Moravskoslezský kraj má šanci stát se energetickým lídrem: Musíme ale spojit síly!

Moravskoslezský kraj prochází jednou z největších proměn ve své novodobé historii. Jak nahradit uhlí, zachovat pracovní místa, přilákat nové investice a současně zajistit dostupnou energii pro obyvatele i průmysl?

O budoucnosti regionu jsme hovořili s hejtmanem Moravskoslezského kraje Josefem Bělicou a Stanislavem Mišákem, ředitelem Centra energetických a environmentálních technologií VŠB–TUO.

Moravskoslezský kraj býval symbolem uhlí, hutí a těžkého průmyslu. Jak bude podle vás vypadat za dvacet nebo třicet let?

Josef Bělica: Přeji si, aby byl Moravskoslezský kraj stále průmyslovým srdcem České republiky, ale současně regionem moderních technologií, inovací a kvalitního života. Transformaci nevnímám jako odklon od průmyslu. Naopak. Chceme průmysl zachovat, ale modernizovat tak, aby obstál v podmínkách 21. století.

Zásadní je pro mě rovnováha mezi ekonomickou prosperitou, sociální stabilitou a ochranou životního prostředí. Pokud bychom některou z těchto oblastí zanedbali, nemohla by být transformace dlouhodobě úspěšná.

Stanislav Mišák: Souhlasím. Energetická transformace není cílem sama o sobě. Je nástrojem, jak zajistit budoucnost udržitelného regionu.

Máme před sebou jedinečnou příležitost. Moravskoslezský kraj disponuje silnou průmyslovou infrastrukturou, technickým i společenskovědním vzděláváním, špičkovým výzkumem i zkušenostmi s velkými technologickými projekty. Je naší povinností tyto přednosti správně využít a pokusit se stát jedním z evropských lídrů moderní energetiky a průmyslových inovací.

Je kraj na tak rozsáhlou proměnu skutečně připraven?

Stanislav Mišák: Řekl bych, že lépe než většina evropských regionů s podobnou průmyslovou historií.

Nezačínáme od nuly. V regionu již vznikla řada projektů zaměřených na energetickou transformaci průmyslu, dopravy i energetiky, modernizaci teplárenství, implementaci obnovitelných zdrojů, akumulaci energie, vodíkové technologie i digitalizaci. Na VŠB–TUO budujeme infrastrukturu, která umožňuje nové technologie nejen vyvíjet, ale také ověřovat v reálných podmínkách.

Velmi důležitá je existence projektů, které podporují budování špičkového výzkumného zázemí a zapojení odborníků z Česka i ze zahraničí, jako jsou REFRESH, Národní centrum pro energetiku nebo připravovaný vodíkový polygon CEETe H₂.

Josef Bělica: Právě propojení výzkumu s potřebami regionu považuji za jednu z našich největších výhod.

Máme možnost diskutovat budoucí rozvoj kraje s lidmi, kteří se energetice věnují profesionálně a dlouhodobě. Díky tomu můžeme přijímat rozhodnutí založená na datech a odborných analýzách, nikoliv pouze na dojmech nebo krátkodobých trendech.

Jaké jsou dnes největší energetické výzvy Moravskoslezského kraje?

Stanislav Mišák: Největší výzvou je překlenout období mezi tradiční energetikou založenou na fosilních palivech a budoucí nízkoemisní energetikou. Ta bude stát na kombinaci stabilních centrálních zdrojů a decentralizované energetiky významně využívající obnovitelné zdroje a alternativní paliva.

Často se mluví o cílovém stavu, ale mnohem méně o cestě, která k němu vede. Musíme řešit modernizaci teplárenství, transformaci průmyslu, rozvoj infrastruktury pro alternativní pohony, akumulaci energie i stabilitu elektrizační soustavy. To vše při zachování energetické bezpečnosti regionu, a současně při získání podpory veřejnosti pro tuto změnu.

Josef Bělica: A z pohledu kraje musíme zajistit, aby tato změna byla sociálně zvládnutelná.

Josef Bělica. Foto: Vladimír Pryček

Lidé musí vidět, že transformace přináší konkrétní výhody. Nová pracovní místa, nové investice, lepší životní prostředí a perspektivu pro další generace.

