Společnost
10/01/2017 Jaroslav Baďura

Karviná vystaví unikátní kopii Turínského plátna

Kopii takzvaného Turínského plátna, do něhož mělo být zabaleno Kristovo tělo po sejmutí z kříže, vystaví pro veřejnost zámek Fryštát.

Výstava obsadí tři přízemní místnosti hlavní budovy zámku Fryštát. Přiblíží i širší souvislosti a bude tedy zajímavá i pro ty, kdož historii objevu plátna neznají.

V Broumovském klášteře byla kopie plátna z roku 1651 objevena v dřevěné schránce v roce 1999.

Veřejnosti se výstava sice otevře ve středu 18. ledna v 10 hodin, ale první návštěvníci ji mohou vidět už v úterý 17. ledna odpoledne.

Plátno bude vystaveno v samostatné místnosti se zatemněnými okny a speciálním osvětlením. Ve dvou dalších místnostech budou informace o Broumově a cestě plátna do kláštera, v další o plátně samotném a souvislostech ukřižování Ježíše Krista. Návštěvníci se například dozvědí i to, co byly římské flagrum, Longinovo kopí či rouška z Ovieda. Karvinská výstava bude tedy zajímavá i pro ty, kdož historii objevu plátna nebo příběh ukřižování neznají. Je vhodná i pro školy.

Turínské plátno (originál) je v dómě Turíně od roku 1578. Plátno je považováno za pohřební rubáš Ježíše Krista. Na lněné látce je otisk muže pouhým okem rozeznatelný při pohledu z větší vzdálenosti. Ve skutečnosti jde o projekci (jakýsi první negativ). Plátno má rozměry 436 x 110 cm. Povaha otisku umožnila vytvořit trojrozměrnou rekonstrukci tváře včetně detailů – kapky krve na vousech, stopy rozmazané krve na pravé tváři, otisk mincí v očních důlcích.

Poprvé bylo plátno fotografováno v roce 1898 při příležitosti výstavy v Turíně, tehdy právě italský fotograf Secondo Pia po několika pokusech o záběry (různé denní časy, různá nasvícení) zhotovil negativ, z něhož jasně vystoupila mužská tvář připisovaná Ježíši Kristu. Při prohlížení samotného plátna pouhým okem toto patrné nebylo. Katolická církev označuje plátno za symbol Kristova utrpení. Dlouho patřilo italským panovníkům – první zmínky jsou už ze 14. století, exkrál Umberto II jej církvi odkázal v závěti z roku 1983. Vědci plátno zkoumají od roku 1978, restaurátorské práce z roku 2002 odhalily na zadní straně originálu ještě jeden otisk identické tváře.

Sdílejte článek