Kuchař na grilu: Miluji snídaně od manželky, říká Lukáš z Plzeňky u Staré radnice
Magazín PATRIOT pokládá v anketě Kuchař na grilu krátké otázky, na které dostává krátké odpovědi od různých kuchařů z našeho kraje. Tentokrát na ně odpovídal Lukáš Holý z Plzeňky u Staré radnice.
V závěru srpna otevřela v Nových Laubech v Ostravě restaurace Plzeňka u Staré radnice.
Kuchyni vede ostřílený šéfkuchař Lukáš Holý, který mimo jiné po rekonstrukci a s novým konceptem otevíral Hospodu na Spilce v Plzeňském Prazdroji.
První jídlo, které jsem kdy uvařil?
Byl to hovězí pivní guláš, který jsem dle receptu uvařil pro mého otce, když jsme spolu byli sami doma. Tatínkovi moc chutnalo a chutnalo i mému bratrovi, který provozoval v té době pivnici a já mu tam potom musel ten pivní guláš vařit pravidelně.
Jaké jídlo jsem jako dítě nesnášel?
Těch jídel bylo asi víc, ale časem jsem zjistil, že je to úpravou a surovinami, pak jsem si je zamiloval.
Na jaké jídlo od mých blízkých nikdy nezapomenu?
Asi na plíčky na smetaně od mojí babičky, zvěřinu od mého dědečka, buchty a cukroví od mé druhé babičky.
Jaké jídlo jsem poprvé uvařil v restauraci?
Kuře na paprice.
Povedlo se?
Myslím, že ano. Je to moje top jídlo, které můžu stále a na všechny způsoby.
Mým kuchařským vzorem je:
Mým vzorem je víc kuchařů po celém světě, stále je sleduji, hledám nové, učím se, zdokonaluji, a to mě na tomhle řemesle baví nejvíc.
Z českých kuchařů mě inspiruje:
Z českých kuchařů mě inspiruje také více lidí. Když bych měl někoho vypíchnout tak to je pro mě určitě Michal Göth a Radek David, které jsem vždy sledoval a měl jsem tu čest si s nimi i zavařit a užít si společně tohle krásné řemeslo.
Kdybych otvíral svou restauraci, jmenovala by se:
Svých restaurací jsem měl několik, ale jména se vždy dědila s objektem a místem. A kdybych někdy do budoucna otvíral nějakou další, hledal bych jméno podle místa, zaměření, směru nebo surovin.
Vařil bych v ní:
Kdysi jsem měl v hlavě koncept své restaurace na důchod. Byla by privátní, jen na pár dní v týdnu a na rezervace. Menu bych sestavoval podle sezony, surovin a mé nálady a pro hosty by bylo vždy překvapením.
Co se mi v kuchyni opravdu nepovedlo:
Těch věcí byla spousta, ale vždy mě to motivovalo, aby se to už nestalo, aby se to povedlo a aby to bylo na 100%!
V kuchyni jsem mistr na:
Úplně se nemohu hodnotit, ale miluji českou kuchyni, regionální suroviny, čerstvost a kombinace.
Musí se to v kuchyni udělat, ale k smrti mě to nebaví:
Vaření je rituál a je spojený se spoustou věcí, od nákupu, výběru surovin po samotné vaření až po úklid! To všechno k tomu prostě patří. Co mě nebaví? Být v kuchyni s lidmi, co je to nebaví a neberou to vážně!
Nejhorší hláška hosta je:
Bylo to zajímavé.
Česká, italská, nebo francouzská kuchyně? Nebo úplně jiná?
Česká, italská, francouzská? Mě baví úplně všechna a učím se a zkouším vše, co jde, baví mě objevovat a posouvat se! Ale srdcovka je česká, jsem prostě patriot.
Co jako Češi v kuchyni neumíme?
Nemyslím si, že Češi vyloženě něco neumí, vždy je to o lidech, o pokoře a přístupu, za mě.
Moje snídaně, oběd a večeře snů:
Snídaně od mojí manželky, miluji moc, jak jí. Takže naše společné snídaně, doma. Oběd kuře na paprice s rýží nebo špeclemi, večeře na sto procent řízek s bramborovým salátem. A co bych mohl jíst od rána do večera, je česká rarita: chlebíčky.
Je práce šéfkuchaře na celý život?
Myslím, že určitě, když to milujete, není co řešit!
Co host, či obecně člověk, který nikdy nevařil, nepochopí?
Že jídlo potřebuje čas a lásku!
Moje kuchyně po celovečerním vaření vypadá jako…
Den před otevřením, začátkem vaření! Čistá, voňavá!
Netroufl bych si uvařit:
Nebojím se výzev, miluji je!
Co si dám, když jdu na jídlo někam do restaurace:
Chci toho ochutnat co nejvíc, abych otestoval chuť a práci kuchařů. Určitě si vždy dám předkrm, hlavní chod a i dezert.
Nejlepší jídlo, které jsem dosud jedl, bylo:
Bylo jich spousty a doufám, že jich ještě spoustu objevím a ochutnám. Miluji jídlo a jeho ochutnáváním a objevováním podřizuji svůj životní styl. I dovolené s mou ženou vybíráme a spojujeme s gastronomií.
Pokud nevařím já, tak mi nejvíce chutná v:
Jsem ten nejvděčnější strávník a občas prominu i drobné chyby.
Kanec se šípkovou, nebo se zelím?
Se šípkovou i se zelím a klidně kombinace od někoho, kdo to umí. Zvěřinu mě naučil jíst můj děda, který byl myslivec a je to i moje oblíbená surovina.
Kdybych nebyl kuchařem, byl bych:
Chtěl bych být komisařem, který má tu možnost cestovat, ochutnávat a objevovat nové chutě a kombinace.
Sladká tečka musí být:
Měla by být, ale za mě může být i slaná, třeba ve formě sýrů, ale může být i ve formě vína, destilátu, míchaného nápoje a to i v nealko formě.