Společnost
21/12/2024 Marek Prorok

Jako doma. Mladá slečna ze Srí Lanky poprvé na ledním hokeji

Foto: Vladimír Pryček

Apoorva je mladá slečna ze Srí Lanky, která vystudovala design interiérů, a po vysoké škole se rozhodla podívat do Evropy.

Protože naše setkání vyšlo na středu večer, napadlo mě pozvat Apoorvu na hokej do Poruby. To se ukázalo jako výborná volba, protože Srí Lanka, jak dobře víme, nepatří mezi hokejové velmoci. Nejenže se tam lední hokej nehraje, ale dokonce kvůli tropickému klimatu neexistují ani veřejná kluziště.

První sníh jsem viděla až po příletu do Evropy, a připadala si jako v pohádce, říká Apoorva.

Apoorva Gamage má, jak je na Srí Lance běžné, celkem pět jmen, ale pro zjednodušení budeme používat jen první a poslední. V České republice už žije rok a půl. Práci si našla na inzerát a online, ze Srí Lanky, proběhlo i výběrové řízení. Budoucí zaměstnavatel pro ni vyřídil všechny formality, takže adaptace nebyla přespříliš složitá.

Věnovala se marketingové podpoře u prodejce automobilů, a díky své vynikající angličtině po čase dostala nabídku učitelské pozice na MŠ a ZŠ Ostrčilova v centru Ostravy.

Zjišťuji, jestli všichni Srílančané hovoří tak krásnou angličtinou, jako Apoorva, a dostane se mi vysvětlení, že jejím mateřským jazykem je sice sinhálština, ale angličtinu používá od mala, ve škole i na univerzitě. Absolvovala Akademii Designu, která je partnerskou institucí Northumbria University z Newcastlu. Toto partnerství umožňuje studentům získat přístup k anglickému know-how i titulu, aniž by museli cestovat do zahraničí.

Srí Lanka celkově nedosahuje životní úrovně Evropské unie, ale život tam může být docela krásný, díky kvalitě vztahů mezi lidmi, jídla, životního prostředí, nádherným plážím… Ne všichni obyvatelé mají šanci dostat se ke kvalitnímu vzdělání, jako Apoorva, ale rozhodně to není nemožné, a odvážnému štěstí přeje.

Odvážná byla i Apoorva, když se sama vydala pro svá víza do Indie. Přeci jen to v těchto končinách ještě není docela běžné, aby žena cestovala sama bez doprovodu.


Foto: Vladimír Pryček

První pocity po příjezdu do Ostravy byly smíšené. Rozhodně tu bylo větší ticho a klid než na Srí Lance, a ještě větší než v Indii. Na druhou stranu jí připadalo, že je tady více aut než lidí.

Na Srí Lance nejsou auta, ptám se? Je tam podobné množství aut, vysvětluje, ale kromě nich se po ulici pohybují mračna lidí. U nás jsou lidé schovaní v dopravních prostředcích.

Novým vizuálním zážitkem pro ni byla krásně upravená pole s balíky slámy. Taky si povětšinou připadá, že je vzhledem ke svému exotickému zjevu centrem pozornosti, což jí není úplně příjemné. Navíc nedokáže odhadnout, co si lidé za svými kamennými tvářemi myslí.

Na Srí Lance, když proti vám jde na ulici cizí člověk, tak se na sebe usmějete, říká Apoorva. Tady máme ještě hodně co dohánět!

Jaké jsou její plány do budoucna? Jeden, dva roky u nás ještě určitě pobude. Miluje cestování, už navštívila okolní země, a obdivovala jejich architekturu, třeba ve Vídni nebo v Praze. V Ostravě je řada velmi nudných domů, říká s odkazem na socialistickou kulturu panelákových sídlišť.


Foto: Vladimír Pryček

Jejím snem by bylo založit vlastní interiérové studio. Vzdělání, talent i energii na to má! Zatím ale netuší, jestli se jí podaří zdokonalit se v češtině. Vždy, když se přihlásí do nějakého kurzu, odpoví jí, že se nenašlo dost studentů.

Učení je přitom její vášní. Každý den se naučím něco nového, říká. Co se naučila dnes? Třeba co je to ofsajd, zakázané uvolnění a vysoká hůl. A že v Ostravě-Porubě existuje výborná čajovna, do níž jsme se vydali po hokeji. A že týmu HC RT TORAX Poruba přináší štěstí, protože nakonec vyhrál po nájezdech!


Apoorva Gamage

Narozena: Kolombo.

Jak dlouho žiju v MS kraji: rok a půl.

Co se mi nejvíce líbí: klid a ticho – na Srí Lance je ve dne v noci spousta různých zvuků.

Co se mi nejvíce nelíbí: lidé se málo usmívají – když jedete ráno do práce, nechcete se dívat na zamračené tváře.

Oblíbené místo: kavárny v centru Ostravy, park okolo řeky.

Nejoblíbenější česká slova: příští zastávka – to je první věc, kterou jsem se naučila, protože jsem ji slyšela v tramvaji stále dokola.

Můj kousek Srí Lanky: koření – kurkuma, čili, kari, skořice a čaje značky Dilmah.

Do Moravskoslezského kraje přicházejí lidé z celého světa. Rubrika Jako doma přináší příběhy cizinců, kteří se zde usadili – na nějaký čas nebo napořád. Co se jim u nás líbí a co ne? Co stojí za rozhodnutím vyrazit na zkušenou do cizí země?

Sdílejte článek
zavřít reklamu
Reklama