Kraj v poločase: Míří sem stále více špičkových sportovních akcí

​Jak si kraj a jeho představitelé vedou v polovině svého funkčního období – po dvou letech od krajských voleb? Magazín PATRIOT připravil sérii rozhovorů s členy nejvyššího vedení kraje.

Stanislav Folwarczny je náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport.

„Jsem povoláním učitel, vystudoval jsem Pedagogickou fakultu v Ostravě a do dnes si myslím, že tato fakulta byla dobrým základem Ostravské univerzity. Navíc teď slavila šedesát pět let a oslavy jsem si samozřejmě nenechal ujít. Šest let po studiích jsem učil na základní škole, pak jsem byl čtrnáct let ředitelem. Dvanáct let jsem působil také ve funkci místostarosty v Českém Těšíně. Momentálně jsem tam městským zastupitelem,“ představuje se náměstek Folwarczny.

Měl jste představy o tom, jak bude vypadat práce náměstka hejtmana?
Když jsem uspěl v krajských volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje a objevila se možnost vzniku koalice, které bude Občanská demokratická strana součástí, měl jsem o místo náměstka pro školství a sport zájem, protože je to můj obor. Školství jsem se dlouhodobě věnoval, také jsem sportovec, v mém věku se snažím udržet v kondici. Proto se věnuji pěší turistice, pravidelně chodím na Javorový, Ostrý a Lysou, v létě jezdím na kole. Protože jsem celý profesní život strávil ve školství, představu o jeho fungování jsem měl, tato oblast je mi velmi blízká. Navíc mám spoustu kolegů ředitelů škol jak základních, tak středních, což je určitě výhoda. Krajské školství je velmi rozsáhlé, protože kraj zřizuje sto osmdesát školských organizací, z toho je devadesát středních škol, dále jsou to dětské domovy, základní umělecké školy, střediska volného času a poradenská zařízení. Řízení školství v Moravskoslezském kraji byla pro mě výzva. A svým způsobem je to výzva pořád.

Dala by se najít nějaká paralela mezi ředitelem jedné školy a ředitelem všech škol v kraji?
Asi ne. Do role náměstka jsem vstupoval s tím, že jsem věděl, jak školství funguje z pohledu organizací jako takových, také se znalostí školské legislativy a financování. Mým hlavním krédem při nástupu do funkce bylo školy „neobtěžovat“ a nezatěžovat, ale snažit se pomáhat, podporovat ředitele, vybudovat něco nového pro krajské školství, motivovat a oceňovat ty nejlepší.

Do jaké situace jste přišel? V jakém stavu jste resort přebíral?
Obecně situace ve školství není jednoduchá. Hlavním důvodem je demografický vývoj a velmi rychlý vývoj nových technologií. Mohlo by se zdát, že když je žáků méně, tak jich také bude méně ve třídách. Ale opak je pravdou, počty žáků klesají, a tak školy omezují počty učitelů a tříd, protože podle zákona se třídy stále naplňují 30 žáky. Což pochopitelně není dobře. Minulých deset let bylo v krajském školství velmi složité období, demografický vývoj byl natolik negativní, že se spousta škol musela slučovat. Dnes máme ze tří škol jednu, před 10 lety to byla například obchodní akademie, gymnázium či jazyková škola, dnes je to jedna organizace. Naštěstí se situace mění, následujících pět až osm let bude růst počet žáků ve středních školách, proto další velké změny ve struktuře krajských škol nechystáme. Bohužel některé školy v odlehlejších oblastech kraje jsou i tak na tom špatně co do počtů žáků a následně i financování. Pak musí zřizovatel rozhodnout co dál. Buď doplatí za „stát“ nebo bude hledat opatření, která povedou k úsporám finančních prostředků.

Jak je na tom tedy váš obor finančně? Daří se díky lepšímu výběru daní i ve školství?
Určitě ano, daňové příjmy rostou, ekonomika funguje, veřejné rozpočty se plní. Snažím se prosazovat, aby peníze šly do investic a projektů podporujících odborné a jazykové vzdělávání. Máme investiční priority a skutečně chceme investovat do krajského školství. Spousta škol je už dnes opravena a dobře vybavena. Nové technologie se neuvěřitelně rychle vyvíjejí a odborné školy by neměly být pozadu za praxí, za tím, co se děje v průmyslu a na trhu práce. Ideální je, když se podaří krajské zdroje spojit s evropskými financemi. Například právě probíhá výstavba nových dílen ve Střední odborné škole v Bruntále, na kterou kraj získal evropskou dotaci. Máme připravený projekt na výstavbu nových dílen ve Frýdku-Místku pro střední odbornou školu, investici za řádově za dvě stě milionů korun. Zde jsme na dotace z Evropské unie bohužel nedosáhli, ale kraj je připraven do tohoto projektu investovat z vlastních peněz. V kraji zůstala jediná plnohodnotná Střední zemědělská škola v Opavě se Školním statkem a tam také investujeme. Z krajských zdrojů realizujeme další projekty na podporu odborného a jazykového vzdělávání. Uvedl bych například krajská stipendia pro některé řemeslné obory, propagační kampaň Řemeslo má respekt, podporu získávání rodilých mluvčích do výuky cizích jazyků, či odborné jazykové kurzy pro učitele i žáky v zahraničí.

