Legendární bar U Waldemara končí, znělo Ostravou. Kdo slavný tady sedával?

Bar U Waldemara brzy zavře a nový majitel už ho neobnoví, zněla Ostravou v minulých dnech zpráva, která rozladila mnohé pamětníky.

Legendární podnik, do něhož z nedalekého studia ostravského rozhlasu chodili posedět například Karel Kryl, Věra Špinarová, Jarek Nohavica, Radek Pastrňák či Pepa Streichl, je už součástí historie Ostravy.

Foto: Petr Broulík

"U jednoho ze zadních stolů napsal píseň Pijte vodu Jarek Nohavica, který se údajně právě v baru U Waldemara seznámil s Marií Rottrovou,“ říká Dominik Raška, který upozornil na nebezpečí, které baru hrozí, protože v něm končí jeho současná provozovatelka. Dodává, že právě tento bar prý, jak praví legendy, otevíral v šedesátých letech Waldemar Matuška.

Možná budou třeba úpravy, ale je tu místa jak v hodinkách

Dlouhodobá provozovatelka baru U Waldemara Alena Sýkorová potvrdila, že sice končí, ale nový nájemce by podle ní měl pokračovat v baru v podstatě ve stejném stylu.

„Samozřejmě nemůžu někomu přikazovat, aby pokračoval v tom, co jsem tady dělala v podstatě třicet let, ale ze začátku určitě,“ říká Alena Sýkorová.

Foto: Petr Broulík

„Jestli tady potom proběhnou nějaké úpravy, tak z toho pidiprostoru se až tak moc zase vykouzlit nedá. Jistě k tomu ale nový nájemce bude muset přidat nějakou přidanou hodnotu, aby dnes a tady v centru přežil. Každý musí přinést do svého kus duše, tak jako jsme ji sem přinesli my, ale tady je místa jak v hodinkách,“ míní šéfka baru U Waldemara.

Hrozba uzavření baru nebo jeho přestavba na nějakou kavárnu mnohé fanoušky podniku vyděsila. "Bar U Waldemara je moje srdcovka, pamatuji dokonce úplně původní vybavení, které bylo snad ještě o něco útulnější než nynější. Bylo to vždy takové správné doupě, kde se scházeli zajímaví a intelektuální lidičkové. Vzpomínám, když se v tom malém prostoru usadila Helena Růžičková se svým synem a hnedle bylo plno a živo,“ napsala například paní Marie na Facebooku.

A paní Iva podotkla, že v baru U Waldemara měla svou první a zatím i poslední výstavu fotografií. „Moc by mě mrzelo, kdyby Waldemar nebyl,“ píše Iva.

Největší fotografie patří Věře Špinarové, u baru bylo i pietní místo

Navštívili jsme tedy bar U Waldemara a potkali tam řadu štamgastů, kteří ale věří, že bar U Waldemara přežije. Sama provozovatelka Alena Sýkorová chce do baru chodit už jen jako host.

„Máme od roku 2013 turistický klub, slézáme Beskydy, každý rok haldu Ema a třeba chodíme kolem Heřmanických rybníků a dohodli jsme se, že bar U Waldemara bude dál naše stálá základna. A budu sem chodit na kafe,“ říká končící provozovatelka žijící v Ostravě.

Je pyšná na interiér, který pochází z počátků devadesátek. Na dřevem obložených stěnách jsou v současnosti vystaveny obrazy Standy Holinky, je tady i koutek s fotografiemi štamgastů baru. Největší fotografie patří Věře Špinarové. „Byla tady často, patřila mezi nejmilejší štamgasty,“ říkají stálí hosté baru U Waldemara.

Foto: Petr Broulík

Ostatně, když Věra Špinarová v březnu roku 2017 zemřela po koncertu v Čáslavi, vzniklo v Ostravě sice největší pietní místo na Masarykově náměstí, ale jedno z dalších takových míst bylo také právě před barem U Waldemara, kde se populární zpěvačka setkávala s dalšími ostravskými umělci.