Mnoho obyvatel se obává, že transformace povede ke ztrátě pracovních míst. Jsou tyto obavy oprávněné?

Josef Bělica: Je přirozené, že podobné otázky lidé mají. Naším cílem ale není pracovní místa rušit, nýbrž vytvářet podmínky pro vznik nových.

Transformace musí být ekonomicky i sociálně spravedlivá. Pokud by vedla k oslabování regionu, nebyla by úspěšná.

Stanislav Mišák: Transformace energetiky musí splňovat podmínky udržitelnosti. Je to projekt zachování konkurenceschopnosti regionu.

Moderní průmysl bude potřebovat odborníky na energetiku, digitalizaci, automatizaci, materiálové inženýrství nebo umělou inteligenci. Vzniknou nová pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou.

Současně jde o příležitost udržet v regionu mladé lidi. Chceme, aby absolventi technických oborů nemuseli odcházet za zajímavou prací jinam. Chceme, aby ji našli právě zde.

O jakých technologiích se dnes nejvíce diskutuje?

Stanislav Mišák: Budoucnost nebude stát na jediné technologii. Potřebujeme kombinaci více řešení, která se budou vzájemně doplňovat a společně vytvářet bezpečný, ekonomicky efektivní a ekologicky odpovědný energetický systém.

Ve střednědobém horizontu do roku 2035 očekávám především rozvoj moderního teplárenství, fotovoltaiky, bateriových úložišť, energetických komunit, chytrých sítí a postupnou elektrifikaci dopravy. Současně se budou rozvíjet první větší projekty využívající vodík tam, kde přímá elektrifikace není vhodná.

V dlouhodobém horizontu po roce 2035 poroste význam obnovitelných zdrojů, akumulace energie a vodíkových technologií. Současně předpokládám projektovou přípravu malých modulárních reaktorů, které mohou zajistit stabilní bezemisní výrobu elektřiny a tepla.

Důležité je, že tyto technologie nevnímám jako konkurenty. Budoucnost vidím v jejich vzájemné symbióze, kde decentralizované zdroje efektivně využívají místní potenciál a centrální zdroje podporují stabilitu a požadované parametry energetické soustavy.

Josef Bělica: Přesně tak. Nehledáme jedno zázračné řešení ani jednu technologii, která by vyřešila všechny naše potřeby. Moravskoslezský kraj je průmyslový region s vysokými nároky na spolehlivost dodávek energie, a proto musíme uvažovat realisticky a dlouhodobě.

Naším cílem je vytvořit energetický mix, který bude bezpečný, ekonomicky dostupný a současně šetrný k životnímu prostředí. To znamená rozvíjet obnovitelné zdroje tam, kde dávají smysl, podporovat modernizaci teplárenství, vytvářet podmínky pro nové technologie včetně vodíku, a současně nezapomínat na stabilní zdroje energie, které budou schopny zajistit potřeby průmyslu i domácností.

Důležité je také to, aby energetická transformace přinášela konkrétní přínosy obyvatelům regionu. Nejde pouze o technologie, ale o kvalitu života, nová pracovní místa, příchod investic a dlouhodobou konkurenceschopnost Moravskoslezského kraje.

Vodík bývá označován za palivo budoucnosti. Jakou roli mu přisuzujete?

Stanislav Mišák: Vodík je zajímavý především tím, že propojuje energetiku, dopravu a průmysl, a sehrává důležitou roli především v oblastech, kde není možná přímá elektrifikace.

Velký potenciál vidím například v nákladní a autobusové dopravě, a v případě dopravy železniční zejména na neelektrifikovaných tratích nebo při dlouhodobé akumulaci energie.

Josef Bělica: Kraj proto podporuje aktivity, které umožní ověřovat využití vodíku v reálných podmínkách. Potřebujeme vědět, kde dává smysl technicky i ekonomicky.

Často diskutovaným tématem jsou zařízení pro energetické využití odpadu. Jak se na ně díváte?

Josef Bělica: Pokud chceme postupně ukončit skládkování využitelných odpadů, musíme hledat alternativní řešení. Nemůžeme pouze říkat, co nechceme. Musíme současně nabídnout realistickou odpověď na otázku, jak budeme s odpady nakládat v budoucnu.

