Karvinsko poznamenané těžbou uhlí změní do roku 2030 tvář

Takřka čtyřicítka významných hráčů z regionu se sešla v bývalém Dole Gabriela v Karviné. Podepsali tam memorandum, kterým se zavázali k tomu, že budou koncepčně měnit image regionu poznamenaného těžbou uhlí.

Hornictví vždycky neodmyslitelně patřilo ke Karvinsku. Největší boom má však tento průmysl za sebou a v poslední době zažívá útlum. A tak tomu bude i v následujících letech.

Region se potýká také s odlivem obyvatel. Moravskoslezský kraj se snaží tuto situaci zvrátit. Nechal si vypracovat projekt POHO 2030, který řeší koncepci rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030. Ve středu se na ní dohodlo téměř čtyřicet významných subjektů z regionu.

„Důležité je, abychom zkoordinovali a dali dohromady všechny hráče, které máme v tomto regionu pro to, aby se touto oblastí začali zabývat. Není možné to nechat být jen tak, že si každý někde něco udělá tak, jak bude chtít. Musíme k tomu nastavit nějaký koncept, a to je právě smyslem dnešního setkání, podepsání memoranda, v němž jsme se zavázali k tomu, že budeme všichni postupovat koordinovaně, abychom využili všech disponibilních zdrojů, ať už evropských, národních, krajských či soukromých,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

„Bude to zcela nutné a nezbytné, protože se jedná o obrovskou oblast. Jde o velké úkoly, které jsme ještě nikdy předtím neřešili. Musíme zde dostat nové investory především z oblasti nových technologií. Jak jsem říkal už několikrát, nejsem zastánce toho postavit tady velkou fabriku třeba na výrobu pneumatik, protože to neřeší problém tohoto kraje. Vedlo by to k dalšímu znečištění, a to tady nechceme. Chceme jít novou cestou chytrého regionu, využít tyto prostory nejen pro ekonomickou část, ale i pro volnočasovou. Možností je tady celá řada,“ pokračoval hejtman s tím, že koncept vyhlíží do roku 2030.

„V tomto roce určitě nebude všechno hotové. Chtěl bych ale, aby v tomto roce došlo ke změně tváře tohoto regionu. Myslím si, že už se to i děje. Jsou oblasti, které se rozvíjí. Máme v kraji rychle se rozvíjející regiony, kupříkladu již začal festival Colours of Ostrava. Je to názorný příklad, jak se brownfield dá přetavit v něco nového, úplně jinak fungujícího a nesmírně atraktivního. Toto bych viděl i v pohornické krajině Karvinska.“

Z Evropské unie přiteče v příštích deseti letech až deset milionů eur

Obnova pohornické krajiny Karvinska je ambiciózní projekt, který bude finančně velmi náročný. Moravskoslezský kraj už vyčlenil prostředky na přípravu celé koncepce a počítá i s další finanční účastí.

„Life je připravovaný projekt, který byl doporučený Evropskou komisí z Bruselu. Měl by v příštích deseti letech přinést do našeho kraje zhruba deset milionů eur. Tyto peníze poslouží k tomu, abychom nastartovali jednotlivé projekty. Kupříkladu Karvinské moře, které by se mělo revitalizovat. Peníze poslouží na projektovou přípravu celého území a na jasně odsouhlasené a připravené projekty,“ přiblížil Jan Krkoška, náměstek hejtmana kraje pro evropské projekty.

„Budeme podporovat, aby se tato oblast propojila všemi důležitými páteřními cyklostezkami, protože je třeba do tohoto území dostat nový život. Mám na mysli to, aby se tady usadili lidé. Ať už v rámci rekreace, cykloturistiky, ale také chceme podpořit výstavbu nových průmyslových zón, které pomohou rozvoji této části regionu. Víme, že momentálně je trend takový, že odtud lidé odcházejí. Chceme, aby v budoucnu měli možnost využívat kulturních a volnočasových aktivit, ale také zaměstnání jako takového,“ nastínil Krkoška.

„Začátek tohoto projektu, čerpání peněz, bude záviset na tom, jestli dostaneme evropské peníze. Prvním projektem by mohlo být propojení páteřními cyklostezkami, které by mohly vzniknout napříč městy Karviná – Orlová – Havířov. Tímto bychom mohli nastartovat změnu image této části kraje.“

Generální ředitelka Asental Land Radmila Kuzicová upozornila na úskalí, které nyní spočívá v tom, že všechny obce a města mají schválené územní plány a ty pouštějí každého vlastníka do jednotlivých projektů.

