Nejnovější zprávy: Denní přírůstek nakažených v kraji klesl, nastal čas pro rozvolnění? ​Obchodníci nefňukají a tvrdě makají. Na Ostravsku to jinak nejde

Proměny kraje

Klobásy od Pilčíka, koláče z Hukvald, pivo ze Skřečoně. Regionální potraviny získaly ocenění

​Ostrava i Moravskoslezský kraj má ode dneška svoje Muzeum potravin a zemědělských strojů. A tak proč zrovna hned pár minut po jeho slavnostním otevření nevyhlásit přímo pod střechou muzea nad všemi těmi traktory, kombajny, ruchadly a letouny letošní vítěze tradiční soutěže Regionální potravina?

Foto: hukvaldskapekarna.cz

A tak se i dnes před polednem stalo. Osm ocenění jedenáctého ročníku soutěže Regionální potravina Moravskoslezského kraje, kterou pořádá právě ministerstvo zemědělství, si dnes převzalo osm výrobců z celého kraje.

A už jen jejich názvy vzbuzovaly chuťové fantazie fajnšmekrů, fanoušků tradiční a místní gastronomie či prostě jen jedlíků, co si dají občas nějakou lákavou dobrotu. Vyznavače dobrého pití nevyjímaje.

Každý dobrý Čech, Moravan či Slezan jí české, moravské a slezské potraviny

A tak poznejme všech osm výrobků, které získaly letos označení Regionální potravina v našem kraji.

„Tato soutěž má upozornit a vyzdvihnout malé a střední podnikatele, farmáře a producenty, kteří svou práci dělají poctivě. A pokud držíte v ruce výrobek s logem Regionální potravina, máte jistotu, že je to výrobek poctivý, kvalitní a hlavně místní,“ řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

Letos se do soutěže přihlásilo 27 producentů a farmářů z Moravskoslezského kraje s celkem 97 produkty.

„Každý dobrý Čech, Moravan či Slezan jí české, moravské a slezské potraviny. V tom musíme být dostatečně potravinoví nacionalisti a prosím vás všechny, abyste konzumovali domácí české, moravské a slezské výrobky. To je největší pomoc pro naše zemědělství,“ řekl ministr zemědělství České republiky Miroslav Toman, který byl hostem otevření muzea i vyhlášení Regionální potraviny.

Klobásy dědy Pilčíka odkazují k řeznickému rodu u Vizovic

První oceněný výrobek a vítěz kategorie Masných tepelně opracovaných výrobků by mohl zalahodit všem, kdo si dají rádi dobrou uzeninu.

Klobása dědy Pilčíka z Řeznictví H+H z Hladkých Životic je jeden z prvních výrobků limitované řady uzenářských specialit, kterým nynější majitel firmy propůjčil jméno svého řeznického rodu Pilčíků z Bratřejova u Vizovic.

Receptura tohoto výrobku však vznikla už v době, kdy nynější majitel Řeznictví H+H nebyl ještě na světě. V řeznictví recepturu pouze přizpůsobili výrobním postupům odpovídajícím dnešním přísným hygienickým standardům.

Pečlivě vybrané maso s podílem 95 procent, speciálně namíchané koření pouze pro tento výrobek a zauzení na bukovém dřevě - to jsou typické vlastnosti této klobásy, která je snadno rozpoznatelná již podle své výrazné vůně.

Řeznictví H+H vzniklo v roce 1990 s důrazem na ruční výrobu masových produktů té nejvyšší kvality a s vysokým podílem masa. Podnik už se kromě značky KLASA pyšní také značkou Regionální potravina, kterou v roce 2020 získali již potřetí.

Bochník Jesenického horského sýra váží pět kilogramů

Kategorii sýrů letos vyhrála Farma u Stromovouse Stanislava Zámečníka ze Staré Vody ve Světlé Hoře a to s výrobkem nazvaným Jesenický horský sýr.

Tento sýr je dlouho zrající, vysoko dohřívaný sýr částečně inspirovaný švýcarskými alpskými horskými sýry. V tomto případě se ale jedná o recepturu vyvíjenou dva roky panem Zámečníkem, do které byly zakomponovány jeho vlastní nápady i složení „sýrařských kultur“ včetně technologického postupu výroby a zrání.

Nasolený bochník sýru o hmotnosti asi pět kilogramů zraje při třech různých teplotách minimálně čtyři měsíce, zpravidla ale šest měsíců a více. Na výrobu sýra se používá vysokotučné mléko od krav plemene Jersey pasoucích se na horských jesenických loukách.

