​Investice nezastavíme ani v krizi, říká náměstek hejtmana Jaroslav Kania

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, majetek a investice Jaroslav Kania říká, že i když dopady pandemie budou citelné, kraj bude nadále investovat.

Jak moc vám COVID-19 ničí plány?
Já bych neřekl, že nějak výrazně ovlivnil investice. Naše vedení si dalo za úkol, že se nebudeme spolupodílet na snížení celorepublikové ekonomiky, je tedy potřeba pokračovat ve veškerých investičních aktivitách, byť je dopad pandemie velmi významný. V rozpočtovém určení daní je to pro Moravskoslezský kraj propad zhruba o 21 procent, což představuje nějakých 1,7 miliardy, s čímž jsme se museli vypořádat. Naštěstí, díky naší tříleté práci, kdy jsme postupně vytvářeli Fond strategických projektů, který měl fungovat jako rezerva pro realizaci velkých investic, to pro nás bylo o něco jednodušší než u jiných krajů. I tak se budeme ale muset v budoucnu vypořádat s tím, jak zafinancovat velké projekty, pro které byly tyto peníze původně určeny. Jedná se konkrétně o Moravskoslezskou vědeckou knihovnu, Galerii 21. století a také o finanční spoluúčast na výstavbě nového koncertního sálu.

Jsou tedy tyto projekty momentálně pozastaveny?
Nejsou pozastaveny. Kraj je investorem u dvou z těchto projektů - knihovny a galerie. Akce koncertního sálu spadá pod statutární město Ostrava. Tam jsme přislíbili finanční spoluúčast. Co se týče prvních dvou projektů, tak knihovna se momentálně projektuje a předpokládáme, že ke konci letošního roku bude hotova projektová dokumentace a vyřízeno stavební povolení. Poté vypíšeme výběrové řízení, aby se mohlo přejít k realizaci. Finance na tuto velkou investici, která bude stát asi 1,5 miliardy, budeme chtít pokrýt pomocí úvěru a účastí státního rozpočtu. V rámci příprav rozpočtu na rok 2021 již pracujeme s úvěrovým rámcem, který chceme v září zastupitelstvu předvést a uvidíme, jak se k tomu postaví.

Česká republika si půjčí 500 miliard, kolik si chcete půjčit vy?
V rámci prvotních čísel, které máme k dispozici, budeme navrhovat úvěr ve výši 3 miliardy korun.

Chcete tedy spíše ekonomiku podpořit a neutahovat investice, je to tak?
Snažili jsme se postupovat tak, abychom investiční akce, které běží, nijak nepozastavovali. Hledali jsme spíše úspory v rámci vlastního rozpočtu, a právě zde jsme zapojili již zmíněný Fond strategických projektů a další úspory, které jsme od jednotlivých odvětví získali. Naopak připravujeme pokračování stávajících, ale i zahájení nových investičních akcí. Právě proto navrhujeme zapojení úvěru, který by se mohl čerpat od roku 2021 až do roku 2025 a k jehož splácení by došlo o rok později. Záležet to ale bude již na novém zastupitelstvu. My v současné době pouze připravujeme podklady a vše se ukáže po volbách.

Když jsme se před dvěma lety potkali a vy jste byl v polovině svého funkčního období, mluvil jste právě o sestavování nejvyššího rozpočtu v historii Moravskoslezského kraje… Je vidět, že bylo opravdu prozíravé tvořit rezervy.
Byly názory, že jsme příliš konzervativní a opatrní. Tím, že jsme si ale vytvořili určitou rezervu, nebylo nutné řešit stávající situaci nějakým drastickým překlenovacím úvěrem a mohli jsme využít těchto volných finančních prostředků. Následně se budou muset určité projekty zafinancovat z úvěru, ale věříme, že se v příštích pár letech ekonomika vzpamatuje a Moravskoslezský kraj se dostane na úroveň roku 2020, co se týče příjmu. Po letošních propadech jsme se totiž teoreticky dostali na úroveň roku 2015.

Ve stejné době jste poměrně silně kritizoval nastavení rozpočtového určení daní, pohnulo se tady něco směrem k lepšímu?
Počátkem roku se intenzita přípravy podkladů a materiálů hodně změnila. Vznikla pracovní skupina zástupců všech krajů, která se shodla na tom, že stávající zákon je již překonaný. Pracovní skupina se většinově shodla na tom, že je nutno najít jiná kritéria, podle kterých by se vypočítávala procenta pro jednotlivé kraje. Vůdčím prvkem byli zástupci Moravskoslezského kraje pod mým vedením, kterému se podařilo získat podporu na ministerstvu financí, kdy po kraji chtěl příslušný odbor konkrétní materiály. Tento odbor následně dostal od paní ministryně úkol, aby začal připravovat změnu zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Vše se vyvíjelo velmi pozitivně, dokonce to vypadalo, že bychom do konce roku mohli mít materiály pro vládu, ale díky COVIDu-19 se vše zastavilo. Věřím, že po odeznění pandemie bude možnost v těchto krocích dále pokračovat. Letošní situace ukázala, že je potřeba na tom zapracovat tak, aby vše bylo spravedlivější.

