Jeden den v Třinci. Posnídej a val na Javorový!

Od Třineckých železáren až vzhůru k nebesům Těšínských Beskyd! Tak by se dal ve zkratce popsat náš výlet, jehož součástí byla i špičková snídaně, za kterou by se nemuseli stydět v leckterém velkoměstě.

Potvrdila se tím tedy dnes už dobře známá věc, že Beskydy jsou od Čeladné až po Horní Lomnou gastronomicky na vysoké úrovni!

Vyjíždíme v pátek večer, protože v Třinci máme nocleh v hotelu Terra, kde si k večeři dávám rizoto s vepřovým masem a Mára kachní paštiku, což ještě společně zapíjíme rozlévaným vínem. Restaurace je velmi originálně zřízena v prostorném podkroví jedné z několika užších budov, interiéru vévodí dřevo a cihla. Spíme ve střídmě a pěkně zařízených pokojích ve vkusně přestavěných objektech, takže pokud jste náhodou z větší dálky a chcete si udělat víkend s několika výšlapy na okolní vrcholy, máte v podobě hotelu Terra ideální tip na městskou základnu, z níž můžete vyrážet.

Cestování Jeden den v Bílovci. Od kafe až k větrným mlýnům 23/03/2024

V těsné blízkosti hotelu a doslova přes ulici se nachází Muzeum třineckých železáren. Protože však předpokládáme, že lidé nejčastěji výletují o víkendech, musíme zmínit, že muzeum bylo v době naší návštěvy v sobotu bohužel zavřené, otevřeno by však měli mít podle oficiální otevírací doby v neděli odpoledne. Mezi stálými expozicemi je například výstava k historii Těšínského Slezska nebo rozvoje města.

Možná překvapivě se v Třinci zastavíme také u poválečné architektury a dvou ikonických staveb na sídlišti Terasa. Zatímco kino Kosmos projde brzy renovací, kterou si jistě zaslouží, výškový dům zvaný lidově dům hrůzy na celkovou opravu stále čeká, přitom se jedná o významnou dominantu, která měla na svou dobu velmi nadstandardně řešené byty. Osobně bych byl zvědavý, jak by se případné přestavby zhostil nějaký renomovaný architekt. Příklady ze světa i tuzemska existují, zajímavou rekonstrukcí prošel panelový dům v Rimavské Sobotě, z Francie pak známe třeba projekt Grand Parc Bordeaux.

Foto: Marek Dušek

My každopádně vyrážíme směr Javorový. To ovšem až po skvělé snídani, kterou nám v hotelu Terra připravili. Shodli jsme se, že je fantastické, že nemusíte z Třince vyjíždět nikam daleko do okolních měst, pokud si chcete dát v Česku v dnešní době stále populárnější brunch. Eggs benedict i míchaná vejce byla na jedničku, stejně tak potěší detaily jako filtr servírovaný na stůl vlažnější, kdy mnohem lépe vyniká jeho chuť. No nic, hurá do hor.

V rámci reportáže děláme jakousi výjimku a nejdeme nahoru pěšky. Chceme vám totiž zdokumentovat lanovou dráhu, což je, jak mi bylo jasné podle skupin jedoucích s námi, skvělá atrakce pro děti. Vstupné od dob, kdy jsem sám byl dítě a jezdilo se za pár kaček, logicky zdražilo, je to však podle provozovatelů férová volnotržní cena, díky níž se daří chod této legendární lanovky udržovat bez jakýchkoliv dotací či příspěvků z veřejných rozpočtů, což je obdivuhodné. Jízda oběma směry, tedy nahoru a pak i dolů, vychází na 250 korun pro dospělého a 150 korun pro dítě.

Zaplatit se dá i jízdné jedním směrem a jezdí se vždy v celou hodinu od deváté ranní do čtvrté odpolední za podmínky, že pojedou alespoň tři lidé. Kdo má hluboko do kapsy nebo chce sportovat, vydá se nahoru k chatě po legendární sjezdovce. Zaslouženou odměnu za výkon si pak může dopřát jak na chatě Javorový nahoře, kde vaří a berou karty, tak i v malinkém bufetu v moderní minimalistické dřevostavbě pod kopcem.

Pokud byste jako my zůstali přes noc a vyráželi přímo z centra, případně z třineckého nádraží, připravte se na zhruba 7.5 km dlouhou procházku více či méně po rovině s tím, že poslední kilometr bude po sjezdovce do kopce. Jděte nahoru po hlavní cestě okolo nové hokejové haly a za novou budovou záchranných složek odbočte doprava do lesa. Cesta vás povede i kolem pobočky firmy Autobond a bývalé restaurace Napoleon, jejíž zavření dost lituji, jinak bych ji zde samozřejmě doporučil.

Pak už skrz Oldřichovice snadno dorazíte až na spodní stanici lanovky, kde můžete buď po sjezdovce, případně jako my lanovkou. Krom Javorového doporučím ještě dva vrcholy, na které lze vyrazit přímo z Třince. Na Velkou Čantoryji je to z vlakové stanice Centrum 13 km a na vrcholu můžete na jídlo do české hospůdky i polské útulny. Pokud chcete trasu zkrátit, stačí autobusem popojet do Nýdku. Na Ostrý je to pak opět asi 13 km a autobusem se pro kratší trasu stačí posunout do Tyry.

Foto: Marek Dušek

A protože vám při takových túrách vyhládne, připojíme ještě pár gastrotipů. Poslední dobou v Třinci frčí bistro Pochutnej si! Výběr tam je dost široký a udělají vám, na co si vzpomenete – hot dogy a burgry, mexické a asijské, steaky i sandwiche. Konají se tam pravidelně komunitní akce a je to podnik, kde bývá fakt plno. Kdo chce jenom burgr a hranolky, může ještě do Ecoburgru, který je dole v Lyžbicích blíže vlakové zastávce Třinec centrum.

Ač mají o víkendech zavřeno, minimálně zmínku si jistě zaslouží Komunity coffee house, který se nachází kousek od stanice Třinec centrum pod laubama. Je to klasická útulná zašívárna s výběrovkou a pečlivým přístupem k řemeslu. Pokud dorazíte mimo všední dny, můžete pak na kafe klasického střihu naproti do Zrna, kde vás o víkendech obslouží, žádné divoké experimenty se zrnem tam však nečekejte. No a když už jsem u těch zmínek, pokud preferujete kávu tradičního střihu, obslouží vás krom nedělí také v Káva a Cupcake od Teri, což je podnik prakticky přímo na autobusovém nádraží ve Starém Třinci jen asi 500 metrů od hotelu Terra.

Jeden den a noc stály v Třinci za to. Vlakem jste tu z Ostravy za nějakých 45 minut a můžete vyrazit z centra města přímo na výšlap. Nebo si tu naplánujte brunch v podkroví, na který jen tak nezapomenete!

Foto: Marek Dušek