Tyto louky, nedotčené průmyslovým a chemickým zemědělstvím, se vyznačují velkou biodiverzitou trav a kvetoucích bylin a poskytují kravám naprosto unikátní potravu, která se odráží v mléku vysoké tučnosti a bílkovině.

Hlavnický zákys či Hukvaldský lopaťák?

V kategorii mléčných výrobků letos dostalo ocenění Regionální potravina Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice v Opavě. Jejich Zákys hlavnický farmářský je lahodným kysaným nápojem a je vyrobený z plnotučného kravského mléka při použití pečlivě vybrané kultury pro kysané mléčné výrobky.

Balený je v 0,5 l a 1 l plastových lahvích. Hlavnická mlékárna je v provozu od roku 2012, kdy začala tradičním ručním způsobem vyrábět sýry z plnotučného mléka krav z vlastního chovu. Postupně pak začala svůj sortiment rozšiřovat o jogurty, jogurtová mléka a zákysy.

A přichází kategorie pro všechny milovníky koláčů, tedy pekařských výrobků. Hukvaldský lopaťák hruškový vyrábí Hukvaldská pekárna a tento koláč se vyznačuje velkým množstvím náplně ze sušených hrušek a je bohatě dozdobený máslovou drobenkou.

Hukvaldská pekárna má svůj krámek i pod hradem Karlštejn

Korpus Hukvaldského lopaťáku je pečený na tradičním náčiní, na takzvaných „lopatkách”. Aby výrobek získal nezaměnitelnou a výjimečnou chuť, pekařky ho po dopečení potírají směsí rozpuštěného másla a tuzemáku. Chuť a vůně vycházejí z tradičních receptů našich babiček.

Hukvaldská pekárna zahájila výrobu v květnu 2005, kdy otevřela pekárnu naproti radnici v Hukvaldech. V dubnu otevřela dokonce malou pekárnu pod hradem Karlštejn ve Středočeském kraji.

Zaměřuje se na ruční výrobu z kvalitních surovin podle prověřených tradičních receptur. Peče nejen pro turisty, ale i na svatby a rodinné oslavy. Specialitou pekárny je bohatě zdobený „ženichovský koláč“.

Šlehaná smetana, vlastní karamelová šlehačka a karamelová poleva

A je tu další dobrota pro mlsouny. Karamelový větrník výhradně z frýdecko-místecké provozovny Labužník Celiak. Ten letos zvítězil v kategorii cukrářských výrobků a vyrábí ho společnost Labumix. Tento karamelový větrník je tradiční zákusek z páleného těsta, plněný šlehanou smetanou a polomáčený v karamelové polevě.

Korpus větrníku je vyroben z pálené hmoty s nezaměnitelnou povrchovou strukturou tvořenou ručním vytlačováním. Největší podíl výrobku tvoří šlehaná smetana a vlastnoručně vyráběná karamelová šlehačka.

Vrchní polovinu dezertu pokrývá lahodná karamelová poleva. Větrník je vyroben ručně z nejlepších surovin a bez konzervantů. No, nedejte si ho…

Vždyť pracovníci provozovny Labužník Celiak ve Frýdku-Místku připravují kvalitní cukrářské a pekařské výrobky podle svých vlastních receptur a kladou velký důraz na poctivou ruční práci bez použití náhražek a polotovarů.

Skřečoňský žabák, silná polotmavá „třináctka“

U dalšího výrobku by měli zbystřit ti, kteří rádi sáhnou po kvalitní značce piva. A mají i trochu smysl pro humor. Vítězný nápoj v kategoriii alkoholických a nealkoholických nápojů totiž letos získal ocenění Regionální potravina Moravskoslezského kraje Skřečoňský žabák.

Tuto silnou polotmavou „třináctku“ vaří stejnojmenný rodinný minipivovar Skřečoňský Žabák v Bohumíně-Skřečoni takzvanou dvourmutovou technologií z českých surovin, tedy z žateckého chmele, karamelového sladu, českého sladu, kvasnic a vody. Pivo je nepasterizované, nefiltrované a vyznačuje se lahodnou karamelovou příchutí.

Skřečoňský žabák vznikl v roce 2011 a postupně se rozrůstá. V počátcích měl v nabídce pouze dva druhy piv, nyní už však nabízí více než tucet různých druhů piv.

