My jsme Baník! Světový úspěch – Slezská vyhrála nad neporazitelnými!

​Rok oslav stoletého výroční od založení fotbalového Baníku se chýlí ke konci. Pojďme si ale připomenout jedenáct nejslavnějších chvilek z historie slezskoostravského klubu!

Zavzpomínejme společně na vpravdě historické okamžiky z knihy Tomáše Šiřiny, kterou vydalo vydavatelství Albatros pod názvem My jsme Baník!

Baník – CDKA Moskva 4:3 (1:2)

Branky: 13. a 56. Křižák, 49. a 84. Pščolka – 35. Gogoberidze, 43. Ponomarjov, 60. Rjazancev. Rozhodčí Beneda, 35 000 diváků
Sestava Baníku: Schäfer – Foldyna, Marynčák – Reček, Šajer, Radimec – Janík, Bouzek, Křižák, Pščolka, Dubovský; trenér: Josef Kuchynka.

Šlo vlastně o reprezentační celek SSSR, který se pod názvem CDKA Moskva skoro dva roky toulal Evropou. Vyhrával všude, kam přijel, přemožitele nenašel ani na britských ostrovech. Trenér SK Slezská Josef Kuchynka uplatnil u mužstva své zkušenosti a organizační talent. Poprvé v ostravských poměrech odvezl hráče z města, aby je uklidnil.

Šlo o historicky první předzápasové soustředění, jak se tomu později začalo říkat. Fotbalisté byli od úterka na Vlčině ve Frenštátě, před zápasem se vraceli do Ostravy autobusem. U letiště v Ostravě-Hrabůvce nechal Kuchynka hráče vystoupit na benzínové pumpě a půlhodinku se s nimi procházel.

Dochovala se vzpomínka kapitána Slezské Oldřicha Foldyny: „Ligu jsme hrávali na škváře na Staré střelnici, tento zápas se ale hrál ve Vítkovicích, tamní stadion už byl moderní a měl travnaté hřiště. Abychom měli aspoň trochu pocit domácího prostředí, byli jsme si ve Vítkovicích už dva dny před zápasem zatrénovat,“ vzpomínal Foldyna.

Střetnutí, které se hrálo 6. listopadu 1947, předcházely a provázely všechny prvky, které patří k veliké sportovní události – přeplněné hlediště vítkovického stadionu bylo beznadějně obsazené už dvě hodiny před začátkem. Oba soupeři hráli skvěle, přitom však velmi sportovně a celé utkání bylo vedeno v duchu fair play. V úvodu byli domácí nervózní.

Po střídavých útocích vytěžil Křižák již ve 13. minutě vedoucí gól. V závěru poločasu Rusové otočili skóre, jenže Ostravané neřekli své poslední slovo, a proto ve 49. minutě Pščolka vyrovnal a hned o sedm minut později Křižák přidal další branku na 3:2. CDKA Moskva brzy srovnal, ale
6 minut před koncem dal opět Pščolka vítězný gól na 4:3. „Bylo to nesmírně těžké utkání. Soupeř měl neskutečnou kondici a celkově skvělou výkonnost,“ smekl pomyslný klobouk Foldyna.

Tento výsledek znamenal obrovskou senzaci nejen u nás, ale i ve světě. O SK Slezská se strhl nebývalý zájem. Redaktor Boleslav Moravec dal do titulku větu „Slezská svlékla Rusy do naha“ – a o půl roku později byl mezi prvními, koho prověrková komise už komunistického novinářského svazu vyhodila z redakce.

Až po letech se začalo otevřeněji psát o osudech některých fotbalistů Moskvy. Třeba hráč Gomez byl původně Španěl, který bojoval ve španělské občanské válce. Těžce zraněného muže dopravili do Sovětského svazu ponorkou, v Moskvě byl operován, dokázal se uzdravit a vrátil se zde k vrcholové kopané. Později se prý do Španělska vrátil.

Nejslavnějším z členů týmu byl Vsevolod Bobrov, který ale sledoval zápas z tribuny. Bobrov, po němž se nyní jmenuje jedna z divizí hokejové KHL, byl v samotném ledním hokeji nejen mistrem světa, ale dokonce i olympijským vítězem z roku 1956.