Mistr světa Šejba trénuje Prostějov a říká: Poruba je jedním z favoritů ligy

​Hokejový mistr světa z roku 1985 Jiří Šejba je jedním z mnoha bývalých reprezentantů, kteří se vydali na trenérskou dráhu.

V ní se snaží využívat hráčských zkušenosti ze světových šampionátů, československé ligy, ale i ze zámoří, Finska a Slovenska.

Od srpna vede prvoligový Prostějov, takže se jeho tým už v této sezoně porovnává i s celky ze severní Moravy a Slezska. „Jsou to silní soupeři,“ říká Jiří Šejba v rozhovoru pro Magazín PATRIOT.

Kromě trenérských angažmá v Pardubicích a Mladé Boleslavi máte za sebou i dlouhodobá působení v polské lize. Jak na to vzpomínáte?

Ano, strávil jsem řadu let v klubu GKS Tychy. Hráli jsme šestkrát v řadě finále, z toho jsme ho dvakrát vyhráli. Myslím, že na mužstvu byl vidět progres. Škoda, že se národní tým Polska nedokáže vrátit do druhé výkonnostní skupiny na mistrovství světa.

Čím to, že jste v Polsku vydržel tak dlouho?
Když něco tvoříte, nemohou vám na to dát jen rok. Určitá práce je znát až po dvou třech sezonách.

Nestýskalo se vám po českém hokeji?
Město Tychy leží nedaleko od Ostravy, Karviné i Třince, takže jsem měl kontakt s tamním prostředím v České republice. A navíc domů do Pardu-bic mi cesta trvala právě díky blízkosti Tychy od hranic jen čtyři hodiny. Působení v zahraničí mi nevadilo.

Sledujete dál svůj bývalý klub GKS Tychy?
Vím, že mají hrát v Lize mistrů dvakrát na ledě Liberce. Reálná naděje na postup je u polského týmu malá. Těžko by si asi poradili s českým celkem, který vyhrál loni základní část extraligy. Ale Tychy už v minulosti taky startovaly v Lize mistrů a dokonce dokázali jejich hráči porazit některé týmy v základní skupině. Do Liberce se ale nechystám, spíš se na to podívám v televizi, pokud to někde poběží.

Věnujme se tedy české první hokejové lize. Co o ní soudíte?
Prosazují se v ní hráči, kteří něco odehráli v extralize. Na ledě jsou opravdu vidět. Mladí kluci taky bojují, ale musí na sobě ještě hodně pracovat. Často jsou roztřesení s pukem, určité situace řeší složitým způsobem. Proto potřebují vedle sebe starší hráče, aby je to naučili.

Impozantním stylem vstoupil do soutěže celek HC RT Torax Poruba. Překvapilo vás to?
Poruba se snaží po všech stránkách. Sehnali hráče z extraligy, mají tam i cizince. Je to určitě kvalitní tým. Fakt, že vyhráli prvních pět zápasů po sobě, není náhodný. Ale i soupeři Poruby mají jistě cíl, že se dá hrát proti každému. Hokej je o chybách a předností dobrých týmů je, že dokážou měnit rytmus hry.

Troufnete si odhadovat okruh favoritů v první lize?
Na papíře by jím měla být už zmíněná Poruba, taky Kladno, dalším silným týmem je Havířov. Začátek sezony vyšel Dukle Jihlava. Ale jak jsem naznačoval, jakýkoliv favorit může prohrát i s celky ze spodní části tabulky. Současná hokejová doba je nevyzpytatelná.

A na závěr se ještě vraťme k životnímu úspěchu vaší hokejové generace. Vybavujete si často zlatý rok 1985 a hattrick na mistrovství světa v Praze proti Kanadě?
Když je k tomu příležitost, tak ano. Někdy mi to lidé připomínají. Osobně se tím ale už neprobírám. Základem tehdy byla dobrá parta. Hodně z nás tenkrát hrálo za Duklu Jihlava a soudržnost tam byla znát. S některými tehdejšími spoluhráči se potkáváme i při hokeji, občas si zavoláme.