Jsem přesvědčen, že debata by měla být vedena věcně a na základě odborných argumentů. Každý moderní průmyslový region musí řešit nejen výrobu energie, ale také efektivní nakládání se zdroji a odpady. Naší snahou je hledat taková řešení, která budou respektovat potřeby obyvatel, ochranu životního prostředí i dlouhodobou ekonomickou udržitelnost.

Osobně se domnívám, že budoucnost patří kombinaci recyklace, opětovnému využití materiálů a energetickému využití těch odpadů, které již nelze efektivně zpracovat jiným způsobem. Důležité je, aby celý systém fungoval jako celek a přispíval k vyšší soběstačnosti a odolnosti našeho regionu.

Foto: Vladimír Pryček

Stanislav Mišák: Odpad je potřeba vnímat jako zdroj surovin a energie.

Nejprve má přijít prevence vzniku odpadu, následně recyklace a opětovné využití. Přesto však zůstane část odpadů, kterou bude nutné energeticky využít.

Moderní zařízení pro energetické využití odpadu musí být podle mého názoru důležitou součástí budoucí energetiky. Současně se otevírá prostor pro nové technologie umožňující výrobu syntézního plynu nebo vodíku z obtížně využitelných odpadních produktů.

V posledních letech se stále častěji hovoří o malých modulárních reaktorech. Jsou reálnou budoucností regionu?

Stanislav Mišák: Z dlouhodobého pohledu rozhodně ano. Moravskoslezský kraj bude i po roce 2050 potřebovat stabilní bezemisní zdroje energie. Obnovitelné zdroje budou hrát významnou roli, ale samy o sobě nedokážou zajistit všechny potřeby průmyslového regionu ani dlouhodobou stabilitu energetické soustavy.

Právě proto považuji malé modulární reaktory za jednu z klíčových technologií budoucnosti. Nevidím je jako konkurenci obnovitelným zdrojům, ale jako jejich přirozený doplněk. Budoucí energetika bude stát na symbióze decentralizovaných zdrojů využívajících místní potenciál energie a stabilních centrálních zdrojů, které zajistí spolehlivost dodávek a bezpečný provoz celé soustavy.

Velkou příležitost vidím také v propojení malých modulárních reaktorů (SMR) se soustavami centrálního zásobování teplem. Moravskoslezský kraj má rozsáhlou teplárenskou infrastrukturu, kterou by bylo možné v budoucnu využít pro distribuci bezemisního tepla domácnostem i průmyslu. Současně mohou SMR přispět k řešení očekávaného deficitu výroby elektřiny v regionu, který bude souviset s pokračující elektrifikací dopravy, průmyslu i vytápění.

Zajímavý potenciál vidím rovněž v kombinaci SMR a vodíkových technologií. V obdobích nižší spotřeby elektřiny může být část vyrobené energie využita pro výrobu vodíku, který následně poslouží jako energetický nosič pro dopravu, průmysl nebo dlouhodobou akumulaci energie. Právě propojení jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů, vodíku a moderního teplárenství může podle mého názoru vytvořit jeden z pilířů energeticky bezpečného a konkurenceschopného Moravskoslezského kraje druhé poloviny tohoto století.

Josef Bělica: Souhlasím. Právě proto podporujeme přípravu a odbornou diskusi o možnostech budoucího využití malých modulárních reaktorů v našem regionu. Jejich případné nasazení nevnímáme jako otázku několika příštích let, ale jako součást dlouhodobé strategie, která může významně ovlivnit energetickou bezpečnost Moravskoslezského kraje i celé České republiky.

Pokud chceme být připraveni na budoucnost, musíme začít plánovat dnes. To znamená nejen sledovat technologický vývoj, ale také diskutovat vhodné lokality, možnosti napojení na energetickou a teplárenskou infrastrukturu, potřebné investice i budoucí potřeby průmyslu a obyvatel regionu.

Vizualizace: se souhlasem ČEZ

Z mého pohledu je důležité, že o budoucnosti energetiky neuvažujeme izolovaně. Hledáme taková řešení, která budou podporovat konkurenceschopnost regionu, zajistí dostupnou energii pro občany i firmy a současně přispějí k naplnění našich cílů v oblasti ekonomické, sociální i environmentální udržitelnosti. Právě proto považuji za velmi cenné, že můžeme při těchto úvahách spolupracovat s odborníky z VŠB-TUO a dalších výzkumných institucí, které nám pomáhají dívat se za horizont jednoho volebního období.

