Společnost
18/10/2020 ČTK

Mrtvé vynášeli půl roku. Před třiceti lety zahynulo v Karviné 30 horníků

Tři desítky lidských životů si před 30 lety vyžádalo nejhorší důlní neštěstí v české polistopadové historii, které postihlo karvinský Důl Barbora.

Krátce po čtvrté hodině odpoledne 18. října 1990 tam vybuchl zhruba 650 metrů pod zemí metan a následky exploze byly nebývale tragické.

Jen zhruba čtvrtina z 41 mužů, kteří v tu chvíli pracovali v blízkosti místa výbuchu, měla to štěstí, že se rychle dostala na povrch; ostatním již nebylo pomoci.

Báňští záchranáři se sjeli na místo neštěstí během pár minut a za necelou půlhodinu již první z nich sfárali do dolu, kde se pokoušeli pomoci svým kolegům. Zakrátko sice vyprostili tři zraněné horníky, jeden ze zraněných ale posléze zemřel v nemocnici.

Kromě horníků, kterým se podařilo dostat na povrch bezprostředně po výbuchu, tak už téměř nebylo komu pomáhat, záchranářům totiž v dalším postupu záchranářů na řadu týdnů zabránil neprostupný zával.

Bezprostředně po tragédii se proto podařilo dostat na povrch pouze těla 20 horníků. K vyproštění zbývajících devíti pohřešovaných horníků bylo zapotřebí vyrazit novou chodbu, která měřila přes 400 metrů. To se podařilo v únoru 1991, kdy záchranáři našli osm mrtvých těl.

Tělo poslední oběti bylo nalezeno až v dubnu 1991 po vyražení další chodby. Teprve tehdy bylo možné definitivně uzavřít seznam 30 mrtvých horníků, z nichž nejstaršímu bylo 49 a nejmladšímu teprve 19 let.

Tragédii vyšetřovala zvláštní komise, která se jednoznačně shodla na tom, že její příčinou byla exploze směsi metanu se vzduchem, kterou iniciovalo buď "ohnisko skrytého záparu, nebo mechanická jiskra". Jen pár minut před výbuchem pak přístroje zaznamenaly drobný otřes, který do chodeb uvolnil plyn.

Tragédie z roku 1990 přitom místním lidem připomněla jen o pět let starší neštěstí v Dole Doubrava, kdy po podobném výbuchu zemřelo 25 havířů (ostatky části z nich se nikdy nepodařilo objevit).

Dva karvinské důlní výbuchy navíc patří mezi nejtragičtější události svého druhu v dějinách českého hornictví, jsou na začátku druhé desítky pomyslného žebříčku. Vůbec nejhorší důlní neštěstí na území dnešní ČR se stalo v květnu 1892 v Příbrami, když při požáru na dole Marie v Březových Horách zemřelo 319 lidí.

V poválečném Československu pak zemřelo nejvíce horníků v červenci 1961, opět při požáru. Neštěstí způsobené přehřátým, omylem spuštěným dopravníkem, nepřežilo 108 havířů.

Výbuch z října 1990 je nejhorším neštěstí v historii dolu. V prosinci 1951 zde zahynulo při likvidaci rozsáhlého požáru 14 báňských záchranářů, další velké neštěstí se stalo v květnu 1981, když při likvidaci požáru zemřelo sedm báňských záchranářů.

Důl během své historie vystřídal řadu jmen. Byl založen roku 1907 jako Důl Austria, první těžba se datuje k roku 1909. Po vzniku Československa dostal jméno po patronce horníků, svaté Barboře, a v 50. letech se spolu s dalšími doly stal součástí komplexu nazvaného Důl 1. máje.

Po roce 1989 se vrátil zpět ke jméno svaté Barbory. Těžba v dole pokračovala až do roku 2002, kdy byl vytěžen poslední vozík uhlí.

"Pro nás to je pohřeb. Zemřela nám Barbora," řekl tehdy jeden z horníků se slzami v očích.

Sdílejte článek