Jsem z Poruby! Proč se tu žije nejlépe v Ostravě?

​Spousta obyvatel ostravského městského obvodu Poruba by toto místo nevyměnila za nic na světě.

Jsou přesvědčeni, že bydlí na dobré adrese, že žijí v místě, kde je čistý vzduch a spousta zeleně a zároveň oceňují hodnoty v podobě kulturních památek, které v Porubě jsou. Oblouk, Hlavní třída a rozsáhlý areál bloků domů, které jsou stavbami takzvané sorely.

Také starostka Poruby Lucie Baránková je velkou patriotkou tohoto městského obvodu. „Narodila jsem se v Porubě, žiju tady od narození, vychodila jsem tu dvě školy, vždy školákům hrdě říkám, že jsem absolventka základky Ukrajinská a Wichterlova gymnázia. A zároveň doufám, že i oni se k tomu budou jednou hlásit stejně hrdě jako já,“ říká starostka.

Porubáci jsou hrdí obyvatelé

Lucie Baránková započítává ke svým studijním létům i vysokou školu VŠB-Technickou univerzitu. „Byť ekonomickou fakultu v centru. Tehdy mě sice hodně lákalo studovat v Brně a později i pracovat v Praze, ale nakonec se mi Ostravu a Porubu nechtělo opustit. Praha je sice fajn, ale spíše na výlet, žít a usadit bych se tam asi úplně nechtěla,“ říká starostka Poruby.

V rodné Porubě totiž našla vše, co k životu potřebuje. „A nic mi tu nechybí. Ani se v mém životě nestala nějaká věc, která by mne přiměla toto rozhodnutí změnit.“

Říká, že Porubáci jsou velmi hrdí obyvatelé. „Pozoruji to často, myslím, že lidé si hodně váží porubských památek, které jsou vlastně živé, protože v nich lidé bydlí,“ říká a dodává, že nejraději mají obyvatelé Poruby onen první stavební obvod, který vznikl v architektonickém stylu takzvané sorely.

Rekonstruují Oblouk, otevře se Poklad

„My se navíc snažíme tuto památkově chráněnou oblast kultivovat, právě nyní probíhá rekonstrukce Oblouku. V létě se otevře po velké rekonstrukci také Dům kultury Poklad, který byl posledních jedenáct let zavřený, a lidé se jeho otevření nemohou dočkat. Mají s ním spoustu spojených vzpomínek, je to jejich srdcovka,“ říká starostka Poruby.

A svěřuje se, že když se teď účastní kontrolních dnů rekonstrukce Pokladu, tak že v době, kdy byla mladé děvče a do Pokladu chodívala se školou, jí připadal větší a prostornější. „Ale to je kvůli tomu, že v dětství vám vše připadalo větší. A když vyrostete, je všechno nějak menší,“ usmívá se.

Strategickým územím je porubská vozovna

V padesátých letech dobře architekty naplánované sídliště je třeba také rozvíjet. Proto Poruba nedávno představila svůj strategický plán do roku 2030, v němž jsou dlouhodobé strategické projekty, které mají ještě více zlepšit život jejích obyvatel.

„Je to například úmysl nějak využít velké strategické území porubské vozovny. Tramvajová vozovna je velmi těžko přemístitelná, ale tu autobusovou, která zabírá třetinu toho území, bychom rádi přemístili do Martinova. Vykupujeme tam i garáže a snažíme se to území zcelit. Vzniknout by tam mohla celá řada věcí, třeba úplně nová smart čtvrť, v níž by mohla být opravdu moderní bytová zástavba se službami,“ říká starostka.

Poruba připravuje také revitalizaci Zámeckého parku, na jehož podobu vyhlásila radnice architektonickou soutěž, a po rekonstrukci Oblouku, která skončí příští rok, chce obvod pokračovat také v revitalizaci jeho předprostoru.

