Nejnovější zprávy: O letní tábory je zájem. Ale podražily, za jedno dítě nejméně 4000 korun Příběhy staré Ostravy. Bestiální vražda? Devět let vězení a jednou měsíčně půst

Cestování

Kam za nejlepší ostravskou zmrzlinou? Přece do polských Gliwic!

Bývalá česká volejbalová reprezentantka vyrábí s italským manželem zmrzlinu, která stojí za návštěvu.

Rynek - historické náměstí v Gliwicích. Foto: Marek Prorok

Když jsem si nedávno v tištěném vydání Magazínu PATRIOT přečetl příběh ostravské rodačky, bývalé volejbalové reprezentantky Ivany Plchotové, která si v polských Gliwicích otevřela luxusní zmrzlinárnu Gelateria Veneta, bylo jasné, do jakého města se vydám na příští víkendový výlet.

Foto: Marek Prorok

Po skončení volejbalové kariéry chtěla Ivana Plchotová se svým italským manželem otevřít zmrzlinárnu přímo v centru Moravskoslezského kraje, v Ostravě.

Zdejší banky jí ovšem odmítly půjčit peníze s tím, že luxusní zmrzlina není dobrý nápad. Doufejme, že to není jen pověstná špička ledovce, a že podobné projekty z kraje, kvůli neochotě bankéřů, neodcházejí ve větším počtu.

Nejlepší je pistáciová! Foto: Marek Prorok

Dnes už do Gliwic na vynikající zmrzlinu nejezdí jenom Ivanini kamarádi a přátelé z Ostravy, ale i další „gastronauti“ z Česka i Polska, kteří dokáží ocenit skutečnou kvalitu.

Dopravní dostupnost do hodiny

Do většiny příhraničních polských měst se autem z Ostravy dostanete za necelou hodinku, bez ohledu na geografickou vzdálenost. To je malý paradox, který souvisí s umístěním polské dálnice A1, navazující na naši D1. Ratiboř je od Ostravy vzdálená 42 kilometrů, ale je od dálnice nejdál, do Rybnika je to 58 km, ale je k ní blíže, a do Gliwic, které leží přímo na ní, to máte 76 km.

Po více než hodině mlsání jsem konečně sebral sílu opustit zmrzlinárnu a vydat se do centra města. V Gliwicích žije méně obyvatel než v Ostravě, ale o něco více než ve čtvrtém největším českém městě, Plzni. Podle toho město působí - velkoměstsky.

Patří k tomu i příjezd do centra téměr půlkilometrovým tunelem. Hlavní náměstí, Rynek, je relativně malé, ale malebné, s klasicistní radnicí uprostřed a barokní Neptunovou kašnou z roku 1794.

Rynek s klasicistní radnicí a barokní Neptunovou kašnou. Foto: Marek Prorok

Výstavní ulice Zwycięstwa (dříve Wilhelmstraße) spojuje historické centrum s nádražím a vznikala od 80. let 19. století. Po zmrzlině a kávě jsem si chtěl dát na náměstí tradiční polskou zapiekanku, což je vlastně půlka bagety obložená vším možným podle vašeho výběru a zapečená v troubě, čili nic extra zdravého, ale pořád lepší než hamburger.

Ale měli při mé smůle zrovna "przerwu", takže jsem zamířil ještě k jedné atrakci, kterou si při návštěvě Gliwic nikdy nenechám ujít.

Foto: Marek Prorok

Vysílačka v Gliwicích je živou připomínkou hrůz druhé světové války. Je to právě tady, necelou hodinku od Ostravy, kde se 31. srpna 1939 odehrálo fingované přepadení německé radiostanice, které Hitlerovi posloužilo jako záminka k rozpoutání celosvětového konfliktu. Tuto „speciální vojenskou operaci“ provedli příslušníci SS převlečení do polských uniforem. To bylo ještě v době, kdy k rozpoutání války bylo zapotřebí nějaké záminky, byť falešné.

Samotná radiostacja gliwicka válku přežila, a dnes se jedná o nejvyšší dřevěnou rozhlasovou věž na světě. Měří 111 metrů, pro srovnání, věž ostravské nové radnice má 86 metrů, ale naštěstí není ze dřeva.

Díky tomuto historickému kontextu si můžeme uvědomit, že na severní hranici Česká republika do druhé světové války nesousedila s Polskem, jako dnes, ale s Německem! Polsko se po válce celé přesunulo na západ, do Gliwic přicházeli Poláci ze Lvova, který si naopak přivlastnil Sovětský svaz, dnes Ukrajina.

Němcům se rozpoutání druhé světové války vymstilo, přišli nejen o Gliwice, ale i spoustu dalšího území, a po celém světě kvůli tomu zemřely miliony a miliony lidí.

Že je podnikání v mírových podmínkách mnohem přijatelnější formou expanze, dokazuje pobočka LIDLu, která dnes stojí hned vedle historického památníku. A když už to musí být, jsem ochoten akceptovat i ty "cenové bomby".

Vítězství neviditelné ruky trhu. Foto: Marek Prorok (2019)

Tentokrát jsem ale odbočku k LIDLu omylem přejel, a dostal se, jak to ve velkoměstech chodí, zpět na čtyřproudovou silnici, která mě zavedla k obrovskému nákupnímu centru Carrefour, kde jsem konečně dočerpal pohonné hmoty za krásných 6,49 zlotých za litr (cca 34 Kč). Tentokrát jsem, po březnovém cenovém šoku, nepohrdl plnou nádrží.

Foto: Marek Prorok

A nakonec se dostalo i na tu zapiekanku!

Foto: Marek Prorok