Jeden den v Olomouci. Vychutnejte si skvělou kavárenskou scénu i architekturu
O Olomouci by se daly psát knihy. Skrze toto historické město s převážně gotickým centrem ve středu Moravy šly dějiny, a snese srovnání s tím nejlepším, na co můžete v Česku vůbec narazit.
Zároveň je to dnes živé studentské město se spoustou podniků, kde se mohou studující nakopnout kafem nebo slavit úspěšně zvládnuté zkouškové. Pokud tedy člověk zamýšlí jen kratší návštěvu na jeden den, musí pečlivě vybrat, kam přesně se vydá.
Nejprve jsme zamířili do dnes asi nejznámějšího olomouckého podniku Long Story Short. Ubytovaní jsme byli v jejich hostelu a potvrzujeme pozitivní dojmy, protože i k našim uším se doneslo, že to tu je skvělé. Long Story Short má kromě luxusnějších pokojů právě i budgetovou verzi s velkými pokoji pro šest lidí, což je služba, na kterou jsou pyšní a snaží se ji pro běžné baťůžkáře zachovat.
Během návštěvy Long Story Short si všimněte detailů jako nasvícení vnitřních prostor nebo hezké typografie – majitelé si totiž s estetikou a funkčností opravdu vyhráli. Snídani jsme si dali v otevřeném bufetu Café Baru, což je dnes už legendární místo, jež během léta funguje spolu s ikonickou terasou a venkovním barem v kontejneru.
Na snídani byl výběr všeho, co byste standardně čekali, a to včetně výběrové kávy, domácího pečiva a skvělých čerstvých džusů. Posezení funguje přímo ve vstupních prostorách nebo u stolečků v chodbě vedoucí k pokojům hostelu, což působí opravdu mile, a už při průchodu chodbou cítíte příjemnou vůni ranního šálku kávy. Na obědy a večeře je tu pak Eatery & Bakery – luxusní místo, kde vám připraví jídlo té nejlepší kvality.
Protože je Olomouc tradičně studentská, otestoval jsem v předvečer hlavní reportáže dvě hospůdky – AXIOM a Žíznivou vydru. Navštívili jsme město uprostřed pracovního týdne, a podniky se zdály večer příjemně živé, ač ve výsledku působí centrum podobně jako v Ostravě ve srovnání se světem trochu ospale. Axiom připomíná ostravskou Kurnik Šopu, na výběr máte asi z patnácti různých speciálů, komu tedy nevadí experimentovat, přijde si na své.
Pojďme ale na to hlavní, kávu a gastronomii. Zajímavá alternativa na oběd se jmenuje Špagetárna. Funguje na jednoduchém principu rychlé přípravy špaget v kombinaci s několika základními chutěmi jako boloňské nebo sýrové, které jsou s nivou a gorgonzolou a které jsem vyzkoušel. Pokud chce člověk sofistikovanější kombinaci, počká si na jídlo o pár minut déle. Špagetárna má podél zdi několik míst k sezení, naprostá většina zákazníků si ale špagety odnášela s sebou.
Asi nejpříjemnějším kavárenským překvapením celého výletu se pro mne stala kavárna V lese, kterou jsem v Olomouci navštívil poprvé. Na lístku nabízeli svou vlastní variaci na espresso tonic s rozmarýnovým sirupem, což byla úplná fantazie, něco tak dobrého už jsem si dlouho nedal. Interiér a výzdoba odkazují k názvu kavárny, podnik zároveň potěší rodiče, protože má oddělenou hernu pro děti.
Foto: Kseniya Dušek
Ne všechna místa lze během jednoho dne logicky navštívit, nicméně by bylo fajn je alespoň zmínit, ať je máte možnost vyzkoušet za nás, a my to stihneme třeba zase příště. Několikrát nezávisle na sobě jsem dostal tip na Café Jan, kde jsou prý skvělé brunche. Přímo vedle něj se nachází Retro Pivnice s pivními speciály. Pár let jsem tam nebyl, je to však originálně zařízený prostor, který vás přenese daleko před rok 1989.