Na území Poruby se rovněž nachází areál bývalého VOKD, jehož obnovu ale připravuje město Ostrava. „To jsou staré porubské zátěže jako je Poklad nebo Prodloužená Rudná, s nimiž se celé roky nedařilo hnout, až teď se to konečně daří,“ říká Lucie Baránková.

Má ráda Hlavní třídu, ale i lesopark

Poruba platí za jedno z nejlepších bydlení v Ostravě, bydlí v ní pětašedesát tisíc obyvatel. Každý nový investor, který tu chce postavit byty, je má většinou prodané ještě dříve, než se postaví. A byty tady stojí téměř stejně jako v centru města.

Čtěte také: Muž s mimořádnou pamětí zachraňuje vzpomínky na starou Porubu

Sama starostka má ráda v Porubě především Hlavní třídu, která je živým korzem pro spoustu obyvatel Poruby. „Mám ráda ale i porubský lesopark, kam si spíše chodím odpočinout nebo okolí krytého bazénu, Pustkoveckého údolí či pátý obvod, kde jsem vyrostla“ říká.

V posledních letech je však její srdcovkou Oblouk. „Těším se, až dostane svůj původní lesk. Při posledním kontrolním dnu už to bylo na fasádě vidět. Až mne dojalo, když jsem si přitom vzpomněla, jak jsme rekonstrukci začali prosazovat a dnes už restaurátoři obnovují kresby a sgrafita a vysvětlují, jakou mají opravdovou historickou hodnotu,“ říká starostka.

Nejlepší životní prostředí? V Porubě!

Poruba má také až neuvěřitelnou zeleň. „Ano, říká se, že Poruba je nejzelenější částí Ostravy, že máme nejlepší životní prostředí. Ale obyvatelé si často nechtějí připustit, že také stromy stárnou. A že se zkrátka musí postupně obnovovat. A to už teď, protože některé stromy jsou staré jako nejstarší části sídliště,“ říká starostka.

Přizvala si tedy na pomoc odborníky arboristy, aby vysvětlovali lidem, že mnohé už nemocné stromy prostě musejí nahradit nové. Aby byla Poruba pořád zelená.

Starostka připomíná, že obyvatelé Poruby se cítí Porubany, ne Ostravany. „Všimněte si, že když jedou do centra města, říkají, že jedou do Ostravy,“ říká starostka Lucie Baránková.

Dodnes jsou urbanisticky první, druhý a třetí stavební obvod nové Poruby ceněné jako ve své době pro svá hřiště, uzavřené bloky, dvory, zeleň prostě jako místa pro dobrý život. Avšak je třeba dodat, že i v ostatních částech Poruby jsou lidé spokojení, alespoň takové jsou zpětné vazby z různých průzkumů a veřejných projednávání.

Problémem je vměstnat sem všechna auta

Jedna z mála věcí, které ale tehdy architekti neodhadli, jsou parkovací stání. Nemohli to tušit, tehdy jim po těch cestách jezdilo jedno auto za hodinu. „Ale vývoj jde dopředu a je třeba to nějak řešit,“ dodává starostka.

„Plno lidí žádá rezidentní karty, ale to nijak nepomůže. Lidé sem jezdí za prací v mnohem menší míře, než například do centra Ostravy. A přes noc, kdy parkování potřebují právě místní obyvatelé, zde parkuje minimum nerezidentů. Na základě dat, která máme, si troufám tvrdit, že kdybychom zavedli rezidentní karty, lidi by byli nakonec zklamaní, že musí platit a jejich problém to stejně nevyřešilo. Podzemní parkování je sice varianta, ale je velmi drahé, vybudování jednoho parkovacího stání se pohybuje od jednoho milionu korun výše. Na to obvod nemá, navíc návratnost je dlouhá,“ líčí starostka.

Pomůže řešit parkování alternativní doprava?

Parkování je možné řešit kombinací mnoha nástrojů, například se radnice snaží nechávat upravovat dvory a měnit podélné stání na příčné. Mění také některé ulice z obousměrných na jednosměrné, aby v nich místní mohli na jedné straně parkovat.

