Nejnovější zprávy: Bohumínský žhář rodinu už dříve ohrožoval plynovou pistolí Sundejte roušky, hygienici kromě okresu FM zmírnili opatření

Společnost

Mladý vědec vyvíjí v Ostravě buňky, které jsou schopny porazit rakovinu

Michal Šimíček z Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava převzal v polovině listopadu prestižní Cenu Neuron v oblasti medicíny.

Foto: Vladimír Pryček

Michal Šimíček pochází z Trnávky, ale v současné době žiji s rodinou v Lubojatech. Vystudoval imunologii na Karlově univerzitě v Praze, doktorát absolvoval v belgické Lovani. Poté působil v Londýně v Cancer Research UK a nějakou dobu také v Medical Research Council v Cambridge.

Proč jste se rozhodl vrátit zpět do České republiky?
Jsem patriot, mám to tady opravdu moc rád. Když jsem přemýšlel o tom, že bych se vrátil, tak Ostrava určitě nebyla první možnost. Uvažoval jsem spíše o Vídni či Brně. Ostravu si bohužel nikdo moc nespojuje s vědou na špičkové úrovni v oblasti biomedicíny. Bylo to pro mne samotného tedy velkým překvapením, když jsem se tady ocitl. V roce 2017 jsem ale dostal velmi zajímavou nabídku od profesora Romana Hájka na vybudování biomedicínského centra. Velmi mě to zaujalo a bral jsem to jako výzvu. Dnes máme podle mě relativně solidní výzkumné těleso. Máme mezinárodní tým, většina studentů je ze zahraničí. Máme kolegu z Oxfordu či ze španělské Barcelony.

Slyšel jsem, že co se týče technického vybavení, je Ostrava srovnatelná, ne-li lepší než zahraničí, myslíte si to také?
Ohledně techniky si vůbec nemůžeme stěžovat. Máme velkou podporu fakultní nemocnice či Ostravské univerzity. Získali jsme velkou řadu významných grantů, abychom si to tady vybavili. Naše pracoviště je unikátní především v tom, že máme propojení reálné medicíny a výzkumu. Máme tady bio-banku, která zpracovává a archivuje vzorky tkání pacientů, které můžeme posléze využít pro výzkum. To nebývá zvykem.

Jaký je základní cíl biomedicínského centra, které jste dostal na starost?
Cílů je hned několik. Tím úplně základním výzkumem je snaha o pochopení vzniku nádoru. Bavíme se tady primárně o rakovině, konkrétně o nádorech krvetvorby, kam patří například leukemie. Mimo tento výzkum, který nám pomáhá chápat patologické jevy, tak máme i část, která využívá tyto poznatky pro vývoj vlastní terapie. Jedná se o buněčnou terapii pro léčbu onkologických pacientů.

Za tento výzkum jste tedy získal cenu Neuron?
Ano. Ocenění jsem získal za dosavadní výsledky, ale také za naše plány do budoucna.

O čem přesně tedy váš výzkum je, jaké jsou výsledky a plány do budoucnosti?
To nejzajímavější je právě vývoj buněčných terapii. Snažíme se vyvinout specializované buňky imunitního systému, které můžeme vzít od pacienta či od zdravého dárce a v laboratoři je vybavit unikátními receptory. Ty pak budou schopny rozeznat strukturu nádoru, dovést k němu imunitní buňky, které budou později schopny jej zničit. Tato léčba je extrémně účinná a také bezpečná, pokud to srovnáme s léčbou v dnešní době. Pokud vzniknou komplikace po dodání buněk, můžeme je buďto pozastavit či úplně zničit, protože jsou vybaveny možností jakési vlastní sebevraždy.

Jak daleko jste tedy s tímto výzkumem?
Výzkum je relativně v rané fázi, ale na druhou stranu si myslím, že za několik málo let budeme schopni naše výsledky převést do formy vlastních klinických zkoušek. Nejsme na světě jediní, kdo se tímto zabývá. V České republice jsme to ale jen my a Praha, a klinika hematoonkologie už dnes rozjíždí několik klinických studií, které využívají právě tyto buněčné terapie.