Společnost
14/09/2020 Jaroslav Baďura

Musíme rozvíjet sociální služby, region stárne, říká Jiří Navrátil

říká n​áměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil.

Když jsme spolu hovořili vy jste byl ve funkci dva roky, říkal jste, že byste rád do konce vašeho prvního funkčního období zapracoval na pomoci sociálně slabším jedincům a zároveň na rozvinutí projektů, jakým byla například stavba domova důchodců v Kopřivnici a další. Co se vám podařilo a co ne?
Jsem velmi rád, že zmiňujete právě Kopřivnici. Když jsem na hejtmanství nastoupil, kontroloval jsem všechny domovy pro seniory v rámci našeho území. Moravskoslezský kraj je jen jedním z poskytovatelů této péče, zřizují ji i neziskové organizace, obce a města. Z těch důležitějších, větších, takzvaných trojkových měst, byla ale Kopřivnice jediná, která neměla svůj vlastní domov pro seniory. Mluvilo se tam o něm od roku 1990, ale projekt se nikdy nedotáhl do konce. Vždy se o kousek posunul, ale nikdy nebyl dokončen.

Pak jste do jednání vstoupil vy?
Ano, kraj vstoupil do jednání s Kopřivnicí a musím poděkovat všem kolegům z koalice, že byli této realizaci nakloněni. Bude to první domov za dvacet let, který náš kraj postaví. Vývoj samotného projektu byl velmi složitý.

Proč?
Museli jsme získat pozemky a budovu, které město nabízelo. Dokonce se od města podařilo získat i závazek na určitá lůžka, dohodli jsme se na konkrétním financování. Následně jsme byli také úspěšní s žádostí o podporu státu. Od Ministerstva práce a sociálních věcí jsme získali 50 milionovou dotaci na výstavbu domova. Původní odhady nákladů z roku 2017 se pohybovaly mezi 124 až 150 miliony při 64 lůžkách. My jsme se rozhodli zvednout kapacitu domova na 85 lůžek a dnes investice dosahuje 280 milionů korun včetně veškeré výbavy a nového parkoviště.

Takže vše nakonec klaplo bez problémů?
Při stavebním řízení se narazilo na to, že jeden z občanů vlastní 85 metrů čtverečních, které se dotýkají pozemku na opačné straně domova, ale byl to stále pozemek, na kterém jsme plánovali stavět. Nakonec se jej ale podařilo odkoupit a dnes již máme vydané stavební povolení. Právě dokončujeme proveditelnost stavby prostřednictvím projektanta, který na tom celém pracoval a na podzim vyhlásíme výběrové řízení.

Kopřivnický domov ale není jediným úspěchem tohoto typu.
Kromě tohoto projektu se nám podařilo zkvalitnit a zvýšit počet lůžek i v mnoha jiných zařízeních.

Kde?
Jedním z takových míst je například Příbor, kde jsme udělali přístavbu našeho krajského domova. Zapracovali jsme na kvalitě péče. Dnes už má skoro každý pokoj vlastní koupelnu, přibyl nový výtah a pracuje se také na nové zahradě. Dalším zařízením je například Budišov nad Budišovkou, kde jsme provedli celkovou rekonstrukci a vytvořili zimní zahradu na střeše, kam mohou také klienti, kteří jsou trvale upoutáni na lůžko. Podařilo se také dokončit stavbu ve Vítkově, kterou jsme přebrali od minulé koalice.

Je něco, co se zatím nedaří dotáhnout?
Věc, která se nám dodnes úplně nepodařila dokončit, je domov v Petřvaldě, který musí projít celkovou demolicí, jelikož se jedná o bývalé ubytovny horníků a je třeba zde vystavět vše úplně od začátku. Máme již projekt, stavební povolení, momentálně se snažíme získat finance.

Domovy důchodců ale nejsou vaší jedinou agendou, na co dalšího jste se během uplynulých let zaměřil?
Velmi mě zaujalo téma pěstounství. Náš kraj má nejvíce pěstounů v rámci celé České republiky a díky tomu děti nemusejí zůstávat v dětských domovech, ale vyrůstají v rodinách. Ať už to lidé vnímají jakkoliv, mým názorem je, že pro děti je vždy lepší vyrůstat v rodině než v některém ze zařízení. Proto jsme se rozhodli více rozvinout kampaň Dejme dětem rodinu - využili jsme například tramvaj, která projíždí Ostravou a tuto kampaň představuje lidem. Zorganizovali jsme také Den pěstounství, kde se setkají pěstouni, ale také rodiny, které pěstounství zvažují. Tato akce se dva roky po sobě konala v Dolních Vítkovicích, letos jsme se v souvislosti s koronavirem rozhodli pro něco menšího. Vyjedeme do všech šesti okresů, navštívíme kulturní památky, které jsou v majetku našeho kraje, například Hrad Sovinec, a právě tam bychom chtěli strávit čas s pěstounskými rodinami a lidmi, kteří se chtějí dozvědět více. Celá tato akce nese název Dny rodin.