Čtěte také: Fotograf Renner vzdává hold krásné Porubě

„Uvažujeme také o alternativních formách dopravy, kterou by využívali místo svého auta ti, co s ním vyjedou jen občas. Víme, že takových aut, která neopustí své parkovací místo ani jedenkrát do měsíce, je v Porubě zhruba patnáct stovek. Nejen pro ty by mohla fungovat něco jako poptávková doprava. Uvažujeme i o tom, že spustíme pilotní projekt dovozu dětí do kroužků,“ říká starostka.

Ale upozorňuje, že například v Budovatelské ulici má vzniknout i parkovací dům a na povrchu bude dětské hřiště pro gymnázium. „Toto je však jedno z mála míst, kde lze uprostřed zástavby takovýto dům umístit a je pravda, že tam je opravdu jedna z nejhorších situací s parkováním."

Když uzavřeli Poklad, lidé začali pořádat kulturní akce jinde

Také v Porubě se chtějí obyvatelé stále více bavit. A široký a dlouhý bulvár Hlavní třídy k tomu doslova vybízí. A tak se tu koná každoročně například Porubajk či vyjížďky na kolečkových bruslích, kdy se celá třída uzavře. Obvod začal suplovat pořádání kulturních akcí poté, co se před jedenácti lety uzavřel Dům kultury Poklad.

A vznikly tím nové kulturní akce, které přežijí i v době, kdy se Poklad opět otevře. Jeden příklad za všechny je předprázdninový festival nového cirkusu Cirkulum. „Letos bude pátý ročník, přehodili jsme ho kvůli pandemii na začátek srpna a uskuteční se opět v plné verzi, v jaké býval před covidem. Je to něco, co lidé jinde nemohou vidět a přijíždějí na něj i ze vzdálenějšího okolí,“ říká Lucie Baránková.

Dojde i na veřejné wc, po kterém lidi volají

Porubu má moc ráda. „Vždy, když se vrátím ze zahraničí, tak si říkám, že nám tady vlastně nic nechybí. Byť je už takový český kolorit, že my Češi si pořád na něco stěžujeme. Máme tu velmi blízko přírodu, kam můžeme zajít pěšky nebo zajet na kole.,“ říká starostka.

V Porubě se snaží kultivovat i přírodu uvnitř města. Obvod chce oživit i parky, které jsou často z minulosti zanedbané. „Nyní se například revitalizuje park na náměstí Družby, tam mají být nově mlaty, moderní lavičky, nová výsadba, cyklostezka a konečně i veřejné wc, po kterých lidé v Porubě volají,“ říká starostka

Vracejí se vodní prvky

Porubané také často řeší vodní prvky, které tu kdysi byly, ale pak postupně mizely. „Například Na Floridě, na Havlíčkově náměstí,“ říká starostka. „Takže například nyní dostavujeme dům s pečovatelskou službou Harmonie a součástí tohoto projektu je také kašna. Dále máme v plánu proměnit také prostranství u Floridy a tam se také vrátí vodní prvky,“ vypočítává starostka Poruby.

K Pokladu chce obvod instalovat do jednoho z parků, které se chystá revitalizovat, také kašnu, která kdysi stávala dlouhá léta na Masarykově náměstí v centru Ostravy. „Je od Vladislava Gajdy, který má v Porubě řadu uměleckých děl a my máme jeho žulovou kašnu schovanou ve skladu u nás. Tato kašna by měla stát v prvním z revitalizovaných parků u domu Poklad. Na to se moc těším,“ říká starostka obvodu Poruba.

Patří do staré Poruby, ale má ji rád celou

Porubské sídliště, zejména jeho první vybudované obvody, dnes platí za dobrou adresu a lidem se tu dobře žije. Rodák ze „staré“ Poruby a potomek nejméně tři sta let zde hospodařícího rodu Jan Tichý říká, že má rád Porubu celou. „Porubu mám rád, protože jsem se tu narodil a protože tady tři staletí žili moji předkové,“ vysvětluje Jan Tichý.

