Jeden den ve Zlíně. Tovární město par excellence!

Má průmyslovou minulost, staré továrenské budovy s moderními funkcemi, nachází se zde spousta staveb z režného zdiva, je to turistický underdog a není to Ostrava. Vítejte ve Zlíně, jednom z nejpozoruhodnějších větších měst, které lze v Česku navštívit.

Zlín patří k destinacím skvěle dostupným vlakem. Do Otro­kovic se dostanete za pohodovou hodinku patnáct a pak už záleží na vás, zda chcete přestoupit na trolejbus spojující nádraží v Otrokovicích se Zlínem nebo pokračovat vlakem na zastávku Zlín střed. My vyrážíme stylovým vozem Lexus od firmy Autobond a po příjezdu do města neomylně míříme mezi zdejší průmyslové objekty.

Právě tam se totiž nachází skvělá kavárna s poetickým jménem Jedním tahem. Měl jsem radost, že jsem ji našel přesně takovou, jakou si ji pamatuju z před několika lety, kdy jsem tam zavítal poprvé. Bar, u nějž si objednáváte, je umístěn nezvykle uprostřed místnosti, sezení se pak nachází okolo něj, obklopené množstvím rostlin a zeleně dodávajících kavárně příjemnou atmosféru.

Interiéru dominují šedé potravinářské bedýnky, jejichž různorodou kombinací vznikají originální interiérové prvky jako květináče, stoly a sezení. Estetický zážitek z interiéru dále umocňují obrazy nebo lebka exotického sudokopytníka. Dávám si zde filtr na ledu a hlavně brunch, který by se dal popsat jedním slovem. Fantazie. Sázené vejce na domácím kváskovém chlebu s guacamole a ricottou je start dne, jaký bych si dovedl představit častěji než výjimečně.

Foto: Mára Dušek

Z kavárny míříme na jednu z místních dominant – Baťův mrakodrap. Z terasy v šestnáctém patře je totiž ten nejkrásnější výhled na město i okolní kopce. V mrakodrapu je kavárna, slavný výtah, do nějž je možné nahlédnout a paternoster, který musí být tutově ten největší v Česku. Do budovy postavené v letech 1936-1939 je vstup zcela zdarma, prohlédnout si zde můžete také expozici věnovanou baťovskému odkazu.

Zlín má některé jednoduché turistické chytáky, které mi jsou velmi sympatické. Výrazný nápis Zlín na náměstí Práce se vzdáleně inspiruje myšlenkou slavného nápisu I AMsterdam, dnes jsou však tyto trojrozměrné názvy běžně k vidění v rozličných světových metropolích. Na nápisu jsou piktogramy odkazující na věci typické pro Zlín, který je mj. univerzitním a obuvnickým městem.

Něco takového by se mi mimochodem velmi líbilo mít v Ostravě, která má díky třem vykřičníkům unikátní možnost originálně propagovat své logo, aniž by kopírovala například právě ono slavné amsterdamské srdce. Bylo by to navíc ideální místo pro fotky na instáč, což by městu dělalo snadnou reklamu. Během mistrovství světa se trojrozměrný nápis objevil před hokejovou halou, tak třeba se jej jednou dočkáme trvale.

Asijská kuchyně u nás letí, v jedné z minulých reportáží ze slovenského Martina jsme ostatně dávali tip na jedno z vůbec nejlepších bister v celém Československu. Ve Zlíně máme v podobě Phởlévkárny další solidní adresu, kam můžete na své oblíbené pochoutky z vietnamské kuchyně. Zkoušíme poctivě připravené pho bo a také vegetáriánské bun dau nam bo s tofu, které musím obzvlášť pochválit. Vegetariánská kuchyně je dnes nedílnou součástí gastronomie a pokrmy bez masa se zabydlují v nabídkách drtivé většiny provozoven mezi těmi masitými.

Foto: Mára Dušek

V souvislosti s Pholévkárnou i kavárnou Jedním tahem mi dovolte jednu pochvalu. Zlín má mnoho provozů, obchodů nebo firem zasazených do průmyslových budov, a vždycky jsem se tam díky tomu cítil dobře. Protože centrum města vypadá poměrně obyčejně, bývá to právě v továrenském areálu, kde mi vždy připadá, že jsem v tom opravdovém, ryzím Zlíně. Klidně tu oběhněte více podniků, třeba stylovou kavárnu Továrna nebo bistro Na Špagety.

Pokud bychom měli zmínit další gastronomické tipy, které pochází od místních, musíme začít jednoznačně u Comic Cone Foodtrucku, který jsme k našemu smutku našli v den návštěvy města zavřený. Každopádně pověst jej předchází stejně jako třeba Bůrger. Co se týče kaváren, výběr je zde skoro nekonečný, stalo se nám tedy něco podobného jako v Olomouci, kdy se do města prostě musíte opakovaně vracet, abyste vše dokázali obejít.

My zamířili do milého espresso baru Kafö, kde jsme si dali filtr a cappuccino. Interiér v pastelových barvách je zařízen maximálně minimalisticky, v létě je příjemným bonusem venkovní posezení, které podnik opticky i prakticky zvětšuje. Pokud se rádi vracíte k větším kavárenským značkám, můžete zvolit Kafec nebo Pikolu, pakliže raději objevujete provozy exkluzivně fungující na jediném místě, zkuste třeba Hravé Kafé.

Foto: Mára Dušek

Jedním z nejnovějších přírůstků na architektonické mapě Zlína se před pár lety stal památník věnovaný Tomáši Baťovi. Střídmá třípodlažní stavba, v níž visí nepřehlédnutelná maketa Baťova letadla, na nějž se můžete dívat z výšky i zespoda, se skvěle hodí na pořádání výstav nebo společenských akcí, čehož jsem tu před pár roky byl přímým svědkem. Objednat si zde musíte prohlídku, osobně však radím, pokud tu možnost budete mít, jen tak bloumat budovou a okolo ní a vstřebávat dojmy, které ve vás tato funkcionalistická stavba vytváří.

Pokud stále nebudete mít dost zlínské architektury, můžete navštívit jednu ze zdejších slavných vil. Čiperova vila z roku 1942 od architekta Vladimíra Karfíka je v době, kdy čtete tento článek, stále ještě v rekonstrukci, měla by však podle plánu otevřít už na podzim, tedy během několika málo měsíců. Sídlit by tam mělo kulturní a kreativní centrum, co je však důležitější, bude i s přilehlou zahradou otevřena veřejnosti.

Osobně mám rád také příběh znovuzrození zlínského obchodního domu od architekta Františka Lydie Gahury, protože mi dodává naději, že se podobného počinu dočkáme jednou také v Ostravě v podobě opravy obchodního domu Bachner. Zlín nám ukazuje, že lze budovy krom původního vzhledu také naplnit původními funkcemi, tudíž dnes můžeme opět v obchodním domě utrácet své těžce vydělané peníze za světské radosti.

Dalo by se tu zůstat několik dní a objevovat veškerá zákoutí Zlína. My však máme den pouze jeden, vracíme se tedy zpět do Ostravy a budeme se těšit na jednu z příštích návštěv tohoto půvabného továrního města.

Foto: ​Mára Dušek