Cherry rajčata z největšího skleníku na celoroční pěstování zeleniny v Česku

Další ocenění si odnesli pěstitelé z Farmy Bezdínek. V kategorii Ovoce a zelenina získali Regionální potravinu pro svůj výrobek Hranáček, což jsou podlouhlá červená cherry rajčata.

Tato mini cherry rajčata jsou oválná extra sladká rajčátka. Pěstují se v Česku, jsou šťavnatá, voňavá a plná chuti, protože dostávají čas skutečně dozrát.

Farma Bezdínek je největším produkčním skleníkem na celoroční pěstování zeleniny v Česku. Na ploše více než jedenácti hektarů v Dolní Lutyni pěstují především rajčata a okurky. Farma je založená na pěstování zeleniny bez pesticidů a s minimálním dopadem na životní prostředí.

Med od včel z přírody nedotčené zemědělstvím

Vítěz v kategorii lakonicky nazvané „ostatní“ udělá radost všem, kdo vědí, jak blahodárně léčivý může být med. A možná se nad vítězstvím tohoto výrobku raduje i nějaký ten beskydský medvěd.

Poslední letošní ocenění Regionální potravina si totiž odnesl Libavský med pastový, který vyrábí Dalibor Vranik ve svém Včelařství Vranik. Libavský med je přírodní, zpravidla květový, upravený do pastové konzistence řízenou krystalizací.

Med je zpracován pouze mechanicky. Z tohoto důvodu se jedná o plnohodnotný včelí med, který si uchovává všechny cenné látky a v průběhu času se již nemění, tedy už dále nekrystalizuje. Má světle bělavou až nažloutlou barvu a lahodnou chuť. Díky své snadné roztíratelnosti je vhodný zvláště pro děti.

Dalibor Vranik se včelařením aktivně zabývá od roku 2002 a farmu začal budovat v blízkém okolí Opavy. Jeho hlavní prioritou se stala produkce kvalitních druhových medů v čisté oblasti bez monokultur, a proto došlo k rozhodnutí přesunout rodinnou farmu v roce 2012 do Starých Oldřůvek, kde mají včelstva zaručenou bohatou pastvu v přírodě nedotčené zemědělstvím.

Nacházejí se zde lesní a luční společenstva, ze kterých včely sbírají kvalitní nektarové a medovicové medy. Mezi doplňkové produkty patří propolis a vosk.

Hejtman ocenil štramberské uši, směs na linecká těsta a džem Zimolez kamčatský

V novém muzeu potravin byly včera také uděleny tři ceny hejtmana Moravskoslezského kraje třem dalším produktům. To první firmě štramberské uši od Hezounů majitele Ladislava Hezkého.

„Naše firma vznikla v červenci 1989, ale už dávno před tímto datem, tedy kolem roku 1963, začala moje matka štramberské uši vyrábět. Já, coby osmiletý kluk, jsem ji začal pomáhat v roce 1976 a od té doby se u nás pečou uši i pro širokou veřejnost. Zprvu pro divadelní přehlídku ,,Štramberské divadelní úterky“ a pak pro různé příležitosti. Jako jedni z mála výrobců, kteří vlastní licenci, vyrábíme uši starým klasickým váleným způsobem,“ uvádí na svém webu majitel Ladislav Hezký, který se od roku 2004 pravidelně zúčastňuje soutěže „O nejlepší Štramberské ucho“ a také ji každoročně alespoň v jedné ze dvou kategorií vyhraje.

Další ocenění hejtmana kraje získala Bezlepková směs na přípravu lineckých těst bez lepku od rodinné mikrofirmy EAT-FIT z Hodslavic na Novojičínsku.

„Máte chuť na mřížkový koláč, máslové sušenky nebo linecké cukroví? Tato směs nabízí to správné bezlepkové řešení. Kromě vyvážené směsi přirozeně bezlepkových mouk obsahuje moučkový cukr, sušenou citrónovou kůru a pravou vanilku. Stačí přidat vejce a tuk, zpracovat a linecké těsto je na světě. Navíc bez zbytečných konzervantů a zahušťovadel,“ láká firma na svůj výrobek na internetu.

A třetí cenu hejtmana získal výběrový džem Zimolez kamčatský. Vyrábí ho pěstitel Lubomír Janhuba ze Štramberka, který pěstuje aronii, mátu a levanduli.

V roce 2012 osadil své první pole aroniovými keři a začal z ní vyrábět šťávy a sirupy. Už v roce 2014 obdržel za svůj Aroniovo-bezový nektar první místo v soutěži Regionální potravina MS kraje.