„Je to dobrá poloha, bylo tu blízko do města a přitom tu člověk žil poklidný venkovský život. Poruba měla výhodu, že i příliv peněz pro zemědělce byl jednodušší, protože do Ostravy nebylo pro zemědělce a jejich výrobky relativně nikdy daleko. Navíc potom, kdy se tady postavila železnice, která se později změnila na tramvaj, tak i doprava do práce v Ostravě byla jednodušší. A jak se Ostrava stále rozšiřovala, tak Poruba k Ostravě přirostla,“ říká pamětník.

Má rád les k Mexiku, ale i rušnou Hlavní třídu

Jan Tichý má ve staré Porubě hodně rád Záhumenici. „Celý ten les směrem k Mexiku, dnes už i dále k lázním v Klimkovicích. Z nové Poruby mám moc rád celou Hlavní třídu, celý ten střed nové Poruby. Je to moc dobře urbanisticky vymyšlené, je to postavené s přehledem a s rozmachem. To centrum je široké a moc se mi to líbí. Trochu to možná kazí ty dvouletky směrem od Oblouku nahoru k věžičkám, to je taková ubytovna, do té čtvrti to moc nesedí a je vidět, že se to stavělo horkou jehlou narychlo, aby bylo kam dát ty lidi,“ říká Jan Tichý.

Další etapy výstavby nové Poruby už tvoří paneláky a hodně socialistická výstavba. „Ale pořád to má úroveň. Bývalo to dříve i takové šedivé, ale dnes je na Porubu radost pohledět, protože zejména ty domy, které mají družstva vlastníků, se opravují, renovují, opravují, vylepšují. Dávají do nich nové balkóny, dnes když jede člověk po Opavské ulici, tak ty domy naproti polikliniky se opravují a je to tady čím dál pěknější,“ říká Jan Tichý.

Klaus se divil, kam až jezdí z Ostravy tramvaje

Kvůli budoucnosti Ostravy, která zažívá útlum těžkého průmyslu, je rád, že se stále rozšiřuje Vysoká škola báňská, dnes Technická univerzita. „To je opravdu skvělá věc se všemi těmi IT pracovišti a líhněmi. Také je skvělé, že je tady fakultní nemocnice, je to obrovská pomoc pro lidi z Ostravy a okolí. I když měla strašné zpoždění. Začala se na těch polích stavět, když jsem měl možná kolem osmnácti let, ale pořád se jen kopalo. Potom časem postavili halu, do té už navezli vnitřní vybavení nemocnice, ale když nemocnici konečně v průběhu osmdesátých let dostavěli, tak to vybavení do ní ani nedali, protože už bylo staré,“ říká Jan Tichý.

Podotýká, že Poruba má velice příhodnou polohu. „Je tady kolem les, je tu populární, pěkně udržovaný lesopark Myslivna, kam, když je pěkně, chodí spousta obyvatel. Lidi tady mají jít kam do přírody, třeba na Mexiko, na klimkovické lázně. Nebo sedne na tramvaj a zajede do Budišovic nebo do Zátiší. To nemá v republice nikdo, aby tramvaj jezdila do rekreační oblasti údolí Porubky, tam jezdí půl Ostravy. Tam jdete Krásným Polem, Dolní Lhotou, je to tu moc pěkné,“ říká porubský patriot.

A přidává k dobru historku z období po roce 1989, kdy do kraje přijel tehdy poprvé ministr financí Václav Klaus. „A zavezli ho mimo jiné do Zátiší. A jak tam viděl tramvaj, tak se divil. Tady jezdí tramvaj? Odkud? No z Ostravy, řekli mu. Jak je to možné? To nemůže být ekonomické, divil se,“ vzpomíná Jan Tichý, který oceňuje i skvělé připojení velkého nádraží ve Svinově. „Sednete do vlaku a máte spojení do celého kraje,“ pochvaluje si.