Nejnovější zprávy: Před 90 lety vznikla Vazební věznice Ostrava VŠB-Technická univerzita Ostrava a pivovar Ostravar budou spolupracovat

Filmové návraty

Karel Reisz, nejslavnější Ostravan ve světě filmu

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Karel Reisz s herečkou Meryl Streepovou. Foto: Archiv Martina Jirouška

Z Ostravy pochází řada osobností, které přesáhly regionální význam, někteří nejen, že prosluli za hranicemi republiky, ale stali se dokonce světoznámí.

Z oblasti filmu je to jednoznačně režisér a teoretik Karel Reisz, bez něhož si nelze představit například novodobé dějiny britské kinematografie. Uspěl ale také v Hollywoodu, i když ne natrvalo.

Někteří jsou toho názoru, že se stal respektovanější než jiný český emigrant Miloš Forman. Každopádně Reiszův věhlas byl tak obrovský, že dostal nabídku na režii jednoho z dílů Hvězdných válek. Odmítnul. Neměl by prý o čem točit. Opravdu?

"Jak se stával slavnější, přicházeli k nám známí herci, třeba Warren Beatty, Meryl Streepová nebo Christopher Reeve. Víte, otevřeli jste dveře a tam byl Superman, to byl docela zážitek," uvedl v ostravském dokumentu režisérky Petry Všelichové Ten filmový život jeden z Reiszových synů.

Nenápadný, kultivovaný muž měl v životě obrovské štěstí. Na poslední chvíli vyváznul živ z židovského transportu. Stal se jedním z pověstných Wintonových dětí. Rodině se už tolik nedařilo, matka s otcem zahynuli v Osvětimi.

Ve Velké Británii nejprve studoval chemii, pak se ale jednoho dne přihlásil na inzerát Britského filmového institutu, opět měl štěstí. Právě hledali někoho, kdo by dokázal kultivovat domácí produkci a hlavně měl trpělivost vytvořit funkční učebnici.

Reisz se ubytoval u sekretářky a trpělivě analyzoval stovky a stovky střihových záběrů z klasických britských snímků. Nakonec uspěl a jeho učebnice filmového střihu se dodnes vydává a dlouhou dobu sloužila jako skripta pro absolventy pražské FAMU.

Dá se říci, že vedle Vladislava Vančury, rodáka z Háje u Opavy, se právě Karel Reisz z Ostravy zasadil nejvíce o zušlechtění filmové řeči. Vančura jen v domácích poměrech, Reisz v celosvětovém měřítku.

Režisér a teoretik, to nebývá příliš zvykem, ale v padesátkách to fungovalo. Reisz si záhy své poznatky měl možnost vyzkoušet v praxi a v roce 1960 natočil celovečerní debut V sobotu večer, v neděli ráno (1960), která je dodnes považovaný za nejlepší britský film.

Vida ho, Ostravák, a jak se uměl ohánět. Doma byl ale tabu. Komunisté jej považovali za nežádoucí element a co z toho, že díky slavné parodii Felixe Holzmana vstoupil do všech českých domácností v silvestrovské scénce. Populární týdeník Kino jej ještě dlouho uváděl jen jako režiséra českého původu.

Reiszovy ambice se nespokojily s vavříny na starém kontinentu a vzal útokem Hollywood, kde natočil hned několik vydařených snímků. Jedním z nich je patrně divácky nejznámější Reiszovo dílo Francouzova milenka (1981).

V paměti zůstane zejména díky protagonistům hlavních rolí, svého času miláčků a idolů světového publika Jeremy Ironse a Mery Strrepové.

Kromě toho, že se jedná o srdceryvnou romanci, Reisz opět exceluje coby rafinovyný vypravěč-teoretik, kongeniálně propojil atraktivní téma filmu ve filmu, tedy o tom, jak filmový štáb natáčí historický příběh, přitom osudy herců se prolínají s osudy jeho postav. Dopomohla mu k tomu opět bravurní zkušenost s filmovým střihem, který skutečně dělá divy.

Přestože se po válce chtěl mladík Reisz vrátit zpět do Ostravy, našel v ní jen zbořeniště. Rodina byla rozprášena nacisty a z dřívějšího právnického impéria zbyly jen trosky.

Protože jej nikdo nečekal, opět odjel. Vzpomněli si na něj pak už jen v Karlových Varech, kde byl častým hostem v 80. letech. Macešská Ostrava jeho osobnost vytáhla jako divokou kartu až v okamžiku, když ona sama chtěla vylétnou na místa nejvyšší.

Reisz jí měl dopomoci k úspěšné kandidatuře na Evropské hlavní město kultury v roce 2015. Bohužel se tak nestalo, není divu, proč by se měl mrtvý, leč stále slavný tvůrce zbytečně zahazovat. Zbyl jen památník nad dveřmi do jeho bytu na Tyršově ulici a promítací sál nazvaný symbolicky Karel.

Zájem Ostravanů je v tomto směru falešný a paměť zatraceně krátkodobá, například v roce 1998, kdy se v v tomto prostoru konala projekce Reiszova zdařilého thrilleru Night Must Fall, nepřišla ani noha. A protože Mistr odešel na věčnost v roce 2002, těžila kandidatura města alespoň z přítomnosti jeho bratra Pavla, který ovšem z filmem jako takovým neměl nic společného.

Ani Karel Reisz to ke sklonku své kariéry neměl jednoduché a čím dál více zahořkl, důkazem budiž jeho poslední dílo, už jen televizní film, adaptace absurdního kusu Samuela Becketa o tom, jak marnost ničí veškeré lidské tužby.

Vedle toho, že Karel Reisz vynikl jako bravurní stylista ve filmové režii, proslul jako teoretik a slavil úspěchy i coby producent. V tomto ohledu inspiroval i známého českého producenta Čestmíra Kopeckého. Byl to právě on, kdo produkoval na poslední chvíli vzniklý dokument o ostravském géniovi.

"Natočit o něm dokument považuji za nutnost, protože zde musí existovat paměť, zachycení jeho jedinečnosti. Reisz nebyl jen režisér, ale i producent. Byl to on, kdo lidem otevřel dveře, když hledal možnost oživení kinematografie," vysvětloval Kopecký, když začal projekt připravovat.

A v čem byl tedy ostravský rodák tak unikátní? „Měl schopnost, kterou mají jedineční lidé, z každého dokázal dostat to nejlepší," zdůrazňuje Reiszův dvorní střihač John Bloom.

"Nemusí být ani moc zkušení, ale zapálení. To, co dělá dobrý film, to nejsou peníze, ale dobrý nápad a dobrá spolupráce," komentuje Reiszovy filmové začátky slavný kameraman Walter Lassally.

Traduje se, že při natáčení se Karel Reisz natolik dokázal zabrat do práce, že při plánování střihového záběru v samém zápalu spadl do místního bazénu. Tato mimořádná zažranost do kumštu jej vynesla až do hvězdných výšin.

Ještě nedávno ve Staré Aréně o tom realizoval inscenaci mladý režisér Pavel Gejguš s vynikajícím René Šmotkem v titulní roli. Titul Šampaňský socialista sice nebyl nejšťastnější, ale provedení skvělé.

Pokud se má Ostrava ve světové kinematografii něčím skutečně pochlubit, je to především rodné místo tohoto legendárního tvůrce nejen Francouzovy milenky.

Autor je filmový kritik a historik