Když se zpětně podíváte na vaše plány a cíle, které jste měl čerstvě po zvolení, jak byste vše zhodnotil dnes?
Rozhodně bych nemluvil o úspěchu jednotlivce, ale o úspěchu celého týmu. Například jedním z cílů bylo najít využití mošnovského letiště. Myslím si, že máme připravené podklady k tomu, abychom mohli napříč veškerým organizacím a subjektům ukázat příležitosti, které jsou připraveny v oblasti takzvaného Velkého Mošnova.

Co je to Velký Mošnov?
Jedná se v podstatě o průmyslovou zónu, která by na tom místě mohla vzniknout. Bude ohraničena přistávací plochou a obchvatem Mošnova, který se bude realizovat v nejbližší době.

Ale v Mošnově již přece průmyslová zóna je, jedná se tedy o jejím rozšíření?
Jsou tam pozemky, které má ve vlastnictví město a kraj, ale i pozemky, které jsou zatím v soukromém vlastnictví. Nechali jsme zpracovat objemovou studii, která řeší veškeré souvislosti. Tedy, jaký by byl dopad, pokud by se veškerá plocha, asi 200 hektarů, využila pro lehkou výrobu a logistiku tak, jak je to v územních plánech, dopad na dopravní infrastrukturu, ale i energie, jako je voda, plyn a elektřina, a na životní prostředí, a stejně tak pro zajištění lidského potenciálu.

Jak jste daleko?
Rádi bychom projekt 3. září představili krajskému zastupitelstvu. Následně budeme připraveni vše odprezentovat panu ministru Havlíčkovi, abychom mu ukázali potenciál místa pro vybudování další průmyslové zóny. A v rámci toho bychom rádi využili finanční prostředky pro uhelné regiony na vybudování infrastruktury. Náklady, které jsou s tím spojeny, jsou momentálně odhadovány asi na 6 miliard.

Když jsem se vás ptal na úspěchy, počítal jsem, že jako první zmíníte mimořádně dobrou finanční kondici Moravskoslezského kraje?
Tady se jedná o hodnocení zvenčí. Když jsme nastupovali do vedení kraje, naším jasným cílem bylo zlepšit finanční kondici a snížit zadluženost. To se nám podařilo. Zvýšily se nám investice do vlastního majetku, a i co se týče finančních prostředků z Evropské unie, tak došlo k navýšení i přesto, že končí programové období. To bylo asi to nejdůležitější, co vstupovalo do mezinárodního ratingu – hodnocení společnosti Moody‘s. Obhájili jsme tam loňské vítezství, kdy jsme získali statut A1 se stabilním stavem. I přesto, že letošní rok již avizoval určité finanční problémy, tak díky úsporám, které jsme měli, se nám společnost Moody‘s rozhodla tento rating ponechat.

A sníží tento rating například třímiliardový úvěr?
Já si myslím, že díky ratingu máme tak skvělé nabídky od bank právě na již zmíněné 3 miliardy. Bude se jednat čistě investiční úvěr, který by měl ekonomiku nastartovat, a proto si myslím, že příští rating hodnocení bude opět pozitivní.

Kraj za poslední čtyři roky opravil Výškovické mosty i Bazaly a řadu dalších liniových staveb. Které z těchto oprav jsou pro vás nejzásadnější?
Staveb je samozřejmě celá řada. V těch liniových jste se dotkl dvou významných – Bazaly 1 a Bazaly 2. Pokud bychom to sečetli dohromady i s Výškovickými mosty, tak jsme hned na 350 milionech a tím to nekončí. Když si vezmeme, že jsme ročně do staveb investovali asi 3 miliardy, tak je to opravdu vidět. Tady bych se ale dotkl platné legislativy, díky které narazíte v průběhu stavebního řízení na spoustu odpůrců, kteří nám dělají problémy, viz prodloužená Rudná, byť se nás to netýkalo, jelikož se jednalo o stavbu ŘSD. Je tady ale vidět, jak nám mohou jednotlivci stavby ztížit. Podobným příkladem je domov pro seniory v Kopřivnici, kde nám jeden občan zastavil stavební řízení kvůli pár metrům čtverečních. Naštěstí nakonec přistoupil na odkoupení, a proto bychom rádi ještě letos vypsali výběrové řízení na zhotovitele na tento domov.

Pokud byste byl znovu zvolen a pokračoval jako “krajský ministr financí”, jaké by byly vaše cíle na příští čtyři roky?
Panu hejtmanovi budu velice rád pomáhat ve stejném duchu jako to dělám dnes. Pokud uspějeme a já budu ve funkci, ve které jsem nyní, tak bych chtěl určitě pokračovat v tom, co jsme připravili. Projektů je zde celá řada, ať už Velký Mošnov, který je asi nejvýznamnější, tak i menší projekty, kde najdeme třeba právě domov pro seniory v Kopřivnici.