Kraj v roce 2020: cesta od těžkého průmyslu k moderním technologiím

​Vedení Moravskoslezského kraje se chce v roce 2020 ještě více zaměřit na bezpečnost, pokračovat v transformaci regionu od těžkého průmyslu směrem k menším a středním firmám či zlepšovat životní prostředí populárními kotlíkovými dotacemi.

„Nadále musíme transformovat region takovým směrem, kdy ekonomika nebude až tak závislá na těžkém průmyslu. Všichni dobře víme, v jaké situaci je OKD, na růžích nemá ustláno ani hutní průmysl a my musíme vytvořit ekosystém k tomu, aby tady přišly firmy, které budou vytvářet nový ekonomický pilíř. Toto budeme podporovat v rámci našeho Moravskoslezského inovačního centra,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Velkou prioritou podle jeho slov je pak také projekt Pohornická krajina 2030. „Musíme vrátit části regionu poznamenané těžbou uhlí zpátky do života. Je třeba zajistit jejich rozvoj, kulturní i sportovní část vyžití. Toto je věc, kterou budeme řešit i v rámci našeho projektu LIFE, o jehož podporu jsme požádali Evropskou komisi. Tento projekt by měl pomoci k tomu, aby se krajina stala atraktivnější především pro ty, kteří tam žijí,“ přiblížil Vondrák.

Kraj dále předpokládá spolupráci v rámci uhelné platformy. „Evropská komise připravuje zelenou dohodu (Grenn Deal). Jedna z nich je snižování uhlíkové stopy. Chce se zaměřovat především na pouhelné nebo uhelné regiony. Společně s Němci a Poláky se musíme dostat k nějakému řešení této situace, abychom našli cestu, jak se zbavit závislosti na uhlí, protože pokud máme nyní prakticky všechny elektrárny postavené na uhlí, musíme začít s jejich transformací, a to se nedá bez výrazných finančních prostředků,“ poznamenal hejtman s tím, že kraj má i mnoho dalších oblastí, na které se chce zaměřit.

Po tragickém útoku, ke kterému došlo ke konci loňského roku ve Fakultní nemocnici v Ostravě, se pak kraj chce ještě více zaměřit na bezpečnost.

„Dohodli jsme se, že se setká odborný tým, který přehodnotí všechny scénáře, které dneska máme zpracovány, abychom je aktualizovali k tomu, že dnes existuje celá řada nových technologií, které bychom mohli využít v oblasti bezpečnosti. Jedna z nich je ta, kterou známe asi všichni, a sice aplikace Záchranka,“ popsal Vondrák s tím, že jde o aplikaci na mobilním telefonu, která dokáže přijmout cílenou zprávu poměrně jednoduchým způsobem.

„I to bude součástí toho, jak rozšířit vyhlašování krizových stavů. Vždycky je totiž třeba jasně říct, komu je třeba zprávu zaslat a co v ní uvést. Když bychom se vrátili ke střelci ve fakultní nemocnici, tak v takovém případě by pachatel neměl mít informaci, že je sledovaný nebo že se už ví o koho jde. Toto jsou věci, které připravujeme v rámci nových bezpečnostních procesů, které by měly fungovat v našem kraji,“ řekl hejtman.

Chytré kamery by měly odhalit útočníka vybaveného zbraní

Dnes aplikace Záchranka funguje především jako nástroj, jak si přivolat pomoc. „Má ovšem i další nástroje. Mluvil jsem přímo s vývojářem a ten mi řekl, že dokáže také přijmout zprávy z integrovaných bezpečnostních center. Toto je klíčová vlastnost. Telefon má totiž svou GPS pozici, díky čemuž můžete definovat okruh lidí, kterým chcete patřičnou zprávu zaslat. A takovou zprávou je můžete informovat o tom, co mají dělat. Kupříkladu aby zůstali ve škole, že bude zajištěna potřebná ochrana v okolí,“ nastínil Vondrák.

„Jde o to vymezit množství lidí, kteří mají takovou zprávu dostat. Výhodou aplikace je, že má přesnou GPS pozici toho, kdo vlastní telefon s touto aplikací. Těmto lidem přijde do aplikace textová zpráva s tím, co se děje a co mají v daný okamžik dělat. Je třeba totiž postupovat tak, aby nedošlo k panice. Když se totiž někdo dozví o střelbě, neví, co má v první chvíli dělat. Je třeba si uvědomit, že taková zpráva může vyvolat kolaps, chaos, což rozhodně není žádoucí,“ zdůraznil hejtman s tím, že nyní budou probíhat jednání s provozovateli této aplikace, aby se hledaly cesty, jak tyto podněty nejlépe dostat do života.

Kraj navíc otevřel téma využití chytrých kamer v nemocnicích, které by měly pomoct odhalit útočníka vybaveného zbraní.

„Nicméně to nebude tak jednoduché a potrvá to o něco déle. Nejprve musíme vyzkoušet prototyp, abychom zjistili, jestli jsou kamery schopné rozpoznat takového člověka. Nemá smysl rozmístit kamery za miliony a pak zjistit, že selhávají při rozpoznání klíčového útočníka. Musíme jít cestou prototypování, zjistit, jestli je lepší mít inteligentní kameru nebo neinteligentní, ale bude přenášet rychlým internetem informace do výpočetního centra, kde se vyhodnotí útočník a dostává se informace zpátky. Toto jsou všechno věci, které musíme odzkoušet,“ poznamenal Vondrák s tím, že tyto věci chce kraj začít dělat ještě letos.

„Kontaktoval jsem naše superpočítačové centrum, protože toto je aplikace, která už je hodna velkého výkonu. A právě naše superpočítačové centrum je vybaveno inteligentními procesory z hlediska umělé inteligence.“