„Pokud územní plány nedovolí budovat kupříkladu obnovitelné zdroje, stavět průmyslové zóny ve smyslu nových zón, nikoli na těžký průmysl, pokud jsou plochy s možností vybudovat tam bydlení označené jako zeleň, tak to všechno je omezující. Nevidíme to ale černě. Koncepci, která nyní vznikla, považuji za důležitou z toho důvodu, že hlavní zúčastněná města Karviná, Havířov a Orlová budou schopna přehodnotit územní plány,“ řekla Radmila Kuzicová.

„V každém případě to však znamená časové zpoždění, protože musíme požádat o změnu územního plánu, pak se změna projednává rok či dva a my musíme podstoupit celý tento proces. Na druhou stranu územní plánování nejde dělat rychle a když vezmeme v potaz, o jak velké území se jedná, tak je třeba k tomu přistupovat opatrně z urbanistického hlediska, aby se tady nevybudovaly nějaké nesmysly, ale dílčí změny určitě možné jsou,“ poznamenala.

Region vyrostl s hornictvím, ale dnes s ním také trpí, říká starosta Orlové

V nové koncepci vidí ohromnou příležitost starosta Orlové Miroslav Chlubna, který řekl, že pro Orlovou je to veliká výzva.

„Tento region sice vyrostl s hornictvím, ale dnes s ním také trpí, protože když se plánuje postupné ukončení těžby uhlí, mnozí to nesou velice těžce, protože hornictví berou hodně srdcově. Je tady mnoho lidí, které hornictví dlouhodobě živilo. Beru to jako velkou výzvu a příležitost. Podepsání memoranda považuju za první krok, který se povedl a nyní vyrážíme na hodně dlouhou cestu,“ popsal Chlubna.

„Doufejme, že tato cesta dá lidem nové impulsy, že budou hrdí na to, kde žijí, budou hrdí na to, co se kolem nich děje. Věřím, že ukážeme lidem, že se dá jít i cestou ukazovat, co tady po hornictví zbylo a které nové věci tady vzniknou. Je to také příležitost pro mladé lidi, kteří díky tomu mohou najít práci. Bude to sice běh na dlouhou trať, ale dneska jsme udělali startovní výstřel, což je velice podstatné,“ zdůraznil orlovský starosta.

Hornictví se podle něj určitě nedá vyprázdnit z myslí zdejších lidí, stále na něj budou vzpomínat. „Budou ale hrdí na to, že kdysi tady bylo něco jiného a nyní se stejné místo může pyšnit něčím jiným, ale není na něm přerostlá tráva. Třeba půjde o cyklostezku, po které se dostanete až do Karviné, kde je zase něco jiného,“ zamyslel se.

Orlovský starosta byl nedávno v Lednicko-valtickém areálu, kde se dá jezdit po památkách, které vystavěli Lichtenštejnové, a vypadá to tam podle něj parádně. „Tak proč bychom něco takového nemohli mít tady, kdy lidé budou jezdit po moderních památkách a budou se dívat na to, co dokázali naši předci. K tomu uvidí, že tady vzniklo něco nového, že tam je skvělá restaurace, Dinopark či minigolf,“ nastínil Chlubna.

„Pokud se skutečně najdou peníze a někdo tady postaví kupříkladu minigolf nebo přestaví historickou památku nebo ji dá nějaký nový nádech, tak potom se najde podnikatel, který tam otevře nějaký stánek, a na to se pak nabalují další věci. Je to hlavně o tom najít peníze do základu, aby to mohlo fungovat."

Podle karvinského primátora Jana Wolfa má část města, ale i regionu, která byla postižena těžbou, nyní ucelený koncept, který chce do budoucna toto území řešit a chce ho přetvořit k jinému životu.

„Je to o komplexu opatření, ke kterým musí dojít v každém strukturálně postiženém regionu na světě. Když kdekoli probíhala restrukturalizace, tak to byl vždycky soubor ekonomických, personálních, lidských opatření, ale také volnočasových, v návaznosti na další služby, kvalitu bydlení. Pokud chceme, aby tady lidé v budoucnu bydleli, musíme jim tento komplex služeb nabídnout, jinak budou z regionu odcházet a půjdou za lepším,“ upozornil Jan Wolf.

„Pohornická krajina řeší spíše to, co je na poddolovaném území, ale vedle toho máme projekt Karviná všemi deseti, který by měl zahrnovat v rámci vnitřku města projekty, které by měly pomoct ke zlepšení života,“ uzavřel.