​Hněv, film o hornících, který výjimečně není z Ostravy

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Tento angažovaný snímek o hornících by do našeho seriálu o filmech z Moravskoslezského kraje neměl patřit, vznikl totiž převážně na Kladně, přesto se v něm najdou důležité odkazy na Ostravu, zejména díky obsazení. Objevují se v něm totiž herecké ikony jako například Miroslav Holub nebo Tomáš Töpfer.

Natočil jej známý a uznávaný režisér Zbyněk Brynych, který tímto dílem bohužel přispěl do nechvalně připomínané normalizační tvorby, například jeho kolega Hynek Bočan jen pár let před Hněvem nechal ostravské horníky podrobit nenáviděné mléčné terapii v normalizační komedii Parta hic (1976).

Tak jako v Ostravě i na Kladně jsme v oblasti těžkého průmyslu, tehdy dojné krávy komunismu a logicky nás jako diváky budou obcházet těžké oběti.

Socialisticky angažovaný tvůrce nás ale bude chtít přesvědčit, že i ty nejtěžší oběti mají pro člověka svůj smysl. Něco podobného už jsme mohli vysledovat v černobílém dramatu Lucie (1963, Karel Steklý), kde hornický předák ztratí na dole svého syna, přesto jej ani tak těžká ztráta nezlomí a nadále chce budovat radostné zítřky.

Tentokrát vzniklo budovatelské drama, obhajující na základě individuálního příběhu podporu státní rozhodnutí pokračovat v nepříliš rentabilní těžbě.

„Jistě si vzpomínáte na dobu před více než deseti lety, kdy se nejen u nás, ale téměř všude v Evropě prosazoval názor, že éra uhlí skončila, že uhlí bude nahrazeno jinými prostředky – hlavně atomovými reaktory – při výrobě elektrické energie. Také u nás se tehdy zastavovaly investice do těžby uhlí, horníkům bylo nabízeno vysoké odstupné, když odejdou pracovat jinam a do jiných profesí. Někteří této nabídky využili, jiní, ti, kteří s havířinou srostli a jsou hrdi na své povolání, se s tím smířit nemohli. Byli přesvědčeni o opaku. Jako starý Hepner a jeho kamarádi. Chtějí činem, konkrétním důkazem přesvědčit o své pravdě. Proto se vydali sami do starých šachet, aby takový důkaz přinesli. Netušili, že Hepnerův syn jejich snahu zaplatí životem,“ prozrazoval v době premiéry Zbyněk Brynych.

Zajímavostí může být i skutečnost, že v dobovém tisku nevadilo vyzrazení části příběhu. Jakkoliv je tento film poplatný režimu, tvůrci obecně ještě počítali s tím, že vyzrazení děje nezkazí samotný zážitek z filmového řemesla, protože znát dopředu děj, ještě neznamená vidět samotné dílo a stále je tady ještě možnost utvořit si svůj názor dodatečně.

Na Kladně, na dole Gottwald se natáčelo jen částečně, přímo v dole vůbec. Tvůrci argumentovali přílišnou hrozbou nebezpečí anebo velkými ekonomickými náklady.

Šachta tak vznikla v Praze ve filmových ateliérech v Hostivaři. Výsledek prý byl natolik sugestivní, že rozdíl podle produkce tehdy nepoznali ani zkušení havíři. Publikum navíc prý uvěřilo pravdivosti dané problematiky, přesnému vykreslení atmosféry i postav.

Místo neherců, tak jak by to třeba udělal slezský spisovatel Vladislav Vančura nebo Eisenstejn, se na plátně objevili méně známí profesionálové.

„Mně jako divákovi by také vadilo, kdyby všeobecně velmi známí herci chodili v hornických přilbách a navíc v příběhu, který má autentické jádro. A právě pro zvýšení věrohodnosti a zvýraznění pravdivosti filmu jsem chtěl, aby tu hráli herci, kteří se na plátně často neobjevují,“ odsouhlasil si tento přístup Zbyněk Brynych.

„Jednoho ze synů hlavního hrdiny Hepnera (Václav Neužil) tak hraje Tomáš Töpfer z Ostravy… Staré havíře vytvořili ostravský Miloslav Holub… lékařku, jíž se přezdívá „Železná panna“ Vlasta Vlasáková z Ostravy, která už dlouho ve filmu nehrála. Objeví se tu i Vlastimil Fišar z vinohradského divadla…,“ dodával režisér v dobovém tisku.

Dodejme, že tento pozoruhodný herec byl otcem „našeho“ ostravského Jana Fišara z Národního divadla moravskoslezského.

Václav Neužil, který se ujal hlavní role, se přitom paradoxně stal jednou z nejznámějších tváří normalizační kinematografie. Objevil se i ve filmech Zbraně pro Prahu, Lidé z metra nebo Vítězný lid.

Druhého syna starého horníka Richarda hraje Jiří Štěpnička, Töpfer představuje jeho bratra Ivana a největší herdu zvládnul vynikající Mila Holub, totiž vysloužilého veterána Karbaše přezdívaného trefně Rozbuška.

Autor je filmový kritik a publicista