Máte na budoucnost energetiky vždy stejný názor?

Stanislav Mišák: Asi bych řekl, že výzkumníci mají přirozenou tendenci dívat se dále do budoucnosti. Zabýváme se technologiemi, které dnes ještě nemusí být běžně nasazeny, ale za deset nebo dvacet let mohou zásadně změnit fungování energetiky.

Josef Bělica: A moje role je zase přemýšlet o tom, jak tato řešení uvést do života tak, aby byla přínosem pro obyvatele regionu, ekonomicky smysluplná a realizovatelná.

Stanislav Mišák: Právě proto je důležitá dlouhodobá spolupráce mezi krajem, průmyslem a výzkumnou sférou. Nejlepších výsledků dosahujeme tehdy, když dokážeme propojit technologické možnosti s reálnými potřebami regionu.

Jak důležitá bude podle vás při proměně regionu spolupráce veřejného sektoru, průmyslu a výzkumných institucí, jako je například VŠB-TUO?

Stanislav Mišák: Absolutně nejdůležitější. Jelikož náš výzkum, pokud nebude na základě poptávky veřejného sektoru, který jasně řekne, co lidé potřebují a jak rychle to potřebují, pokud nebude vytvářen ve spolupráci s firmami, které nám pomáhají výsledky propisovat do praxe, zůstane izolovaný a nefunkční.

Bez souhry těchto tří světů nejsme schopni energetickou transformaci provést úspěšně a včas.

Josef Bělica: My v tomto trojúhelníku tvoříme roli takového koordinátora. V počátečních fázích můžeme být tím, kdo nastartuje výzkum a vývoj, požádá si o data, ze kterých lze vycházet.

Prostřednictvím vysokých škol je potom možné přicházet na řešení a navrhovat či doporučovat pro průmysl východiska.

V Moravskoslezském kraji to velmi dobře funguje, a my bychom bez té znalostní základny ani nebyli schopni řadu věcí realizovat. Výzkum odborníků z CEET, který definoval energetickou bilanci pro Moravskoslezský kraj ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, byl prvotním impulsem pro to, aby Moravskoslezský kraj uchopil problematiku malých modulárních reaktorů.

Stanislav Mišák: Díky zadání kraje jsme získali fast-track vstupenku pro komunikaci s firmami. Bez něj bychom nebyli schopni dát vše dohromady v takovém detailu. Efektivní spolupráce, jak pan hejtman řekl, v rámci tohoto trojúhelníku inovačního ekosystému, je v naší zemi unikátní.

Které konkrétní kroky musí stát, kraj, univerzity a na konci i ty firmy udělat, aby transformace proběhla a aby se nezpožďovala?

Josef Bělica: Ten proces sám o sobě je velmi dlouhý. Například vývoj malých modulárních reaktorů stále probíhá. Tyto technologie bychom už potřebovali, ale běžně zatím dostupné nejsou. Je velmi těžké přesvědčovat dnes investory, aby přišli do Moravskoslezského kraje, když víte, že za 10 let je nepřipojíte k elektřině, pokud se něco nestane.

Je dobře, že si je stát vědom toho, že energetickou nedostatečnost nejde do budoucna vyřešit jenom větrníky a fotovoltaikou. Že se musí vytvořit celý komplex a celá síť. Zdroje budoucnosti, včetně malých modulárních reaktorů, potřebují fungovat jako celek. Ve chvílích, kdy jsou přebytky, je nutné je vyrovnávat. Také je z úrovně státu nesmírně důležité investovat do síťové infrastruktury, protože bez té to nepůjde.

Stanislav Mišák: Úplně na začátku bylo důležité vydefinování problému, abychom přesně věděli, jak je rozsáhlý. Provedli jsme si analýzu současného stavu, kde se nacházíme teď, a jaká je paleta technologií, které budeme mít k dispozici do 5, 10, 20 let. Protože to, co nejen v rámci kraje vyvíjíme, není řešení, které vznikne lusknutím prstu, jde o výzkum a vývoj v rámci dlouhodobé strategie.

