Když kořalečný mor trápil Ostravu: Lidé se vzbouřili proti putykám a lehkým ženám

Magazín PATRIOT připravil miniseriál o poměrech v ostravských hostincích a alkoholismu na Ostravsku na počátku dvacátého století.

Před více než 110 lety se v Ostravě lidé, kteří se necítili v ulicích bezpečni a museli snášet neustálé výtržnosti a hluk z nočních podniků, vzbouřili.

Autor studie Skandální poměry v ostravských hospodách na počátku 20. století Karel Jiřík líčí, že dlouhotrvající nepřístojnosti v ostravských putykách vyvolaly řadu stížností obyvatel.

Mezi nejpověstnější ulice patřily například ulice Dlouhá či Velká a hostince v nich pod takzvanými ostravskými lauby. Ty jsou už půl století zbořené a v místě po nich mají brzy vyrůst nové objekty.

Na sociálních sítích lze najít historické fotografie těchto starých ulic. U fotografie Dlouhé ulice z čtyřicátých let jsou komentáře několika lidí: „Pod Laubama byla hospoda u Pirka. Věčná škoda té hospody. Fotřík ji ještě pamatuje coby hornický učeň. Zakouříno, spousty horníků a tančící kurvy na stolech.“

„Říká se, že to zbourali, protože tam šlapala chodník Marta Gottwaldová, pozdější paní prezidentová.“ Jedna z diskutérek zase uvádí. „Já tam chodila do Galanterie“

V srpnu 1907 se na policejní komisařství kvůli nepřístojnostem v centru obrátilo jedenáct českých spolků a osm redakcí českých novin a časopisů v Moravské Ostravě s žádostí o nápravu.

„Již bezpočtukrát jsme v článcích poukazovali na skandální poměry, které zavládly ve zdejších hostincích, navštěvovaných zejména mladým dělnictvem. Rovněž občané bydlící po blízku těchto hospod, zejména obyvatelé Velké ulice, těmito poměry hrozně trpí. Skoro ve všech těchto hostincích dávají se nyní téměř každého dne „koncerty“ při otevřených dveřích. Hrávají se zde a zpívají často i ty nejsprostší odrhovačky. Někteří hostinští si vydržují větší, zcela nepřiměřený počet číšnic, jejichž jediným úkolem zajisté nemůže býti slušné obsluhování hostů. Mimo to docházejí tam prostitutky nejhoršího druhu. Scény, které se tam odehrávají, vzbuzují největší hnus. Mezi navštěvovatelkami takových hostinců bylo již zatčeno 13,5 roku staré děvče oddané prostituci a alkoholismu.

Hudba a zpěv přivábují denně celé davy sotva škole odrostlých dětí, zvláště učedníků, kteří naslouchají přede dveřmi celé hodiny. Jelikož dvéře jsou otevřeny dokořán, skýtá se jim příležitost záhy poznati celou tu mravní zkaženost, jíž pak musí propadnouti sami. Co se tu v den výplaty děje, nedá se ani popsat. Raportními spisy ostravské policie se dá zjistiti, že nemine ani jedné výplaty, v níž by se nedála jedna rvačka, končící těžkým zraněním a zatčením několika mladíků.

Že mnozí navštěvovatelé těchto hostinců zcela spustnou a navyknuvši si lehkému životu, začínají se štítiti práce a přicházejí na scestí, o tom svědčí časté zprávy o přepadávání klidných chodců, jak teď bývají na každodenním pořádku.

Systematické otravování dělníků alkoholem nabylo již takových rozměrů, že veřejná mravnost a bezpečnost je nanejvýš ohrožena a jest již načase, aby se takovému dalšímu řádění byla učiněna přítrž. Žádáme v zájmu veřejném, aby:

byl prodej kořalky po jisté hodině večerní zapovězen, aby byl zaveden přísný dohled na obchodníky, kteří bez povolení dovolují ve svých místnostech dělníkům píti kořalku a nesmírnému požívání alkoholu poskytováním úvěru nadržují.

aby také „zábavy zpěvní a hudební byly povolovány jen od případu k případu na žádost spolku a takových jednotlivců, kteří zábavy nepodnikají k zištným účelům a skýtají záruku, že zábavy ony budou se díti jen ve způsobu slušném

hleděno bylo k tomu, by hostinští drželi jen takový počet číšnic, kolik jich řádně odměňují a pro obsluhu hostů skutečně potřebují

v budoucnosti povolení prodeje lihovin nebyla v takovém rozsahu jako dosud udělována."

Na policejní komisařství a hejtmanství se také 2. srpna 1907 obrátilo Společenstvo hostinských a výčepních. Upozorňovalo na „zlořády“ a nadbytečný stav ženského personálu v některých hostincích.

„Tyto ženy vzbuzují u slušných mužů odpor. Někteří hostinští zejména v ulicích Pivovarská, Velká, Dlouhá a na náměstí císaře Františka Josefa (dnes Jiráskovo náměstí) svým chování vrhají hostinský stav do nepříjemného světla a snižují tím ve veřejnosti jeho vážnost,“ uvádějí v dopise.

A dodávají, že ačkoliv upozornili představenstvo město Moravská Ostrava na tyto nepřístojnosti už v červenci 1904, nedošlo k žádné nápravě, naopak se ještě stav zhoršil.

„V některých hostincích je zaměstnáno ještě více pochybných děvčat, aniž by proti tomuto nezákonnému stavu bylo úředně zakročeno,“ uvádějí členové společenstva hostinských a výčepních a dodávají, že nadbytečný počet žen zaměstnaných v některých hostincích a provozujících „tajnou prostituci“, vystavuje hosty nebezpečí pohlavní nákazy, poněvadž se tyto ženy nepodrobují pravidelným lékařským prohlídkám.

Informoval o tom 9. listopadu 1907 Ostravský deník v článku Ostravští hostinští proti prostituci sklepnic.

Společenstvo hostinských se poté na své valné hromadě v listopadu 1907 jednomyslně usneslo, aby proti hostinským, kteří přechovávají ve svých provozovnách číšnice nebo pomocné ženské síly jako prostitutky, bylo zavedeno trestní stíhání. Tímto opatřením se mělo v hostincích zabránit prostituci, rvačkám a výtržnostem.

Stěžovaly si také soukromé osoby, těžební společnosti, dělnické spolky. Skandální poměry v ostravských hostincích totiž nabyly v roce 1907 takových poměrů, že policejní komisařství na základě nich opravdu v druhé polovině roku pořádání tanečních zábav v Moravské Ostravě, Přívoze, Vítkovicích, Polské Ostravě a Zábřehu nad Odrou zakázalo.

V druhé polovině roku 1913 se nesměly konat taneční zábavy v době výplat horníků v Moravské Ostravě, Přívoze a Vítkovicích a to 5., 6. 19 a 20. července, 2. 3., 16. 17. 30. a 31. srpna a podobně v září, listopadu a prosinci.

„Protesty široké veřejnosti a spolků a společenstva hostinských bezesporu odstranily ty nejkřiklavější nepřístojnosti ve vyhlášených putykách v centru města Moravské Ostravy. I když byly ve všech podnicích s hostinskou koncesí prováděny častější kontroly, přísnější policejní prohlídky a dohled nad dodržováním živnostenského řádu, zůstaly i nadále některé hospody ale i vinárny semeništěm nezákonné prostituce a místem nadměrného požívání alkoholu,“ upozorňuje ve své stati Skandální poměry v ostravských hospodách na počátku 20. století její autor Karel Jiřík.