Nejnovější zprávy: Poruba vyhrála ve Zlíně i Jihlavě, ve středu přivítá druhý Vsetín Range Rover. Long live the king!

Společnost

Komíny, těžní věže, vodojemy. Dominanty Ostravy dostaly svou unikátní mapu

Zatímco jiná města u nás mají třeba sto věží, k Ostravě už přes dvě století patří jiné dominanty - tovární komíny, těžní věže či věžové vodojemy.

Těžní věž dolu, kladivová věž Jeremenko a dnes již zaniklý komín Strakáč. Foto: Roman Polášek

Komín, těžní věž a vodojem totiž patří mezi technické stavby, které změnily kdysi ospalé městečko Ostravu a jeho okolní města a obce v ono známé průmyslové Ostravsko. Právě tyto stavby tak dokumentují odvěký úděl člověka zápasit proti přesile živlů a využívat při tomto zápase všechen svůj um a vynalézavost.

Takto ostravský literární historik Pavel Hruška uvádí v pořadí už čtvrtou tematickou mapu Ostravy, kterou nedávno vydal spolek Fiducia. Tým autorů ji nazval Mapou tří živlů a „zakreslil“ do ní především stále existující cenné stavby těžních věží, továrních komínů a věžových vodojemů, které jsou dnes rozesety po celém ostravsko-karvinském revíru.

Mapa má nabídnout turistům a obyvatelům Ostravy, Karviné a jejich okolí toulání po těchto technických památkách, které v této oblasti stále ještě stojí.

Těžní věže, věžové vodojemy i tovární komíny nejrůznějších velikostí totiž zůstaly v dnešní době útlumu těžby a přeměně průmyslového regionu pro někoho možná až nostalgickou připomínkou toho, jakou významnou roli tyto stavby v životě obyvatel Ostravy, Karviné a okolních obcí v minulosti sehrály.

Mapa je unikátní, žádné jiné město takovou nemá

Tým autorů, mezi něž patří Michal Horáček, Robert Kořínek, Radim Kravčík a Martin Vonka, u těchto v mapě zakreslených staveb uvádí, jakou mají často značnou architektonickou, technologickou, historickou či technickou hodnotou. Na mapě také spolupracovali pracovníci Archivu města Ostravy a Národního památkového ústavu v Ostravě.

„Podobnou mapu zatím prý nemá žádné jiné město v Česku,“ říká Ilona Rozehnalová, šéfka antikvariátu a klubu s galerií Fiducia, který mapu vydal. „Řada z těchto nejdominantnějších technických staveb navíc nebyla dosud v tak komplexním a plošném měřítku zmapována a na jednom místě popsána,“ dodává.

A tak lidé najdou na Mapě tří živlů třeba elektrárnu dolu Ignát, vodárenskou věž vodovodu města Petřvald, lokomotivní depo Báňské dráhy, vodárenskou věž v podobě kostelní věže v Nových Vítkovicích, vodojem Vítkovických železáren, těžní věže dolu Alexander, komín pivovaru Doubrava či třeba i komín elektrárny IX. sjezdu KSČ v teplárně Karviná. A spoustu dalších památek tohoto druhu.

Těžních věží si už vážíme, jiné stavby jsou spíše popelkou

Autoři při pátrání v archivech objevili řadu dávno zaniklých a zapomenutých věžových vodojemů, které patřily svými parametry a konstrukcí mezi nejzajímavější stavby svého druhu u nás. Fanoušci technických památek naleznou v této mapě třeba i nové poznatky o souboru železobetonových tvárnicových komínů u dolu Hlubina, elektrárny koksovny Karolina a koksovny vysokých pecí Vítkovických železáren.

V některých případech v mapě jsou zaneseny i stavby, které už jsou zdemolované. Autoři zjistili, že velká řada cenných věžových vodojemů na Ostravsku zanikla. „Člověk si tak uvědomí, kolik potenciálních technických památek v poslední době zaniklo. Těžních věží už si naše společnost trochu váží, ale komínů a vodojemů se to zatím bohužel moc netýká,“ říká Ilona Rozehnalová.

V Ostravě komín Strakáč padl, jinde jsou staré komíny ozdobou

To členové a příznivci technických památek poznali nedávno třeba u raritního komína Strakáč, který se ani přes protesty části laické a odborné veřejnosti nepodařilo zachránit.

„Také boj o tento komín stál tak trochu u vzniku této mapy, kterou jiné město nemá. Naše mapa tří živlů je tak i jednou z cest lidem ukázat, v čem jsou podobné technické stavby cenné a unikátní a proč je škoda, když zaniknou,“ říká Ilona Rozehnalová.

A upozorňuje třeba na to, že mnohé takové stavby se stávají dnes velmi atraktivní. „Třeba nad Vratimovem existuje vodojem, který soukromí vlastníci pěkně opravili,“ upozorňuje Ilona Rozehnalová. A dodává, že vodojemy se dají dnes využívat k bydlení a komíny mohou sloužit jako orientační body nebo ozvláštnění průmyslových zón.

„Třeba ve Španělsku takový komín, který zůstal po zbourané továrně u moře, ozvláštňuje pláž. Nebo takové zachované komíny zdobí nová sídliště, která na místě továrny vznikla. Jsou z nich dnes atraktivní svědci minulosti a dá se s nimi takto pracovat. Bohužel Ostrava, přestože byla velmi průmyslovým městem, se těchto symbolů možná trochu bojí. Jako by se dnešní generace za tu její minulost styděly nebo na ni chtěly zapomenout. Přitom tyto komíny, těžní věže a vodojemy jsou pro nás tím, čím je pro jiné město třeba oněch sto věží,“ říká Ilona Rozehnalová ze spolku Fiducia.

Bude mít Ostrava i mapy hornické krajiny?

Spolek Fiducia už vydal kromě Mapy tří živlů také mapu ostravských soch, ostravských památek, ostravských výletů, a to i v angličtině. Ještě letos by měla vyjít literární mapa Ostravy a v plánu je mapa ostravské přírody.

„Moc by se mi líbila mapa ostravské hornické krajiny, kde by byly zaneseny křížky po bývalých dolech, hornické kapličky, haldy nebo i kaštanové aleje, které vedly k dolům, ale poté, co zanikly, zůstaly jen ty aleje. Aktuálně máme ale strašně moc projektů před sebou, tak je to zatím ve fázi myšlenky,“ usmívá se Ilona Rozehnalová, která loni v listopadu získala cenu města Ostravy za přínos v oblasti občanského a komunitního života města.