověď a od nového roku budeme moci začít s rekonstrukcí, abychom tam posléze zřídili zdravotně-sociální lůžka, která zatím nikde v republice nejsou.

Co přesně si máme představit pod pojmem „zdravotně-sociální lůžko“?
Jedná se v podstatě o takové přechodné místo. Lidé, kteří jsou v LDN zařízení, tam jsou jen na určitou dobu a v případě, kdy se nemohou vrátit domů, by tak měli přejít na takzvaná sociální lůžka. Tam to může být buďto zřizováno krajem nebo soukromníky. U těch se ale často objevují vyšší procenta proleženin u pacientů či špatná strava, a to bychom rádi změnili a vzali si to za své. Z poloviny by tuto službu platil sociální fond a druhou polovinu by financovaly zdravotní pojišťovny. Tam by lidé mohli být dalších 180 dní a až by se uvolnila samotná sociální lůžka, tak by se přesunuli dále. Jedná se o jakýsi mezistupeň.

Před dvěma lety jste říkal, že jedním z problémů našeho kraje je příliš velký počet nemocnic, to se samozřejmě jen Orlovou nevyřešilo, máte tedy v plánu pokračovat v optimalizaci?
Kraj udělal pořádky se svými nemocnicemi, na ty ostatní už nedosáhne, protože spadají pod stát, města či soukromé majitele. Celková optimalizace nemocniční péče by v regionu byla rozhodně na místě, ale jak tušíte, s ohledem na různé zřizovatele je to velmi složité. Je ale vidět, že s postupem času se i tyto nemocnice lehce transformují. Pěkným příkladem je nemocnice v Bohumíně, kde se vytvořil společný lůžkový fond, částečně se omezila akutní péče a rozvíjí se tam rehabilitace i LDN oddělení. Ekonomika a omezené personální zdroje vedení nemocnic prostě jakýmsi způsobem donutí tyto změny provádět. Další věcí je i to, jak bude probíhat vývoj nemocnice v Bruntále, která je nově opravená. Bruntálsko je postiženo nedostatečnou péčí, co se týče praktických lékařů a stomatologů a ani do nemocnice se až tolik zaměstnanců nehrne. Zatím to zvládají, ale kam se to posune během příštích pár let, to se uvidí.

Jak se vám podařilo splnit další cíl, kterým bylo zlepšit personální situaci v krajských nemocnicích?
Navyšovali jsme počty lidí na různých odděleních tím, že jsme určité části uzavřeli. Zároveň už zhruba rok a půl spolupracujeme s agenturou, která desítky zdravotníků přiváží z Ukrajiny. Je pravda, že ředitel zdravotní komory má k ukrajinským lékařům velké výhrady, ale já s nimi žádný problém nemám a naši pacienti si je chválí. Tito lidé jsou vděční, že tady mohou pracovat a zároveň se rozvíjet tak, jak by jim to Ukrajina nikdy neumožnila. Musím ale také zmínit jeden nezdar - neudělení akreditace lékařské fakultě Ostravské univerzity, oboru všeobecné lékařství, což nás velmi mrzí.

Co to pro krajské nemocnice znamená?
Z prvního ročníku, který loni zdárně dokončil studia, vyšlo okolo 80 lékařů a z toho 60 jich zůstalo v Moravskoslezském kraji. Teď nám budou chybět. Tím, že fakulta neobdržela akreditaci, už nemá právo přijímat studenty do prvního ročníku, a to tedy znamená, že budeme mít už jen pět generací lékařů. Navíc, když lékař vyjde z fakulty, tak má velké oči a ambice, ale defacto nic neumí. Minimálně dva a půl roku se rozkoukává a učí a až poté se začíná připravovat na atestaci. Plnohodnotný lékař se z něj stává až za nějakých šest let. V kraji máme velký nedostatek personálu, a proto jsme si říkali, že zhruba za šest let by se nám tady mohli vyvinut noví skvělí lékaři. Toto rozhodnutí nám ale naše plány trošku zhatilo. Mladí lidé teď tedy budou jezdit za studiem do Olomouce, Brna, Plzně, Hradce Králové či Prahy a dost často tam po ukončení studia již zůstanou. Možná se k nám vrátí za nějakých pár let, ale stále je to odliv z kraje.

Můžete to jako kraj nějak změnit, máte nějaký plán?
Musíme na to jít oklikou. Je třeba zatraktivnit náš kraj, přilákat sem firmy, které budou mít přidanou hodnotu (IT, start-upy) aby to bylo zajímavé i pro partnery lékařů. Musíme celkově zapracovat na změně pohledu na náš kraj, aby ho lidé už nevnímali jako šedý.

Připomenete nějaké zásadní investice, na které jste se těšil a musel si je probojovat?
Největší radost mám z jedné již funkční magnetické resonance a druhé, která již brzy bude v provozu v Havířově. Také mám radost z výměny a nových radiologických přístrojů. Jsem rád i za výstavbu nové rehabilitace v Třinci, která se již chystá a je skvělé, že se velmi posunula i nemocnice v Opavě, která se před třemi a půl lety pomalu rozpadala. Byl tam problém s faktem, že většina budov je historicky chráněná, a proto jsem velmi rád, že nakonec probíhá postupná výměna fasády a oken.

Je ještě nějaká krajská nemocnice, kde se necítíte úplně dobře během její návštěvy?
Dnes už tedy nemáme žádnou nemocnici, která by byla v katastrofálním stavu a můžeme se zaměřit jen na vylepšování. Je to i díky novým šatnám v havířovské nemocnici, které se kompletně opravily. Původní vybavení pro personál bylo opravdu děsivé a myslím si, že nám mohl Hollywood platit za prostory pro natáčení hororů. To už je naštěstí minulost. S úpravami chceme pokračovat. V plánu je vybudovat v nejbližších dvou letech heliport s výjezdovou skupinou zdravotnické záchranné služby v Krnově. Chceme také udělat parkové úpravy, aby se pacienti v nemocnicích cítili lépe a velkým úkolem je udolat přístrojovou komisi, abychom dostali magnetickou resonanci také do Karviné.

Chtěl byste ve své funkci pokračovat a pokud ano, jaké by byly vaše cíle?
Moc rád bych pokračoval. Přeci jenom jsou před námi ještě další výzvy, a to hlavně dovybavení nemocnic přístroji, které potřebují. Další věcí je to, že se nám podařilo snížit růst ekonomického schodku našich nemocnic a bylo by třeba jej ještě dostat na nulu.

Jak na tom dnes nemocnice vlastně jsou?
Některé jsou zhruba okolo nuly, dvě jsou lehce v mínusu a dvě jsou trošku více v mínusu, a tudíž je třeba jim pomáhat. Snažíme se to ale postupně směřovat k nule.

Jsou i nějaké nemocnice v plusových číslech?
Určitě. I když to není nemocnice v pravém slova smyslu, tak můžu zmínit Sanatorium Jablunkov, bíloveckou nemocnici nebo krnovskou nemocnici. Od těchto zařízení se pak ostatní mohou učit. Dnes už spolu naštěstí ředitelé nemocnic spolupracují a táhnou za jeden provaz, to bylo ještě před pár lety skoro nemožné. Mým zbožným přáním je získat páteřní nemocnici v Ostravě.

K čemu je taková nemocnice v kraji dobrá?
Dá se tam směřovat specializovaná péče, o kterou momentálně musíme žádat Fakultní nemocnici Ostrava, se kterou je sice poměrně dobrá domluva, ale i tak by to bylo daleko snazší a celkově by to usnadnilo poskytování zdravotní péče všem lidem v kraji.