Rozumím tomu dobře, že právě tyto investice znamenají, že se kraj snaží podporovat řemesla?
Ano. Dlouhodobě hovoříme o podpoře odborných škol, především těch technických, což se děje pro příklad ve Frýdku-Místku nebo v Bruntále. Zároveň chceme zachovat i zemědělské školství, na příklad škola v Opavě, o kterou je velký zájem, funguje velmi dobře, dokonce má převis poptávky nad nabídkou. A jak jsem již uvedl, krajská stipendia skutečně fungují, narostl nám počet žáků v řemeslných oborech.

Který z projektů byste rád dokončil ve vašem volebním období?
Zbývající dva roky jsou velmi krátká doba. Jedno volební období pro velké investiční projekty je málo- od projektování, přípravy žádosti o evropské dotace, čekání na rozhodnutí, zajištění financování, proces veřejné zakázky, a to se ještě nestaví. Celý proces může trvat i osm let. Máme výhodu, že některé projekty jsou hotové nebo se dokončují. Chceme začít stavět dílny ve Frýdku-Místku, stavět ve Střední zemědělské škole v Opavě a také dokončit tělocvičnu u Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně, kde škola před pár léty přišla o tělocvičnu z důvodu použitých zdravotně závadných materiálů. Také dílny v Bruntále budou dokončeny v příštím roce.

Čemu ve vašem resortu dáváte větší váhu? Školství, anebo sportu? K čemu máte blíž?
Blízko mám ke sportu, ale prioritou je školství. Prioritou je nejen střední školství, které ze zákona spadá právě pod kraje, ale taky základní umělecké školství a péče o děti, které neměly v dětství štěstí – na mysli mám dětské domovy. Moravskoslezský kraj se i v minulých volebních obdobích o dětské domovy velmi dobře staral. Dětské domovy prošly významnou změnou, vznikly rodinné skupiny, fungují úplně jinak, než si někteří představují. Sport je také důležitý, taky jej podporujeme. Na posledním jednání zastupitelstva byl schválen Plán rozvoje sportu na období 2019–2025, který definuje krajské priority ve sportu. U sportovních investic se chceme zaměřit na sportovní objekty u našich škol, které v odpoledních a večerních hodinách mohou být využívány také různými spolky v jednotlivých městech. V oblasti sportu a krajského školství zřizujeme v Ostravě sportovní gymnázium, které u sebe nemá sportovní halu, na kterou již připravujeme projekt. Bude to příspěvek nejen pro školství, ale také pro rozvoj sportu v Ostravě.

Kolik je v kraji takových středních škol, kde chybí kvalitní sportovní zázemí?
Hodně, protože v minulých deseti letech probíhala reorganizace, školy se slučovaly, jak jsme probírali na začátku rozhovoru. Osobně si myslím, že se za posledních třicet let ve školství nic nového nepostavilo. Nebyl důvod do této oblasti investovat, důvodem byl demografický vývoj, dětí bylo méně a méně. S tím se potýkáme do dnešního dne, máme spoustu nevyužitých budov, ať už bývalých škol či internátů. Myslím si ale, že se doba změnila, je na čase začít investovat do sportu. Dnešní doba nepřeje všeobecnému sportování dětí a mládeže – děti mají méně a méně přirozených pohybových aktivit, jsou ohroženy obezitou a přílišným využíváním moderních technologií. Pokud budeme stavět nová sportoviště, haly, tělocvičny, tak je to dle mého impulz pro děti, aby měly o sport větší zájem. Když je něco nového, vždy to přitahuje.

Kraj také participuje na špičkových sportovních akcích. Zmíníte, prosím, nějaké?
Kraj si hledá novou tvář, těžký průmysl pomalu končí nebo se významně omezuje. Jednou z cest, jak přilákat návštěvníky do našeho kraje a ukázat měnící se kraj, jsou právě významné sportovní i kulturní akce, například v Dolní oblasti Vítkovice. Tam se letos poprvé konal prestižní beach volejbalový turnaj. Nikde jinde na světě se asi takto kvalitní beach volejbalový turnaj v takové scenérii nekonal. Dále sem patří události jako Zlatá tretra, letošní Kontinentální pohár v atletice, Davis cup, Mistrovství Evropy v krasobruslení, Mistrovství světa v ledním hokeji a v příštím roce Mistrovství světa v ledním hokeji v kategorii do dvaceti let. To všechno jsou významné akce, které tvář kraje proměňují, lákají turisty a propagují kraj.

Podporujete i menší sportovní akce?
Za poslední tři roky se významně zvýšila finanční podpora pro sport v různých kategoriích. Snažili jsme se dotační programy rozdělit do tří skupin. První skupina je obecná podpora sportu všech sportujících se zaměřením na mládež, tento dotační program realizujeme společně s Českou unií sportu v letošním roce poprvé. Podařilo se nám uskutečnit náš záměr, abychom program nastavili maximálně transparentně a objektivně a vyloučili subjektivní hodnocení. S Českou unií sportu jsme si stanovili kritéria podle počtu sportujících dětí, dospělých nebo počtu trenérů. Dnes víme, že tento nový dotační program, na který kraj určil třicet milionů korun, splní svůj účel a že kluby budou finančně podpořeny již v lednu či únoru příštího roku. Druhý program podporuje vrcholový sport, protože reprezentuje náš kraj, ať už to je florbal, fotbal a hokej, či šachy. Třetí skupina je podpora reprezentace kraje a pořádání významných sportovních akcí. Tyto tři dotační tituly jsou zveřejněny na stránkách kraje a snažíme se u nich dodržet maximální možnou míru transparentnosti. Kdo splní podmínky, měl by finance obdržet.

Daří se vám v těchto projektech navyšovat rozpočet?
Ano, daří. Za poslední čtyři roky je to asi čtyřnásobek.