Na jídlo místní doporučují Cà Phê District, známou to olomouckou značku. Přidat k ní dnes můžeme také Maido, což je ostravský koncept s japonským jídlem, který expandoval i do Olomouce. Dalšími zavedenými podniky, jež můžeme s klidem na srdci vyjmenovat, jsou Kafe jak lusk a Kikafe. Zvlášť u druhé značky se zastavíme, protože espresso bar Kikafe najdete také v Ostravě. Fungují na ulici Přívozská, a pokud chcete dostat ty nejlepší tipy na Olomouc, které třeba ani nezazněly v tomto článku, vyražte tam na kafe, rádi se s vámi o ně podělí.
Olomoucká pražírna Kikafe se pak nachází poblíž jedné z místních krásných prvorepublikových budov, v níž sídlí kino Metropol. Nedaleko odsud zase stojí fotbalový stadion se známou strmou tribunou ve tvaru mušle. Není zvykem, abych v rámci jednoho dne doporučoval návštěvu sportovních stánků. Z vrcholu severní tribuny lze však krom fotbalu překvapivě dobře pozorovat také dominanty města.
Protože jsme se plynule přesunuli k olomouckým stavbám, pošlu vás ještě do kavárny Traffic, která otevřela druhou pobočku v unikátní přístavbě vědecké knihovny za Červeným kostelem. Zde tvoří prostor, který opravdu stojí za to zažít. Červený kostel byl dlouho veřejnosti zavřený a knihovna v něm měla sklad, což se díky přístavbě změnilo. V proskleném meziprostoru ze strany kostela se ve foyer vedle recepce otevřela právě kavárna.
Na změnách pracoval Atelier-r, prostor dokonce získal cenu Czech Interior Award a nejspíš vás hned po vstupu zaujme, že je jedna ze stěn od země až po strop jednou souvislou monumentální knihovničkou. Pokud byste místo této pobočky Trafficu raději navštívili mateřský espresso bar, vězte, že se nachází jen asi pět set metrů odsud na Palackého ulici. Když jsem tam byl naposled, židličky venkovního posezení byly z ikonických sedaček známých z tramvají typu T3.
Jak vidno, kdo má rád design a architekturu, přijde si ve městě na své. Pravděpodobně nemá cenu posílat vás na zavedené památky a další místa všem dobře známá. Ale přece to v jednom případě udělám, protože ve Vile Primavesi nově sídlí pobočka brněnské kavárny Kafec, která si během posledních let podmanila velký kus Moravy. Na vilu je navíc opravdu hezký pohled z obou stran, z centra i zespod z Bezručových sadů.
Osobně mám slabost pro olomouckou Tržnici, u níž doufám, že se co nejdřív dočkáme její rekonstrukce. Tak jako třeba u ostravského Trojhalí. Před tržnicí se dopoledne o všedním dni skutečně shlukují stánkaři, což mi připomnělo Nizozemsko, kde jsou všemožné trhy běžnou součástí fungování města. Olomouc je také město s největší koncentrací moderních nástaveb umístěných na bývalých silech, konkrétně dvou, a tu slavnější, jíž je poměrně extravagantní soukromá vila, lze spatřit právě směrem od Tržnice.
Abychom nevynechali náměstí, doporučím ještě kavárnu Café na cucky umístěnou ve stejnojmenném divadle, kde jsem si dal perfektní doppio. Hned vedle se navíc nachází průchod zvaný Masné krámy, další vyhlášené místo ve městě s hustou koncentrací hospod a podniků, kde lze večer upustit páru.
Je mi jasné, že ve výčtu bych mohl pokračovat dál, protože jeden den na návštěvu Olomouce spíše nestačí. To ale vůbec nevadí, návštěva města není závod a není důležité za každou cenu obejít naprosto vše, co se v daném místě nachází. Navíc platí, že to do Olomouce máme z Ostravy kousek, takže se sem lze pravidelně vracet.
Děkujeme firmě Autobond za zapůjčení sportovního vozu značky Toyota, s nímž jsme cestu do Olomouce i zpět zvládli na výbornou. My se za měsíc přihlásíme z nové destinace, která se nachází v kraji Zlínském, ovšem jen těsně za hranicí toho našeho!