Lidé v Moravskoslezském kraji budou sčítat ptáky, mohou se ukázat i rarity

Už v pátek 9. ledna začne osmý ročník Ptačí hodinky. Projekt občanské vědy, který pomáhá mapovat výskyt ptáků, pořádá Česká společnost ornitologická.

Zapojit se může každý, stačí během prodlouženého víkendu hodinu sledovat své okolí a zapsat všechny zaznamenané druhy. Lidé každoročně pozorují i rarity – papoušky či vzácné zatoulance ze severu. V Moravskoslezském kraji loni účastníci hlásili i druhy, které měly dávno zimovat v teplých krajích.

Mezi ptáky, které lidé pozorují nejčastěji, patří sýkory, kosi, kachny, holubi a vrabci. Není ale třeba sčítat pouze u krmítek, lze pozorovat i ve volné přírodě. Každým rokem se tak objevují různé zajímavosti či rarity. Klasikou jsou andulky či jiné druhy papoušků, kteří někomu uletěli. „Díky odeslaným záznamům víme třeba o tom, který druh ve velkých počtech přiletěl zimovat do Česka. Výkyvy jsou ohromné. V roce 2025 lidé pozorovali přes osm tisíc pěnkav jikavců, o rok dříve to nebyla ani čtvrtina. Naopak se vyvíjely počty brkoslavů severních – loni jich v záznamech bylo pouhých 85, předloni více než 700,“ uvádí Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Informace slouží k lepšímu poznání zvyků ptáků a tím i kvalitnější ochraně.

Proměna klimatu ovlivňuje i chování opeřenců. „I díky Ptačí hodince víme, že dříve přísně tažné druhy mohou zimu trávit v Česku. Účastníci z Moravskoslezského kraje během loňské Ptačí hodinky spatřili špačky nebo hned sedm rehků domácích. Čím dál teplejší zimy motivují ptáky k úvaze, zda risknout dlouhou a nebezpečnou cestu za teplem, nebo se spolehnout na přikrmování a případné hledání potravy pod sněhem. Pokud jim sázka vyjde, mají tu výhodu, že si na jaře mohou vybrat nejlepší místa pro hnízdění, než se z jihu vrátí ostatní ptáci. Jestliže je ale zima mrazivá a sněží, může odvážlivce připravit o život,“ říká Hořáková.

Pestrost ptačích druhů v bezprostředním okolí mohou lidé ovlivnit. Čím rozmanitější stravu budou sypat do krmítek a pod ně, tím více opeřenců se objeví. Lůj naláká brhlíky, mlynaříky a strakapoudy, obilí hýly, pěnkavy a vrabce, ořechům neodolají sýkorky. Sázkou na jistotu jsou neloupaná černá slunečnicová semínka. Daleko větší pomocí než přikrmování, je ovšem ponechání divokých koutů, keřů a hustých stromů. Ptákům se bude dařit tam, kde si mohou na jaře postavit hnízda a nalovit hmyz pro mláďata – a ten na sterilních trávnících opečovávaných zahrad nenajdou. Naopak přírodně pojaté pozemky, které nabídnou místo pro hnízdění, bezpečné úkryty i dostatek přirozené potravy, se stanou vítanou oázou.

Sčítání ptáků je každý rok plánováno na začátek ledna. „Letos proběhne od 9. do 11. ledna, svá pozorování lidé mohou posílat až do následující neděle. Snažili jsme se, aby bylo pro účastníky vše co nejjednodušší. Stačí navštívit web a jakmile začneme sčítat, spustit online formulář. Ten sám odpočítá potřebných 60 minut. Důležité je stát na jednom místě a zapsat u každého druhu nejvyšší počet, který jsme viděli v jeden okamžik,“ zdůrazňuje Hořáková.