Bar se vryl pod kůži i bývalé atletce nebo jednomu z prvních diskžokejů

Při naší návštěvě byla v baru U Waldemara i bývalá atletka a v sedmdesátých letech československá reprezentantka v běhu na patnáct set a tři tisíce metrů Zdeňka Kusáková-Krčmářová, která ani nevěděla, že stálá provozovatelka podniku končí.

„Nechodím sem zase často, ale znám ten bar od svého mládí. Jako bývalá sportovkyně jsem podobné podniky nenavštěvovala, byla jsem spíše na stadionu, ale jako fotoreportérka jsem tady našla vždy skvělou společnost lidí. Byli mezi nimi fotografové, malíři, výtvarníci. Odjakživa a až dodnes. A tady jsem vždy dostala výbornou náladu a nakoplo mě to,“ říká Zdeňka Kusáková.

V baru se při naší návštěvě sešla s bývalým novinářem a jedním z prvních ostravských diskžokejů, daasedmdesátiletým Pavlem Fialou.

Foto: Petr Broulík

„Bar U Waldemara je pro mě kus historie, třeba Pavel Novák, Marie Rottrová, Věra Špinarová, když tady vedle natáčeli v rozhlasu, tak si sem chodili odpočinout. A nesmím zapomenout Karla Kryla, který sem také chodil. Toho jsem znal velmi dobře, dělal jsem jako mladý diskotéky v divadélku Waterloo, kam chodil Karel s kytarou. A potkával jsem ho i na porubském koupališti, kde Kryl hrál na kytaru a sedával tam s Milošem Zapletalem. Pak prchl a setkali jsme se až v roce 1989,“ vzpomíná jeden z prvních ostravských diskžokejů Pavel Fiala.

Rozhlasáci přivedli do baru i Karla Kryla. Na grilovaná kuřata

U Waldemara podle něho vznikla také spousta písniček. Jarek Nohavica tu například složil Blues o malých bytech a velkých prdelích, vznikla zde i jeho slavná píseň s popěvkem Pijte vodu.

Loni vzpomínala pro Magazín PATRIOT na bar U Waldemara i Zdeňka Baronová, která pracovala v československém rozhlasu v šedesátých letech. A právě ona sem tehdy přivedla Karla Kryla.

„Chodili jsme s kamarády do tehdejšího proslulého ostravského divadélka Waterloo na kafe. A taky jsme s Karlem rádi chodili do baru U Waldemara, který se poblíž rozhlasu v tom osmašedesátém otevřel. Tam dělali grilovaná kuřata, což tenkrát v centru Ostravy nikde jinde nebylo. Ostravský rozhlas totiž tenkrát ještě neměl jídelnu,“ vzpomínala dnes třiaosmdesátiletá bývalá redaktorka ostravského rozhlasu Zdeňka Baronová.

Spisovatel a televizák byl i díky baru fernetovým králem

Na bar U Waldemara rád vzpomíná i ostravský spisovatel a někdejší pracovník ostravského studia Československé televize Bohuslav Žárský, který je autorem trilogie knih Ostrava včerejší, Ostrava včera a dnes a Ostrava ve vzpomínkách. Vzpomíná, že v baru U Waldemara se scházeli muzikanti jako Jaroslav Wykrent, Pavel Dobeš, Pepa Streichl či Jarek Nohavica.

„Tam jsem vyrostl jako televizák a novinář. Byl jsem v baru každý den a v televizi jsem byl vyhlášen fernetovým králem, protože jsem těch fernetů dal denně i patnáct. A většinu právě U Waldemara. Můj obrovský přítel, herec Stáníček Šárský, byl zvyklý přijít do Waldemara a všechny baby se k němu seběhly. A od jisté doby seděly všechny kolem mě. A on mě za to nenáviděl. A dnes jsme největší kamarádi široko daleko,“ usmívá se Bohuslav Žárský, velký obdivovatel historické Ostravy.