Na základě těchto strategií a na základě toho, co jsme schopni popsat a připravit pro kraj, pak můžeme společně začít komunikovat s klíčovými hráči v regionu. Mezi ně patří dodavatelé, ale také odběratelé elektrické i tepelné energie.

Musíme komunikovat, vzájemně sdílet a konzultovat naše plány a vize, protože soukromý sektor si vytváří vlastní strategie, které se musíme pokusit dostat do symbiózy s potřebami občanů.

Je to komplexní problematika, která má více rovin, jedna rovina je technická, druhá rovina je společenská, a třetí rovina je ekonomická.

Co podle vás bude rozhodující pro to, aby obyvatelé našeho kraje tu novou energetickou koncepci přijali?

Josef Bělica: Bude nutné všechny tyto úrovně opět propojit. Vysvětlit lidem, a to je úloha nás, municipalit, že bez průmyslu a bez nových technologií to nepůjde. Že průmysl a nové technologie jsou nesmírně energeticky náročné. Jistě jsme všichni četli řadu článků o tom, jak s oblibou AI roste energetická spotřeba jejích výpočetních center.

Bez toho nebudeme schopni v našem kraji udržet dynamiku rozvoje, nebudeme schopni sem přilákat investory s vysokou přidanou hodnotou. Je také důležité si uvědomit, že nejvyšší přidaná hodnota je výzkum, vývoj a implementace inovací. To je klíčový aspekt.

Proto je pro nás jako kraj velmi důležité sem lákat firmy, které přichází i s výzkumem a vývojem, a jsou schopny spolupracovat s univerzitami. To je klíčové.

Stanislav Mišák: Naše století je stoletím transformace energetiky.

A vidím zde velkou podporu mladší generace, která se přirozeně zabývá udržitelností. Mladí lidé nutnost vyvázání se ze závislosti na fosilních palivech velmi vnímají, a zajímají se o možnosti, jak transformaci provést úspěšně. V této generaci vidím významnou podporu pro udržení zmíněné dynamiky rozvoje.

Josef Bělica: Je důležité dbát na vědomostní základnu. Zdůrazňovat, že strategické plány vychází z tvrdých dat, která jsme si jen tak nevymysleli, ale máme je podložené výzkumem a daty od institucí, jež jsou v Moravskoslezském kraji důvěryhodné. Kraj i obyvatelé mají v univerzity důvěru, a to je jeden z důvodů, proč s univerzitami rádi spolupracujeme, protože jsou z toho reálné výsledky, které můžeme implementovat do praxe.

Vizualizace: se souhlasem ČEZ

Stanislav Mišák: Velkou výhodu máme v tom, že tradice efektivní spolupráce kraje s univerzitami tady existuje, jsme na ni zvyklí, a jen ji musíme udržovat a nadále podporovat.

Máme v kraji obrovský odkaz lidí, kteří pro naši generaci něco vybudovali, je to rozsáhlá infrastruktura, která se nedá vystavět ze dne na den, takže výchozí podmínky pro transformaci máme připraveny velmi dobře.

Josef Bělica: To je za nás velká výhoda do rovnice, kterou řešíme.

Musíme si uvědomit, že buď chceme rozvoj, anebo chceme chodit bosou nohou po polních cestách. A já si myslím, že se to dá skloubit, že se dá rozvoj dělat rozumně, na základě dat, na základě výzkumů, a směřovat k budoucnosti, která bude dávat smysl našim dětem, a bude dávat smysl i našemu kraji.

Jak by měl podle vás vypadat Moravskoslezský kraj v roce 2050?

Stanislav Mišák: Region v roce 2050 je atraktivní pro společnost, region, který dokázal skloubit ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost.

Region s moderním průmyslem, vysokou energetickou bezpečností a efektivním využíváním místních zdrojů energie, který inspiruje a nestal se pouhým skanzenem technologií minulého století.

Josef Bělica: A já bych si přál, aby byl současně místem, kde lidé chtějí žít. Regionem, který dokázal proměnit historickou průmyslovou tradici ve výhodu, nikoliv v překážku. A který je inspirací pro ostatní části České republiky. Protože pokud se podaří transformace Moravskoslezského kraje, bude to dobrá zpráva nejen pro náš region, ale pro celou zemi.