Mohl byste něco málo zmínit také o akci Spolu ruku v ruce? O co se jedná?
Tuto akci pořádáme vždy na jaře, což se tedy letos bohužel nekonalo. Jedná se ale o setkání těch, kteří pečují o své blízké v jejich přirozeném prostředí, tedy u nich doma. Ať už se jedná o handicapované lidi, nebo ty, kteří jsou těžce zdravotně postiženi či dlouhodobě nemocní. Přeci jenom ne všichni chtějí či mají možnost se dostat do domovů. Tímto dnem se snažíme poukázat a zároveň poděkovat právě těm, kteří pomáhají, kde je to potřeba. Lidé si na akci mohou užít společně strávený čas, poslechnout si kapely a potkat se se zástupci dobrovolných organizací, které se jim snaží pomáhat během celého roku. Ty jim umožňují například na chvíli si oddechnout a také zařídit vše potřebné, co během péče o nemocného nelze stíhat.

Ať chceme či ne, každý den narážíme na COVID-19 a jeho vliv na veškeré dění. Jak komplikuje koronavirus práci právě vám?
Bylo to těžké. Byli jsme nuceni zrušit spoustu akcí, na kterých se jindy setkává mnoho lidí. Musím ale říct, že jsem se díky tomu poznal s lidmi ze služeb daleko více než během posledních tří let. Snažil jsem se být také u výdeje pomůcek, které Moravskoslezský kraj zajistil. Ať už se jednalo o roušky, respirátory, dezinfekční prostředky či rukavice. Právě lidé ze služeb z celého kraje si k nám co čtrnáct dní jezdili fasovat veškeré ochranné pomůcky. Celkově máme v našem kraji dvě stovky poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují více jak 700 služeb na celém území. Nebylo to vůbec jednoduché, některá zařízení byla na dva měsíce odříznuta od veřejnosti. Za klienty nesměli blízcí, hrozilo, že na ně padne úzkost. Snažili jsme se sehnat tablety, které mohly klienty těchto zařízení alespoň na dálku propojit s rodinou.

Co se týče financí, budou muset být do příštího období nějak omezeny? Přeci jenom si letošní situace s pandemií žádala mnoho prostředků.
Kraj se bude muset zodpovědně postavit k tomu, jaké budou příjmy. My bychom neradi zatížili novou koalici, že bychom si dnes vzali úvěr a na ně pak přesunuli splácení. Proto jsme se rozhodli o odložení některých projektů a čekáme na nové zastupitelstvo, které v prosinci schválí úvěr a kraj se tak bude moci opět posunout dále. Na půjčce nevidím nic špatného. V současné době si půjčuje vláda i města na projekty, které mají smysl. Určitě bych nedal zelenou žádným měkkým projektům, ale pokud se by se jednalo o stavby, do kterých by se dalo investovat, tak bych byl určitě pro.

Plánujete pokračovat ve funkci? A pokud ano, čeho byste rád v dalších čtyřech letech dosáhl?
Když jsem začínal, tak jsme jako KDU-ČSL dali slib, že do sociálních služeb dáme 120 milionů korun, které pomohou investovat právě poskytovatelům sociálních služeb, nikoliv jenom krajským, a pomohou jim zkvalitnit jak výbavu koupelen či lůžek, ale také jejich služby. Sociální pracovníci musejí povinně procházet školením. Kromě toho neměli nárok na peníze z dotace a chyběly jim například finance na stravenky. Nakonec se nám vše podařilo a tato částka se opravdu do sociálních služeb dostala. Mým snem i cílem je pokračovat tak, aby se tyto služby mohly v Moravskoslezském kraji dále rozvíjet. Náš kraj stárne, ale přesto se stále prodlužuje doba, kdy půjdeme do důchodu. Dnes je to okolo 65. roku věku a my potřebujeme, aby se někdo mohl starat o naše rodiče v době, kdy budeme stále pracovat. Tyto služby pomohou mladým lidem, kteří budou stále ještě nuceni vykonávat své zaměstnání, ale také seniorům, o které se bude mít kdo postarat.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama