​Hlubina: Příběh malého fotbalového zázraku v srdci Ostravy

Fotbalové hřiště klubu z Hlubiny se pyšní skvostným panoramatem Dolních Vítkovic. V Ostravě byste jen těžko hledali druhé takové místo, z něhož se vám na tuto památku vyskytne takový výhled.

Pokud už někdo na nenápadný areál klubu schovaný mezi dálnicí Místeckou a sídlištěm Šalamouna narazí, nejspíš neuhádne, že se v jeho útrobách odehrává unikátní fotbalový příběh založený na moderních trendech a vysokých ambicích.

Dlouho okupovaly pozici ostravské dvojky za Baníkem Petřkovice, ještě předtím to byly Vítkovice. Dnes tuto pozici hájí ve třetí lize TJ Unie Hlubina, jejíž současný příběh začíná zhruba před deseti lety. V roce 2014 se Hlubině daří postoupit z ostravského Městského přeboru, což je osmá liga, o patro výš. Rok na to Hlubina opět vyhrává svou soutěž a během deseti let postoupí celkem pětkrát.

Z ryze lokálního ostravského prostředí se tak klub rychle dostává do moravskoslezské soutěže, kde se statečně utkává s mnohem většími kluby z Třince, Frýdku-Místku nebo Hlučína. Slezský Baník tím na české fotbalové mapě doplňuje druhý klub z Ostravy, který však sídlí na moravské straně.

Marek Bukovský, který na Hlubině působí jako asistent A týmu a vede skauting, považuje postup do třetí nejvyšší soutěže za dosavadní největší úspěch v historie klubu. „Taky si ale vážíme pohárových utkání s prvoligovými soupeři Karvinou a Slováckem, to byly pro klub nezapomnutelné momenty,“ říká Bukovský.

Na samotném sportovním vzestupu by asi nebylo nic neobvyklého, kdyby jej k tomu nedovedl moderní, sebevědomý styl, kterým se prezentuje na hřišti i v marketingu. Hlubina hraje dynamický, aktivní fotbal, na který se dobře dívá. Ze svého stylu klub odmítá ustoupit i ve složitých situacích, jakým bylo už zmíněné střetnutí s mnohem silnějším Slováckem, které Hlubinu rozstřílelo nemilosrdným způsobem 8:0.

Foto: se souhlasem TJ Unie Hlubina

Mužský A tým je přesto zdaleka nejúspěšnějším článkem klubu. „Musíme si nalít čistého vína a říct si, že vývoj dospělého fotbalu u nás předběhl vývoj ve zbytku klubu,“ pokračuje Bukovský. „Pro A-tým je v současnosti hlavním cílem dlouhodobá stabilizace ve třetí nejvyšší soutěži, ale na druhou část klubu čekají ještě složitější úkoly. Chceme pozvednout mládežnický fotbal na takovou úroveň, abychom byli vnímáni jako jedno z hlavních fotbalových středisek na Ostravsku.“

Tomuto cíli nahrává velikost kraje se značnou hustotou zalidnění. Lidé v týmu Hlubiny si dobře uvědomují, jak široká mládežnická základna tu existuje. „Hlubina nesmí být jen o A-týmu. V regionu je velký potenciál, který musíme umět lépe přetavit,“ říká Bukovský. „Je tedy nezbytné pracovat na postupech mládežnických týmů do vyšších soutěží, odbornosti trenérů, zázemí a také větším propojení se školami.“

Hlavním hybatelem fotbalového dění v regionu je samozřejmě Baník Ostrava, Unie Hlubina by se však ráda hrdě postavila po jeho boku. Spolupráce obou značek funguje dobře, nic se ale nemá přehánět. Sportovní manažer Hlubiny Petr Petrov to vidí jasně. „S Baníkem máme vztahy na slušné úrovni. S nadsázkou ale říkám, že v týmu nechceme jen modrobílou, ale všechny další barvy. Musíme zdravě diverzifikovat, hrát jen roli céčka Baníku by nebylo dlouhodobě prospěšné,“ myslí si Petrov.

Provozovat klub na této úrovni není prakticky možné bez štědrého donora, jímž je v tomto případě Lukáš Semerák, který klubu poskytuje finanční a politickou podporu. Prosadit se tak podařilo opravu areálu, stavbu nové tribuny a zlepšení celkového zázemí, což je neocenitelné v době, kdy jiné sportovná areály chátrají a kluby zanikají.

Bukovský vnímá roli sponzorů jako klíčovou: „Fotbal na této úrovni už se pochopitelně nedá hrát za pivo a klobásu. Finanční podpora od našich sponzorů, kterých si velmi vážíme, v mých očích reprezentuje potenciál toho, kam až jsme schopni vyrůst.“ Podaří se tento potenciál do budoucna využít? „To závisí na úsilí a kvalitě práce lidí v klubu,“ uzavírá Bukovský.